Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ostře kritizuje rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa pozastavit nové sankce proti Rusku. Rušení postihů a polevení v tlaku na Moskvu podle něj pouze povzbuzují ruského vůdce Vladimira Putina k dalším útokům.

Americký prezident Donald Trump v pátek podepsal exekutivní příkaz, kterým pozastavuje uplatňování nového rozsáhlého balíku sankcí namířených proti ruské ekonomice. Své rozhodnutí označil za krok, který slouží národnímu zájmu USA.

„Musíme se snažit válku ukončit. Skončit ji, ne dávat Putinovi důvody, aby v ní pokračoval donekonečna,“ napsal Zelenskyj na síti X. Zároveň upozornil, že Rusko ve stejnou dobu, kdy Trump odvolal sankce, podniklo jeden z největších úderů na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, při němž se terčem stalo více než 15 zařízení.

„Je důležité, aby každý v Americe viděl, co se skutečně děje,“ pokračoval Zelenskyj. Podle ukrajinského prezidenta rušení sankcí, polevení v tlaku na agresora a finanční odměny pro Putina Moskvu povzbuzují k dalším útokům. Jeho vyjádření přichází v době, kdy se prohlubují rozpory mezi Kyjevem a Washingtonem ohledně dalšího postupu vůči Rusku.

Čekání na „vhodné kroky“

Konkrétní důvody ale administrativa nezveřejnila. Jak uvedla stanice CNN, výjimka má zůstat v platnosti, dokud americká administrativa nerozhodne, že jsou „vhodné další kroky“. Samotné nařízení přitom nevysvětluje, proč by pozastavení sankcí mělo sloužit americkému národnímu zájmu.

Sankční zákon schválila Sněmovna reprezentantů minulý měsíc a Trump jej následně podepsal. Nová opatření měla omezit příjmy, které Rusko využívá k financování války proti Ukrajině. Prezident však jejich uplatňování odložil jen několik dní před plánovaným termínem.

Zákon je spojen se jménem republikánského senátora Lindseyho Grahama, který zemřel v červenci krátce po své poslední návštěvě Ukrajiny. Graham patřil k zastáncům tvrdšího postupu vůči Moskvě a prosazoval hospodářská opatření, která by ruské vedení přiměla změnit přístup k válce.

Balík umožňuje zavést cla až do výše 100 procent na zboží z největších odběratelských zemí ruské ropy a zemního plynu. Mezi ně patří také Čína a Indie. Zákon počítá rovněž s postihy vůči vysoce postaveným ruským představitelům, finančním institucím a tankerům takzvané stínové flotily, kterou Moskva využívá k přepravě ropy a obcházení západních sankcí.

Před volbami hrozí další zdražování energií

Podle analytiků mohou v Trumpově rozhodování hrát roli také ceny energií a blížící se volby do amerického Kongresu. Ty se uskuteční v listopadu a republikáni budou bojovat o udržení těsné většiny v obou komorách.

Další sankce by mohly přispět k růstu cen ropy a zvýšit náklady amerických spotřebitelů. Ti už nyní čelí dražším energiím v souvislosti s americko-izraelskou válkou proti Íránu, která omezuje dodávky ropy přes strategicky významný Hormuzský průliv.

Bílý dům přitom v poslední době přisuzuje část odpovědnosti za vysoké ceny také Ukrajině. Trump kritizuje ukrajinské útoky na ruské rafinerie a tlačí na Kyjev, aby od nich ustoupil. Ukrajina naopak argumentuje, že energetická infrastruktura je důležitou součástí ruského válečného hospodářství.

Vladimir Putin
Co drží Putina nad vodou? Vyšší příjmy z ropy. Foto: Pixabay

Energetické příměří nevydrželo

Dalším bodem sporu se stalo energetické příměří mezi Ruskem a Ukrajinou, které Trump nedávno nečekaně oznámil. Kyjev následně uvedl, že dohodu několik dní dodržoval. Rusko však podle ukrajinských vyjádření pokračovalo v útocích na ukrajinská energetická zařízení.

Ukrajina poté oznámila, že obnovuje údery na ruské rafinerie. Spor ukázal, jak obtížné je dosáhnout dohody o omezení útoků na energetickou infrastrukturu, pokud obě strany zpochybňují, zda ji protivník dodržuje.

Napětí dále zvýšilo Trumpovo oznámení, že Rusko okamžitě dodá na americký a světový trh více než 300 tisíc tun nafty. V dalších měsících mají podle jeho vyjádření následovat ještě vyšší dodávky. Dohodu o dodávkách měl sjednat při telefonickém rozhovoru s Putinem.

Oznámení vyvolalo kritiku na Ukrajině, mezi jejími západními spojenci i mezi americkými politiky z obou hlavních stran. Kritici upozorňují, že nákup ruských energetických surovin může přinést Moskvě další příjmy v době, kdy se snaží financovat pokračující válku.

Trumpův postup kritizují i američtí politici

Proti pozastavení sankcí se ozvali také někteří členové amerického Kongresu. Republikánský kongresman Don Bacon prezidentovi vytkl totéž, co Zelenskyj: že svým přístupem válku prodlužuje, místo aby ji pomáhal ukončit.

Demokratický člen Sněmovny reprezentantů Don Beyer označil Trumpovo rozhodnutí za další ústupek ruskému prezidentovi. „Trumpova nejnovější kapitulace před Putinem opět zrazuje naše ukrajinské partnery,“ napsal na síti X. Prezident podle něj popřel záměr Kongresu, který sankční zákon schválil.

Demokratický senátor Richard Blumenthal odmítl argument, že pozastavení opatření odpovídá americkým národním zájmům. „Tyto výjimky nemají nic společného s naší národní bezpečností, ale jsou o podlézání Vladimirovi Putinovi,“ uvedl na X.

Rozhodnutí Washingtonu naopak uvítal ruský zmocněnec Kirill Dmitrijev, který jej označil za „skutečně historický okamžik“. Ve svém příspěvku na síti X zároveň napsal, že nový sankční balík by mohl zastavit veškerou hospodářskou spolupráci mezi Ruskem a Spojenými státy.

Spor zároveň odhaluje rozdílné představy americké a ukrajinské vlády o tom, jak přimět Putina k ukončení války. Pro Zelenského zůstává zásadní, aby Rusko za pokračující útoky čelilo účinným hospodářským a politickým důsledkům.