Česká republika bude mít i po oznámeném snížení výstupní kapacity z německé soustavy dostatek neruského plynu pro zásobování domácího trhu. Německé oznámení však přináší jiný problém: kazí plány na obnovu pozice Česka jako tranzitní země pro neruský plyn, který by směřoval na Slovensko či do Rakouska. Je to špatná zpráva pro společnost NET4GAS, která dříve na tranzitu plynu přes české území vydělávala.
Nejprve pojďme tuto kauzu očistit od nánosu emocí, které vyvolalo vyjádření ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely. Ministr podle agentury Bloomberg obvinil Němce, že „zadržují plyn určený pro Českou republiku“ a že uměle omezují tok plynu z Německa na český trh. Tento „podraz“ navíc přichází v době, kdy na český trh proudí přebytky původem ruského plynu ze Slovenska. Politicky se jedná o citlivé téma; česká vláda včetně ministra Síkely by byla raději, kdyby dovoz plynu z Ruska klesl na nulu.
Věcnou podstatu problému popsal provozovatel páteřní sítě plynovodů NET4GAS v nedávno zveřejněném Desetiletém plánu rozvoje přepravní soustavy v České republice 2025-2034. Uvádí zde, že německý provozovatel sítě Gascade s platností od 1. října omezí kapacitu na předávací stanici Brandov v Krušnohoří na 350 gigawatthodin (GWh) denně. Z tohoto množství bude tvořit 268,8 GWh denně garantovaná kapacita a zbytek bude přerušitelná kapacita.
Přehnaná opatrnost německých plynařů
Dosud platil limit 1658 GWh denně, který však v praxi nebyl dosažitelný. A to od chvíle, kdy Rusové v srpnu 2022 přestali dodávat plyn baltským plynovodem Nord Stream. Německo sice získalo náhradní zdroje plynu z Norska a LNG terminálů, ty však směřují do severozápadní části země. Vzhledem k omezeným kapacitám pro přepravu plynu na německém území je problém dostat větší množství plynu do jihovýchodní části země.
Dobře informovaný zdroj Ekonomického deníku z prostředí plynárenství upozornil, že v říjnu a listopadu roku 2022 teklo z Německa do Česka až 600 GWh denně (tehdy už bez ruského plynu) a žádné větší potíže v soustavě to nezpůsobilo. Vypadá to tak, že němečtí plynaři jsou až přehnaně opatrní a kapacitu plynovodů do Česka „škrtí“ víc, než je nutné.
Německé plynárenské společnosti si problém uvědomují a přislíbily investice do sítě. Konkrétně posílení kompresní stanice Rehden a výstavbu nové ve Wittenburgu. Přistupují k tomu poněkud liknavě, spuštění kompresní stanice u Wittenburgu totiž nepředpokládají dříve než v roce 2028. Český NET4GAS se je snaží přimět k rychlejšímu postupu a o pomoc žádá také svého vlastníka – tedy českou vládu. Z kauzy „Německo nám zadržuje plyn“ se tak rázem stává příběh o tom, jak Němce donutit k rychlému posílení přepravní soustavy.
Aspoň že ten poplatek zmizí
Dlužno dodat, že se nejedná o první česko-německý spor v plynárenství. Ministr Síkela, stejně jako jeho kolegové z Rakouska a Slovenska, ostře kritizoval poplatek, kterým si německá vláda kompenzuje mimořádné výdaje z období vrcholu energetické krize. Poplatek v prvním pololetí prodražoval dodávky plynu do Česka o 1,86 eur/MWh, tedy o 5 až 6 procent oproti ceně na západoevropských burzách. Od července vzrostl na 2,50 eura/MWh. Pod tlakem kritiky Němci ustoupili a od počátku příštího roku jej přestanou vybírat.
Zmíněné množství nepřerušitelné kapacity ve výši 268,8 GWh denně není z pohledu zásobování českého trhu žádnou pohromou. V přepočtu se jedná o 98 TWh za rok (s přerušitelnou kapacitou o 128 TWh), což postačí na pokrytí spotřeby plynu v Česku ve výši 75 až 90 TWh ročně. Problém nastane ve chvíli, kdy bude zapotřebí zásobování slovenského a rakouského trhu přes české území. Na pokrytí spotřeby tří zemí už zmíněných 269 nebo 350 GWh denně stačit nebude.
Jedná se o docela reálný scénář, který může nastat už za půl roku. Ukrajina totiž odmítá prodloužit smlouvu o tranzitu ruského plynu na Slovensko, která skončí k 31. prosinci. Současné omezení toku plynu přes německé území bude naopak motivovat Slováky a Rakušany k prodloužení odběru ruského plynu. Maďarsko je v odlišné pozici, ruský plyn dováží přes Turecko a dále balkánskou cestou. Její kapacita je omezená a další středoevropské země už zásobovat nezvládne. Vzroste proto tlak na Ukrajinu, aby ruský plyn dál přepravovala směrem na západ.
Půl ze západu, půl z východu
Od počátku července se dovoz plynu do České republiky pohybuje okolo 200 GWh denně. Polovina z toho množství přitéká z Německa a jedná se o norský plyn, případně americký plyn ze západoevropských LNG terminálů. Druhá polovina přichází ze Slovenska a jedná se až na drobné výjimky o původem ruský plyn z přebytku, který vzniká na slovenském, rakouském či maďarském trhu.
Podle údajů o provozu sítě na webu společnosti NET4GAS v některých dnech dovoz skokově roste až k hranici 300 GWh (26 milionů m3) denně. V takovém případě část plynu v objemu okolo 100 GWh směřuje z české soustavy dále směrem do Bavorska. To je pozitivní signál, že se Česko opět vrací do pozice tranzitní země, i když jde zatím o pouhý zlomek hodnot z doby před více než dvěma lety.
David Tramba
