Práce na oddělení uhelných elektráren od polských energetických společností probíhají již několik let a právě se vrátily na začátek. Stávající vláda nemá připravený plán, jak tuto reformu, která je klíčová pro energetický sektor, realizovat a návrat ke koncepci předchozí vlády strany Právo a spravedlnost nepřipadá v úvahu. Podle zjištění Business Insider Polska se v současné době zvažuje možnost založení dvou nebo tří společností, které by soustředily uhelná aktiva a měly by zajištěné dodávky uhlí z konkrétních dolů.
Ministerstvo státního majetku zřídilo kvůli reformě tým pro oddělení uhelných aktiv od energetických společností. K účasti na něm byli přizváni také zástupci ministerstva průmyslu a Vládního zmocněnce pro strategickou energetickou infrastrukturu.
Dnes se kvůli reformě zvažuje možnost založení dvou nebo tří společností, které by převzaly uhelné elektrárny a hnědouhelné povrchové doly od společností PGE, Tauron, Enea a Energa.
Největší spor ohledně plánované reformy se týká dluhů korporací, které vznikly před lety, za výstavbu uhelných bloků. Ministr financí Andrzej Domański ale nechce souhlasit s převzetím dluhů v takovém rozsahu, s jakým počítal původní projekt Práva a spravedlnosti.
„Několik měsíců poté, co se nová vláda ujala moci, jmenoval ministr státního majetku Borys Budka tým pro oddělení uhelných aktiv od energetických společností s podílem státní pokladny. To je jasný signál, že se společnosti konečně zbaví uhelných elektráren a hnědouhelných dolů, které jim ztěžují získávání úvěrů na investice. To však také znamená, že nová vláda dosud nevypracovala koncepci reformy energetického sektoru, i když firmy dlouhodobě upozorňují, že se jedná o naléhavou záležitost,“ uvedl Business Insider Polska.
Polská vláda v posledních týdnech vláda vydává protichůdná prohlášení o trhu, což způsobilo buď náhlé nárazy, nebo silný nárůst kotací Polska Grupa Energetyczna, Enea nebo Tauron. Totéž se stalo za vlády strany Právo a spravedlnost, kdy některá prohlášení tehdejšího ministra státních aktiv Jacka Sasina o budoucnosti průmyslu silně otřásala burzovními cenami korporací.
Jedna věc je jistá – projekt vlády Právo a spravedlnost na vytvoření Národní agentury pro energetickou bezpečnost – byl zrušen. Hlavní výhodou této reformy bylo, že byla prakticky připravena, vládě strany Právo a spravedlnost se ale nepodařilo prosadit zákon o státních zárukách pro tuto iniciativu.
Nevýhod bylo mnohem více, včetně dvou základních – projekt byl velmi výhodný pro energetické společnosti a méně pro státní rozpočet, a za druhé se předpokládalo, že společnost NABE bude zisková, což se od začátku zdálo nereálné.
Podle zjištění Business Insider Polska se dnes zvažuje několik možností, včetně založení dvou nebo tří společností namísto NABE, které by převzaly uhelné elektrárny a hnědouhelné povrchové doly (Bełchatów a Turów) od společností PGE, Tauron, Enea a Energa. Tyto společnosti by zajišťovaly dodávky uhlí z konkrétních polských dolů, což by těžebním závodům usnadnilo předpovídání jejich produkce.
Připomeňme, že se jedná o téměř 70 uhelných bloků po celé zemi, které jsou důležité pro polskou energetickou bezpečnost, ale také vypouštějí velké množství CO2 a jsou zatíženy obrovskými dluhy.
A právě tyto dluhy jsou předmětem ostré bitvy mezi firmami a ministrem financí. Vláda strany Právo a spravedlnost hrála společnostem do karet – státní pokladna měla převzít elektrárny za zhruba 4 miliardy zlotých a státem vlastněná firma NABE měla během osmi let splatit téměř 10 miliard zlotých jejich dluhů. Jednání mezi společnostmi, bankami a vládou trvala dlouho, ale podařilo se dosáhnout dohody.
„Udělali jsme povyk a uspěli jsme,“ vzpomíná jeden z energetických manažerů, kteří se tehdejších jednání účastnili.
Nyní se vše vrátilo na začátek a rozhovory začínají nanovo. Ministr financí Andrzej Domański ale nechce souhlasit s převzetím dluhů firem v takovém rozsahu, jako tomu bylo v projektu NABE.
Na druhou stranu nové správní rady energetických společností nechtějí dělat zbytečný povyk, jsou spíše připraveny dělat ústupky, aby dosáhly co nejdřívější dohody. Čas se ale krátí.
„Proces oddělování aktiv by měl být dokončen v příštím roce a rok 2026 je absolutním datem. Po tomto datu již nebudeme schopni financovat naše investice do obnovitelných zdrojů energie,“ říká člen představenstva jedné z energetických společností.
Do té doby je nutné provést nové ocenění uhelných aktiv v každém z koncernů, přesvědčit banky k projektu a připravit akční plán pro nové státní podniky, včetně určení způsobu jejich financování, protože Evropská unie neumožňuje veřejnou podporu na výrobu elektřiny z uhlí nejpozději po roce 2028. Polsko si loni na podzim vyjednalo možnost uplatnění výjimky z emisního limitu na kapacitním trhu pro uhelné bloky do konce roku 2028. Toto řešení bylo reakcí na riziko možného nedostatku energie, který může nastat v následujících letech.
Polské energetické společnosti se spoléhají především na výrobu energie z uhlí, a proto jsou po desetiletí základem energetické bezpečnosti země. S pokračujícím úsilím o ochranu klimatu po celém světě se ale banky, pojišťovny a další finanční instituce začaly kriticky dívat na společnosti, které mají ve svých portfoliích uhlíková aktiva. V důsledku toho je získání financování investic pro polský průmysl stále dražší a brzy se může ukázat jako nemožné.
Uhlí je proto pro polské společnosti stále větší zátěží. Také proto, že většina elektráren jsou velmi stará zařízení, neefektivní, která fungují stále kratší dobu kvůli rostoucí výrobě z obnovitelných zdrojů energie a bez státní podpory by již byla nerentabilní.
Připomeňme, že dnes mohou tyto elektrárny počítat s podporou z kapacitního trhu, díky které dostávají peníze právě za svou připravenost k provozu. Náklady na kapacitní trh v roce 2023 činily 5,3 miliardy zlotých a letos dosáhnou 6,1 miliardy zlotých.
„To vše se promítá do finančních výsledků korporací. Největší tuzemský výrobce elektřiny – Polska Grupa Energetyczna – zaznamenal v roce 2023 čistou ztrátu ve výši 5 miliard zlotých. Je to důsledek obrovských odpisů, které vyplývají zejména ze snížení hodnoty aktiv souvisejících s výrobou energie z uhlí. Společnosti by se proto rády co nejdříve zbavily uhelných elektráren a přenesly problém s udržováním nevyhovujících aktiv na stát,“ uzavírá Business Insider Polska.
(nik)
