Češi jsou v Evropě největšími skeptiky, co se týká zelené revoluce v energetice. Přechod od fosilních paliv k obnovitelným zdrojům podpořilo pouze 45 procent dotázaných, zatímco v jiných státech EU podíl dosahuje 50 až 80 procent. Největšími nadšenci do zelené energetiky jsou Chorvati a Dánové, zjistil průzkum agentury Norstat.
Dánská agentura Norstat oslovila na přelomu října a listopadu přes 26 tisíc lidí v 24 zemích Evropské unie a také v nečlenském Norsku a Velké Británii, aby zjistila jejich postoj k transformaci energetiky. Některá zjištění překvapí – třeba poměrně velký podíl skeptiků v Německu a Francii. Nebo rostoucí odpor k rozvoji větrné energetiky v Norsku.
Odpůrci zelené tranzice nikde nemají většinu. V Česku je jich 17 procent, podobně jako v Německu. Ještě vyšší podíl jich průzkum odhalil v Estonsku (20 procent). V ostatních zemích zpravidla nepřesahuje deset procent. Česko je unikátní vysokým podílem (37 procent) lidí, kteří nemají na proměnu energetiky jednoznačný názor. Podobně vysoký je podíl váhajících ještě na Slovensku.
Podíl skeptiků logicky roste spolu s věkem dotázaných. Zatímco ve věkové skupině 18 až 29 let podpořilo ozelenění energetiky 55 procent dotázaných Čechů (a 11 procent bylo proti), ve věkové skupině 50 až 65 let bylo už jen 36 procent podporovatelů (a 21 procent odpůrců). V této věkové kategorii nemělo 43 procent lidí jasný názor na věc.
Reakce na solární boom
Češi jsou zároveň největšími skeptiky, co se týká další výstavby velkých fotovoltaických parků. V průzkumu jejich rozvoj podpořilo 44 procent dotázaných, zatímco 21 procent bylo proti a 35 procent nemělo vyhraněný názor. Zřejmě se jedná o dozvuky nezvládnutého solárního boomu let 2009 a 2010, který dodnes prodražuje Čechům náklady na elektřinu. Ve všech ostatních zemích je přitom počet příznivců fotovoltaiky vyšší než 55 procent. V tomto ohledu vedou Chorvatsko, Irsko, Rumunsko a Litva, kde podíl příznivců solárních elektráren převýšil 80 procent.
Zdá se, že každému Evropanovi na solárních elektrárnách vadí něco jiného. Němci a Rakušané se nejvíc obávají o dopad na přírodu a živočichy, Britové a Francouzi o pokles hodnoty nemovitosti, Finové o pokažený výhled z okna, Řekové a Bulhaři mají strach z negativního dopadu na lidské zdraví. Čechové a Estonci uvedli jako hlavní výhradu to, že solárních panelů je v jejich zemi zkrátka už moc.
Větrné elektrárny a NIMBY efekt
Vstřícnější jsou obyvatelé Česka k větrným elektrárnám. Jejich další výstavbu podporuje 52 procent z nich, naopak 11 procent je proti (a zbylých 37 procent nemá jasný názor). Výrazně více odpůrců větrné energetiky nalezneme třeba v Řecku (20 % proti, 51 % pro), Francii (19 % proti, 42 % pro) a hlavně v Norsku (31 % proti, 43 % pro výstavbu).
Názor Norů mohla ovlivnit nedávná, silně medializovaná kauza. Necitlivá výstavba větrných parků totiž znehodnotila pastviny pro stáda sobů a narušila tím život pastevců z řad Sámů, původních obyvatel severní Skandinávie. Co se týká Francie, tady debatu rozvířila pravicově populistická strana Národní sdružení. Tato strana, jak zmínil zpravodajský web Euractiv.com, volá po zastavení další výstavby větrných elektráren v zemi a dokonce po odstranění těch dříve realizovaných.
Průzkum agentury Norstat též potvrdil silný NIMBY efekt. Život v blízkosti větrných elektráren by nevadil 40 procentům Evropanů, naopak 25 procent by je ve svém okolí nesneslo. Největší odpor k větrným turbínám dali najevo Norové (51 % proti), Nizozemci (41 %), Francouzi (39 %), Švédové (39 %) a Estonci (38 %). Mezi Čechy vyjádřilo nesouhlas s větrníky blízko bydliště 28 procent dotázaných, naopak stejné procento by s tím nemělo žádný problém.
David Tramba
