Majitelé rodinných firem stále více kladou důraz na udržitelný rozvoj a odkaz pro budoucí generace a s tím související dobročinné aktivity – filantropii.
Filantropii stále častěji považují za přirozenou součást aktivit svých firem. Nejnovějším trendem v této oblasti je tzv. impaktové investování, s kterým ve svých filantropických aktivitách počítá téměř polovina (44 %) oslovených rodinných firem. Velké rodinné podniky se přitom věnují dobročinnosti víc než podniky menší. Vyplývá to z průzkumu poradenské společnosti EY, který mapuje názory 525 vlastníků a manažerů rodinných firem z 21 zemí na to, jaký přístup mají tyto společnosti k dobročinnosti, podle čeho si vybírají filantropické aktivity, jakou roli hrají daňové a jiné pobídky státu či jak se měří a posuzuje efektivita vynaložených prostředků.
„Náš průzkum potvrdil, že většina majitelů rodinných firem vnímá filantropii jako důležitý faktor, který dokáže utužovat rodinné vazby napříč generacemi. Dobročinnost je totiž hmatatelným příkladem elementárních rodinných hodnot, je to cesta, jak udělat něco pro komunitu, kde jsem doma, a jak zapojit mladou generaci do práce pro rodinný podnik,“ vysvětluje Magdalena Souček , vedoucí partnerka společnosti EY.
Impaktové investice hrají důležitou roli
„Rodinné firmy investují do filantropických aktivit, které mají nejrůznější cíle. Nicméně v poslední době se stále víc věnují poměrně nové oblasti, takzvanému impaktovému investování,“ říká Lucie Říhová, z daňového oddělení EY. Stále více se filantropii a impaktovým investicím věnují také české rodinné firmy. Necelá polovina (44 %) vlastníků a manažerů rodinných podniků v celosvětovém průzkumu uvedla, že se aktivně věnují tzv. impaktovému investování, tj. investicím, u nichž investor vedle finančního výnosu záměrně sleduje určité sociální cíle. V celosvětovém měřítku jdou na tento typ investic průměrně 3,1 % jmění rodinných podniků. Na špičce tohoto trendu je Blízký východ (3,5 %), následovaný Evropou a Asií (shodně po 3,4 %). Významná část dotázaných vlastníků a manažerů rodinných podniků se domnívá, že státní podpora impaktových investic je lepší (28 %), resp. podobná (62 %) jako podpora tradičních dobročinných aktivit. To je překvapivé zjištění, protože speciální zákonnou úpravu pro tento typ investic má zatím pouze jedna země, a to Velká Británie.
Nicméně obecně je kontrola považována za nedostatečnou: 59 % účastníků průzkumu hodlá zlepšit svou schopnost vyhodnocovat filantropické projekty
Kdo řídí dobročinné aktivity rodinných podniků?
Rodinné podniky organizují svou filantropickou činnost různým způsobem. Téměř dvě třetiny oslovených firem využívá speciální subjekt – 40 % spravuje rodinnou nadaci nebo fond, 30 % má rodinnou kancelář. Polovina respondentů uvedla, že dobročinné aktivity organizují přímo prostřednictvím své rodinné firmy. Pouze 15 % účastníků průzkumu uvedlo, že dobročinným aktivitám se v jejich firmě věnuje osoba, která se jinak na chodu firmy aktivně nepodílí.
Zajímavé je, že více než polovina dotázaných vlastníků rodinných podniků osobně sleduje průběh a efektivitu realizovaných dobročinných projektů. Větší pozornost kontrole věnují malé a velké rodinné podniky než podniky středně velké. Nicméně obecně je kontrola považována za nedostatečnou: 59 % účastníků průzkumu hodlá zlepšit svou schopnost vyhodnocovat filantropické projekty.
Podává stát filantropii pomocnou ruku, nebo jí staví překážky?
Daňové a jiné pobídky a regulační opatření hrají podle respondentů pro dobročinnost rodinných podniků důležitou roli. Za klíčový faktor, a to jak pro tradiční filantropické aktivity, tak pro impaktové investice, se ve většině států považuje zdaňování. V zemích, kde jsou daňové výhody dárcovství upraveny zákonem, je větší pravděpodobnost, že se rodinné podniky budou dobročinnosti věnovat. Podpora filantropických aktivit ze strany státu je v různých zemích vnímána velmi různě. Zatímco v Německu a ve Francii drtivá většina účastníků průzkumu (92 %, resp. 90 %) tvrdí, že v souvislosti s dary lze získat slevu na dani, v Austrálii si totéž myslí pouze 33 % dotázaných vlastníků rodinných firem.
„Je zřejmé, že rodiny se ve filantropických aktivitách velmi angažují, ať už finančně, nebo snahou tyto projekty řídit a sledovat jejich úspěšnost,“ říká Lucie Říhová. „Čím je společnost větší, tím víc se dobročinnosti věnuje. Český daňový systém do určité míry podporuje dary na dobročinné účely (formou možnosti odečtu od základu daně), nicméně další daňové výhody v podobě např. osvobození příjmů přísluší pouze neziskovým organizacím a klasické obchodní korporace věnující se filantropickým aktivitám na tento zvýhodněný daňový status nedosáhnou.
Jiří Reichl
