„Kotlíkové“ dotace odhalily dlouhodobý problém ohledně uznávání zkušebních certifikátů.
Jedním z velkých znečišťovatelů životního prostředí jsou zastaralé kotle v rodinných domech. Ministerstvo životního prostředí spustilo v rámci evropských operačních programů tzv. „kotlíkové“ dotace. V některých krajích lze na výměnu za ekologický kotel dostat dotaci až stoprocentní. Celkem je ve hře až devět miliard korun, což vedlo řadu výrobců k rozšíření výroby a nabírání nových zaměstnanců. Zároveň se ale příchodem nejrůznějších dovozců, kteří vycítili příležitost získat snadno kus trhu, obchod s kotly zkomplikoval.
Do hlavních televizních zpráv se naposled dostal slovenský kotel, který podle zkušebny v Piešťanech splňuje limity 5. emisní třídy a tedy může být nabízen v rámci kotlíkových dotací. Asociace podniků topenářské techniky nechala kotel přezkoušet v české státní zkušebně a podle jejích měření kotel nesplnil ani limity třetí třídy.
Jaký vliv mají kotlíkové dotace na zaměstnanost v moravskoslezském regionu, kde podnikáte a který se potýká s jedním z největších znečištění ovzduší v ČR?
Podle statistik největší počet zájemců o dotaci zvolilo kombinovaný kotel na uhlí a dřevní pelety. Proč si myslíte, že je o ně takový zájem?
Topení uhlím je aktuálně nejlevnější způsob vytápění rodinných domů. Uhlí je naše domácí surovina. Díky tlaku na ekologizaci vytápění byli výrobci nuceni vyvinout takové kotle, které dnes umí uhlí spalovat s účinností přes 90 % a s emisemi na úrovni spalování dřevních pelet. Topení dřevními peletami je pohodlnější než topení uhlím. Z jednoho kilogramu hnědého uhlí lze získat stejné množství tepla jako z dřevních pelet, ale při poloviční ceně. Proto je dnes o dřevní pelety relativně malý zájem. Výhoda kombinovaného zdroje na uhlí a pelety je hlavně v tom, že odhadem minimálně 10 let bude uhlí stále velmi levné a dobře dostupné palivo. I když antifosilní legislativa zdraží uhlí o desítky procent, pořád bude uhlí ekonomicky velmi výhodné. V horizontu 10 a více let však lze očekávat, že ceny uhlí na českém trhu se přiblíží cenám dřevních pelet a v té chvíli bude pro majitele domu výhodné přejít z jednoho paliva na druhé. Životnost špičkových automatů na uhlí je okolo 20 let. Všechny ostatní technologie podpořené v kotlíkových dotacích jsou zaměřené pouze na jedno palivo. Univerzálnost kotlů na uhlí a pelety je pro uživatele obrovská výhoda.
Na českém trhu se údajně prodávají kotle, které nemají takové emise, jak to jejich výrobci tvrdí. Je to pravda?
Prodej nelegálních kotlů dovážených na český trh ze zahraničí trvá déle než 10 let. Česká obchodní inspekce ani MPO tento stav zatím nedokázaly ani zastavit ani jakkoliv změnit. Jde o systémový problém, který trvá dlouhou dobu.
Kdo je podle Vás viníkem této situace?
Hlavní problém vidím v nastavení pravidel společného evropského trhu. Evropská legislativa v tomto směru doposud evidentně selhala. Když kdekoliv v jiné zemi EU vyrobí kotel a tím ho uvedou na jiný než český trh, tak lze tento kotel dále přeprodat do ČR. Kotle na pevná paliva jsou certifikovány podle normy, která není v EU harmonizovaná (výjimku si vyjednali například Němci). Když se pak na českém trhu objeví zahraniční výrobek, který evidentně nesplňuje to, co deklaruje, tak ČOI tvrdí, že kotel nemůže přezkoumat, protože není uveden na trh podle harmonizované normy. Takže ČOI pošle podnět do země původu a země původu například po roce „prošetřování“ sdělí, že výrobcem deklarované emise v jeho návodu k obsluze jsou stejné, jako na certifikátu, který výrobce má, takže všechno je v naprostém pořádku….
Pomohou podle Vás kotlíkové dotace situaci vyřešit?
Už při rozjezdu tzv. „Společného programu na výměnu kotlů“ v roce 2013 Státní fond životního prostředí (SFŽP) odmítl zařadit na seznamy dotovaných kotlů velké množství výrobků zejména z Polska, které prokazatelně neměly v pořádku certifikáty. SFŽP tak vykonalo pro vytvoření spravedlivých podmínek na trhu zatím mnohem více, než MPO. Ale dotace řeší jenom malou část trhu. Mimo dotace se v běžném prodeji objevuje pořád spousta prokazatelně nelegálních kotlů. Stejné kotle, které SFŽP odmítlo zařadit na seznam dotovaných kotlů, a které jsou na český trh dodávány prokazatelně nelegálně, se prodávají v běžném prodeji a ČOI s tím nic nedělá. Největší problém může nastat, když evropská komise v budoucnu zpřísní pravidla Ekodesignu. Čeští výrobci musí všechny své kotle „legalizovat“ v ČR a nemůžou si vyrábět „bramborová“ razítka jako někteří zahraniční výrobci. Takže když by nastalo další zpřísnění norem, buď musí čeští výrobci přesunout výrobu do zahraničí a opatřovat si certifikáty tam, kde to půjde bez problémů, a nebo prostě zaniknou a k nám se budou dovážet ze zahraničí výrobky, které budou mít papírově skvělé parametry, ale v realitě budou životnímu prostředí škodit.
Jaké je podle Vás řešení situace?
Evropská směrnice o Ekodesignu je nastavena stejně pro celý společný evropský trh. Je tedy nutno ve shodě mezi odbornými asociacemi, MŽP a MPO hledat kontrolní mechanismus, který umožní českým orgánům (nejlépe České obchodní inspekci a Státní energetické inspekci) kontrolovat efektivně výrobky dodávané ze zahraničí aniž by musely přezkoumání výrobků přesouvat do země původu. Dokud si český stát nebude sám kontrolovat výrobky uvedené na český trh, tak není možné efektivně se bránit nájezdům „pirátů“ ze zahraničí, čeští výrobci budou na trhu diskriminováni a tisíce pracovních míst tak budou v ohrožení.
