Sněmovna schválila nový atomový zákon. Nahradí dosavadní, již zastaralý zákon z roku 1997 a transponuje také nové evropské směrnice.
Nový atomový zákon zpřesňuje technické požadavky a procesní pravidla pro provoz stávajících a spouštění nových bloků jaderných elektráren. Nyní ho dostane k projednání Senát a poté k podpisu prezident.
Zpřesněním technických požadavků i úpravou procesních pravidel napomůže nový zákon státní správě daleko efektivněji usměrňovat kroky při umisťování, výstavbě, uvádění do provozu a provozu nových bloků jaderných elektráren, uvádí vláda.
Zákon také stanovuje, co jsou to citlivé činnosti podle zákona o ochraně utajovaných skutečností. Osoby, které budou tyto citlivé záležitosti související s jadernou energií vykonávat, budou potřebovat bezpečnostní prověrku. Vláda uvádí, že Národní bezpečnostní úřad bude muset nově prověřit nejméně 2700 osob. Tuto zátěž však podle vlády ve svém současném složení nezvládne, proto bude muset přijmout asi devět nových zaměstnanců. Vedle těchto nákladů by nový atomový zákon další náklady pro státní rozpočet podle vlády už přinést neměl.
Poslanci schválili návrh výboru pro životní prostředí, který zvyšuje jednorázový příspěvek obcím z jaderného účtu za to, že v jejich katastru bylo stanoveno chráněné území pro ukládání jaderného odpadu do podzemí. Vláda navrhla původně 30 milionů korun, výbor tuto částku zvýšil až na 50 milionů korun.
Neuspěl poslanec Václav Zemek (ČSSD), který chtěl ze zákona vypustit tresty pro vlastníky obytných budov, v nichž byla zjištěna vysoká hodnota radonu. Tito vlastníci jsou podle zákona povinni učinit potřebná opatření k nápravě, a pokud je nesplní, navrhla vláda až čtvrtmilionovou pokutu. Zemek chtěl ustanovení o pokutě vypustit, povinnost přijmout opatření by ale zůstala. Neuspěl ani další jeho návrh zmírnit podmínky například pro geology. Navrhl, aby nepotřebovali povolení Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB), například když chtějí sbírat minerály z odvalů a odkališť po těžbě.
Sněmovna naopak schválila návrh Jana Birkeho (ČSSD) na snížení sazby pravidelného poplatku pro původce jaderného odpadu, který provozuje jadernou elektrárnu. Poplatek se má vypočítat jako sazba násobená množstvím vyrobené elektřiny v megawatthodinách. Vláda původně navrhla, aby sazba činila až 80 korun za megawatthodinu, Birkeho návrh ji ale stanovil přesně na 55 korun.
Pokud bude zákon schválen, bude čekat na „svého hlavního dohližitele“, tedy zmocněnce pro jadernou energii. Do tendru vyhlášeného ministerstvem průmyslu a obchodu se přihlásilo pět uchazečů, jejich jména ministerstvo odmítlo komentovat. Ekonomickému deníku se však dvě z nich podařilo zjistit a zveřejnit v textu Známe první jména kandidátů na zmocněnce pro jádro.
–chl–, –čtk–
