Na území České republiky funguje přes 4500 dobíjecích bodů pro elektromobily. Nynější kapacity by podle evropských propočtů zvládly obsloužit skoro 100 tisíc vozidel, což výrazně převyšuje jejich skutečný počet na českých silnicích. Uvedl to ministr dopravy Martin Kupka (ODS), který tuzemské tempo rozvoje dobíjecí infrastruktury a elektromobility zhodnotil na konci minulého týdne. Upozornil, že bude rychlejší než doposud.
Web Čistá doprava Centra dopravního výzkumu uvádí, že v loňském roce bylo do provozu uvedeno 709 dobíjecích stanic, v roce 2022 to bylo 1187 a o rok dříve 942 stanic. V České republice přitom bylo na konci loňského roku zaregistrovaných přes 34 tisíc bateriových elektrických vozidel.
Národní akční plán čisté mobility podle ministerstva dopravy předpokládá, že by do roku 2030 mělo být v zemi postaveno přibližně 19 až 35 tisíc dobíjecích bodů, a to podle toho, zda bude v České republice 200 tisíc elektromobilů nebo až půl milionu.
Ministerstvo dopravy vypsalo na podporu tuzemské dobíjecí infrastruktury pro alternativní paliva v polovině ledna dvě výzvy v celkové výši 1,2 miliardy v rámci Operačního programu Doprava. V současné době běží lhůta pro podávání žádostí. Jak už Ekonomický deník informoval, jde o podporu budování běžných dobíjecích stanic ve městech a obcích, rozvoje rychlodobíjecí infrastruktury pro nákladní vozidla i osobní vozidla nebo například rozvoje dobíjecí infrastruktury s bateriovým úložištěm.
Z výzev evropských operačních programů už ministerstvo dopravy podpořilo vznik 2600 dobíjecích bodů. Podle pověřence ministra dopravy pro čistou mobilitu Jana Bazděkovského je na dobíjecí infrastrukturu u dálnic a ve městech připraveno šest miliard korun. Jedna miliarda korun je podle Bezděkovského vyčleněna na vodík.
„Nechceme, aby elektromobilitu někdo vnímal jako diktát Bruselu, to by se nerozvíjela takovým tempem v Číně a ve Spojených státech amerických,“ zmínil na tiskové konferenci k elektromobilitě před Velikonocemi ministr dopravy. Zodpovědností státu a České republiky je podle něj připravit podmínky pro uplatnění elektromobility.
Česko je navíc vázáno dohodou AFIR. Evropský parlament loni v létě schválil, že od roku 2026 budou muset být na všech silnicích z páteřní evropské sítě dobíjecí stanice s výkonem nejméně 400 kilowatt pro osobní automobily nejdále 60 kilometrů od sebe. Po dalších dvou letech by se měl výkon stanic navýšit na 600 kilowatt.
Nákladní auta a autobusy by měly mít k dispozici možnost dobíjení po každých 120 kilometrech a u čerpacích stanic na vodík se počítá se vzdáleností po dvou set kilometrech.
Tuzemské projekty na rozvoj dobíjecí sítě podle ministerstva dopravy také odpovídají bodům memoranda o spolupráci v oblasti elektromobility mezi veřejným a privátním sektorem, které v říjnu 2021 podepsal resort dopravy a další státní aktéři se společností Škoda Auto. Dokument stanovuje hlavní výzvy i strategii postupu v oblastech, jako je osvěta čisté mobility, rozvoj dobíjecích lokalit na dálničních odpočívkách, podpora dobíjecích lokalit nebo centrální informační uzel dobíjecí infrastruktury.
„Ceníme si příležitostí, které v roce 2021 otevřelo memorandum zaštítěné ministerstvem dopravy a ministerstvo průmyslu a obchodu jakožto klíčovými institucemi pro rozvoj infrastruktury. Díky efektivní koordinaci státu se nám daří plnit cíle stanovené evropským nařízením AFIR i Národním plánem čisté mobility na rok 2025,“ uvedl ke spolupráci se státem vedoucí českého zastoupení Škoda Auto Jiří Maláček.
Jak začátkem letošního roku informoval Lukáš Kadula z Centra dopravního výzkumu, České republice se současným počtem veřejných dobíjecích bodů patří mezi zeměmi Evropské unie 13. místo. Nalézá se hned za Polskem a před Maďarskem.
Tereza Čapková
