Smrt obviněného nepřekáží řízení o dovolání ani řízení vedenému po kasačním rozhodnutí Nejvyššího soudu. Proto obhájce zemřelého obviněného, který vykonává práva obviněného, je oprávněn podávat opravné prostředky proti rozhodnutím učiněným v takovém navazujícím řízení. Takovou právní větu vyslovil v usnesení Nejvyšší soud, když posuzoval dovolání odsouzeného muže, který před podáním zemřel.
Nejvyšší soud odmítl dovolání muže, který mezitím zemřel. Obžalovaný M.M. byl v roce 2016 uznán Městským soudem v Praze vinným z krácení daně ve výši 27 milionů korun. Dostal trest odnětí svobody dva roky s podmíněným odkladem čtyř let a peněžitý trest ve výši 1 milion korun s tím, že pokud by ho nevykonal, byl mu vyměřen náhradní trest odnětí svobody v trvání deseti měsíců. Dále mu propadla hotovost ve výši asi 15 milionů korun. Vrchní soud poté trest potvrdil, pouze zrušil rozhodnutí o náhradní výši trestu. V případu poté proběhlo dovolání a věc se vrátila na vrchní soud, který znovu rozhodl.
Obviněný zemřel v roce 2021 a další dovolání jeho jménem podal jeho obhájce proti usnesení Vrchní soud v Praze ze dne 31. 10. 2022. Jeho obsahem byla zejména námitka vůči tomu, že se muž nemohl osobně zúčastnit odvolacího jednání právě z důvodu úmrtí a bylo tak porušeno jeho právo na spravedlivý proces. „Dovolatel připomněl, že usnesení o dědictví bylo vydáno až dne 19. 10. 2021, sp. zn. 34 D 985/2021, a dědicové byli do evidence skutečných majitelů společností obviněného zapsáni až dne 31. 12. 2021, a tudíž nemohli objektivně zhodnotit následky spojené s trestním řízením konaným před devíti lety,“ stojí v usnesení. Podle obhájce mělo být trestní stíhání zastaveno.
Celý článek si můžete přečíst v MEDIA NETWORK MAGAZÍNU.
Přístupný je pro předplatitele.
Jste-li předplatitel, přihlásit se můžete zde.Přihlásit
Chcete-li se stát předplatitelem, jděte zde.Předplatit
Eva Paseková
