Vláda by měla na svém dnešním zasedání projednat poslaneckou novelu zákona o sociálních službách, kterou předkládá ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. Jejím cílem je zejména podpořit sociální služby zaměřené na to, aby klient zůstal co nejdéle ve vlastním sociálním prostředí. Má to jeden háček: k návrhu vyslovilo nesouhlasné stanovisko ministerstvo financí, podle kterého je jednání ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) účelové a novela nepřináší dlouho požadované a potřebné změny v systému financování sociálních služeb. Vláda tak zřejmě k návrhu přijme neutrální stanovisko.
„Cílem navrhované právní úpravy je větší podpoření poskytování sociální služeb v přirozeném sociálním prostředí, a s tím jsou spojeny i systémové změny pro segment neformální péče. Cílem by mělo být, aby pobytové formy poskytování sociálních služeb nebyly nabízeny jako první volba poskytnuté služby. Rovněž se rozšiřuje poskytování sociálních služeb pro osoby závislé na návykových látkách prostřednictvím vymezení nové cílové skupiny a doplnění nových základních činností. Takto jsou nově např. definovány cílové skupiny u sociální služby ´Azylové domy´. Navrhovaná právní úprava je mj. zaměřena na zákonné ukotvení sítě celostátních a nadregionálních služeb, s jejichž existencí již současné znění zákona počítá v souvislosti s oprávněním ministerstva vypisovat dotační řízení pro tyto služby. Proto návrh zakotvuje povinnost určení sítě sociálních služeb nadregionálního charakteru, která doplňuje krajské sítě sociálních služeb,“ uvádí důvodová zpráva.
V návrhu se usiluje o to, aby novela prošla poslaneckou sněmovnou zkráceně při první čtení a platila již od poloviny tohoto roku. Otázka ovšem je, nakolik je takovýto záměr realistický. V rámci připomínkového řízení se totiž k novele vyjádřilo nesouhlasně ministerstvo financí.
Neřešený dopad na státní rozpočet
„Zásadně nesouhlasíme s účelovým jednáním MPSV. Původní plán na komplexní novelu zákona o sociálních službách, který měl přinést i tolik potřebnou změnu způsobu financování, nebylo MPSV schopno dosud připravit, a to i přes zapojení mnoha expertů do navzájem se prolínajících pracovních skupin jednajících téměř dva roky. Namísto toho nyní MPSV rozdělilo původní návrh do části věnující se samostatně příspěvku na péči a na tuto část, která obsahuje rozšíření okruhu osob, jež mají nárok na čerpání služeb a rozšíření okruhu samotných služeb. Na druhou stranu MPSV zcela upustilo od zásadních systémových změn financování, což je požadováno jak ze strany odborné veřejnosti, tak ze strany samotných poskytovatelů sociálních služeb a především jejich klientů, v neposlední řadě také ze strany ministerstva financí. Již několik let požadujeme po MPSV zajištění systémových změn, které povedou ke zvýšení dlouhodobé finanční udržitelnosti při respektování potřeb klientů,“ píše v připomínkách ministerstvo financí.
Finance také zdůrazňují, že tvrzení obsažené v důvodové zprávě ohledně toho, že úprava nebude mít dopad na státní rozpočet a další veřejné rozpočty, je zcela mylné. Změna s sebou totiž ponese rozšíření okruhu klientů, a pro udržení rozpočtu by tak bylo nutné, aby některým stávajícím klientům přestaly být sociální služby poskytovány, nebo aby byly některé stávající služby vyloučeny z okruhu podporovaných služeb. Druhou variantou jsou právě požadované úpravy systému financování, kdy by měla být jasně stanovena participace krajů a obcí, přičemž by zároveň měli být tam, kde je to důvodné, více zapojeni klienti a jejich rodiny. Pokud k tomuto kroku nedojde, znamenalo by to navýšení výdajů ze státního rozpočtu, což je podle ministerstva financí do budoucna neudržitelné.
„Bez zajištění adekvátních změn systému financování sociálních služeb požadujeme, aby byla realizace předloženého návrhu zákona zabezpečena v rámci schválených finančních limitů kapitoly 313 – Ministerstva práce a sociálních věcí, a to bez nároku na jejich navyšování,“ dodává ministerstvo financí.
Ministerstvo práce a sociálních věcí oproti tomu (nepřekvapivě) vyslovilo k návrhu pozitivní stanovisko, stejně jako Unie zaměstnavatelských svazů a Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů.
„Domníváme se, že s návrhem zákona by měl být vysloven souhlas, neboť dle našeho názoru přináší do oblasti sociálních služeb žádoucí a potřebné změny. Předkládané návrhy na úpravu zákona vycházejí z několikaletých odborných diskusí dosud vedených MPSV,“ uvádějí oba svazy.
„S přihlédnutím k souhlasnému stanovisku ministerstva práce a sociálních věcí, jako věcného gestora předmětné právní úpravy, se vládě navrhuje zaujmout k předloženému návrhu zákona neutrální stanovisko s tím, že se zároveň doporučuje k němu uplatnit některé relevantní připomínky a výhrady,“ konstatuje předkládací zpráva k návrhu.
Jeroným Pardubický
