Česká republika bude prosazovat do mixu čistých paliv také biopaliva či syntetická paliva. Při přezkumu průběžných cílů pro roky 2025 a 2027 u dobíjecích stanic pro nákladní dopravu u nařízení AFIR bude chtít zase zohlednit pomalejší nástup elektrických nákladních vozidel. Řeší také investice do vysokorychlostních železničních tratí. Ministerstvo dopravy shrnulo český pohled na evropské dopravní priority do speciálního dokumentu.
Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) už podle mluvčího resortu Jana Jakovljeviče materiál s názvem Evropské dopravní priority 2024-2029 z pohledu ČR předal na zasedání Rady ministrů dopravy 18. června v Lucemburku šéfce Generálního ředitelství pro mobilitu a dopravu Evropské komise Magdě Kopczynské a také dalším politickým představitelům z evropských zemí.
„Dokument také plánujeme zaslat nově zvoleným českým evropským poslancům a také europoslancům z jiných států, kteří se budou zabývat v Evropském parlamentu dopravní problematikou,“ zmínil mluvčí.
Ředitel odboru zahraničních vztahů EU ministerstva dopravy Zdeněk Čechura na sociální síti LinkedIn přiblížil několik z priorit, ke kterým se Česká republika vyjadřuje. Jde o financování dopravní infrastruktury, a to zejména vysokorychlostních železnic, modernizaci stávajících konvenčních tratí a dobudování silničních spojení na Transevropské dopravní síti (TEN-T).
Za důležitou pokládá Česká republika i větší efektivnost železniční a kombinované dopravy, bezpečnost železnice a podporu mezinárodní osobní i nákladní železniční dopravy prostřednictvím interoperability železničních systémů, a to zejména při schvalování vozidel.
V materiálu se zmiňuje pro zajištění bezpečnosti urychlení rozmístění jednotného evropského zabezpečovacího systému ETCS/ERTMS. Dokument se zaměřuje i na kombinovanou dopravu, podporu výstavby terminálů či racionalizaci pravidel pro možnost jejího většího využití.
Zahrnutí biopaliv
Česká republika se vyjadřuje také k čisté mobilitě a podpoře technologicky neutrálního přístupu. „Pokud jde o výkonnostní normy pro emise CO₂ pro osobní a nákladní vozidla, budeme prosazovat zejména modifikaci cílů, aby bylo možné zahrnout do mixu čistých paliv také biopaliva či syntetická paliva,“ sdělil Ekonomickému deníku Jan Jakovljevič.
V případě emisí z nákladní dopravy by měl být podle mluvčího resortu dopravy také zohledněn princip uhlíkového korekčního faktoru tak, aby bylo možné při přechodu na čistou mobilitu využít nákladní vozidla na plyn, která jsou pro Českou republiku důležitá pro plnění cílů směrnice RED o obnovitelných zdrojích energie.
Nákladní dopravy a „čisté“ nákladní dopravy se týká také další česká připomínka. „Co se týče dobíjecích stanic pro nákladní dopravu v AFIR, z diskuzí s dalšími státy regionu střední Evropy je patrné, že nástup elektrických nákladních vozidel není tak rychlý, jak se původně předpokládalo a Evropská komise má navíc značné zpoždění při schvalování standardů pro megawattové dobíjení, které považujeme za důležité právě pro segment nákladní dopravy a dobíjení na hlavních dopravních tazích,“ zmínil mluvčí ministerstva dopravy Jan Jakovljevič. Česká republika proto podle něj bude prosazovat, aby to bylo zohledněno při přezkumu průběžných cílů pro roky 2025 a 2027.
Čtěte také: Ministr Kupka: Nechceme, aby někdo elektromobilitu vnímal jako diktát Bruselu
Dohodu AFIR schválil Evropský parlament loni v létě. Od roku 2026 budou muset být na všech silnicích páteřní evropské sítě dobíjecí stanice s výkonem nejméně 400 kilowattů pro osobní automobily nejdále 60 kilometrů od sebe. Po dalších dvou letech by se měl výkon stanic navýšit na 600 kilowattů. Nákladní automobily a autobusy by měly mít k dispozici možnost dobíjení po každých 120 kilometrech a u čerpacích stanic na vodík se počítá se vzdáleností po dvou set kilometrech.
Tématem je pro Česko i digitalizace dopravy a chytrá mobilita, a to s ohledem na sdílení dat v osobní či nákladní dopravě. U osobní dopravy jde o digitální řidičské průkazy uznávané na úrovni EU a v nákladní dopravě o elektronický doklad o přepravě zboží. Dalším bodem, který materiál zmiňuje, je koordinace členských států při testování a uvádění autonomně řízených vozidel do reálného provozu či využití inteligentních dopravních systémů.
Materiál uvádí, že rozvoj dopravní infrastruktury je prioritou České republiky. Klíčovým cílem je dobudování páteřní silniční sítě, včetně příhraničních úseků do Rakouska a Polska, modernizace stávajících železničních koridorů a vybudování nové sítě vysokorychlostních železničních spojení.
Dokument ministerstva dopravy zmiňuje i zprávu o jednotném trhu EU bývalého italského premiéra Enrico Letty. „Dobře shrnuje, že nedostatek vysokorychlostních tratí je jeden z hlavních kamenů úrazu dobře fungujícího vnitřního trhu Evropské unie,“ uvádí materiál. Česká republika podle něj proto vítá podobu schválené sítě TEN-T.
Kombinované financování
Národní strategie rozvoje dopravní infrastruktury České republiky podle dokumentu ukazuje, že na dokončení projektů TEN-T do roku 2030 bude potřeba více než 40 miliard eur. Česko se chystá využít při financování například Nástroj pro propojení Evropy (CEF), financování politiky soudržnosti nebo půjčky od Evropské investiční banky (EIB).
Aktuálně do Česka zamíří od EIB finance ve výši 527 milionů eur, v přepočtu 13 miliard korun. Půjčku v polovině června podepsali ministr dopravy Martin Kupka (ODS), ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) a viceprezident EIB Kyriacos Kakouris. Jde už o druhou dohodu. První část půjčky ve výši 24 miliard korun byla schválena už na podzim roku 2023. Investice mají podle ministra dopravy pomoci s modernizací tratí po celém Česku a posílit páteřní tratě TEN-T. Česká republika počítá také s příjmy z emisních povolenek prostřednictvím Modernizačního fondu.
Česká republika také okomentovala balíček bezpečnosti silničního provozu, který vítá. Zaměřit pozornost by se měla na provádění pravidel a prosazování u silniční nákladní dopravy. „Přeshraniční spolupráce a používání digitálních nástrojů jsou základní pro zajištění rovných podmínek na trhu silniční přepravy zboží v Evropské unii. Podle Česka je například ale zapotřebí obezřetného přístupu pokud jde o termíny související s dovybavením vozidel novou generací tachografů Smart II na trhu, aby uspokojil poptávku.
Evropská komise s podporou členských států by také měla podle materiálu spolupracovat s třetími zeměmi na bilaterálním základě nebo prostřednictvím Dopravního společenství a Evropské dohody o práci osádek vozidel v mezinárodní silniční dopravě (AETR), aby zajistila, že dopravci z třetích zemí budou na území Evropské unie dodržovat pravidla v balíčku pro mobilitu.
Jedním z hlavních kroků u železniční dopravy zmiňuje dokument 4. balíček železniční dopravy. Při jeho provádění je třeba věnovat pozornost zjednodušeným a urychleným postupům pro železniční podniky, provozovatele infrastruktury či výrobce. Důležité je i umožnit vlakům průjezd členskými státy s jedním povolením pro vozidlo a jednotným bezpečnostním osvědčením.
Na vzniku dokumentu se podílela i Dopravní sekce Hospodářské komory. Podle předsedy sekce Jana Sechtera materiál umožní Česku hledat spojence v prosazování národních zájmů na úrovni Rady ministrů dopravy členských států Evropské unie a v energetice, která se do dopravy podle něj promítá. „Nová Evropská komise by jej měla přinejmenším zaznamenat z hlediska obsahu,“ konstatoval Sechter.
Ten podle něj zdůrazňuje potřebu financování projektů v dopravní síti TEN-T, zejména vysokorychlostních železnic. „A alespoň naznačuje, že opatření Green Dealu v dopravě musí respektovat také prosperitu a konkurenceschopnost,“ dodal s tím, že jak už se mnohokrát potvrdilo, včas definovat zájmy a priority je základem jejich úspěšného prosazování.
Tereza Čapková
