Výnos z prodeje emisních povolenek nebude od příštího roku možné plošně použít na financování nákladů obnovitelných zdrojů. Naděje, že desítky miliard z povolenek umožní snížení celkových výdajů domácností a firem za elektřinu, se rozplývá. Podle vyjádření Evropské komise pro Ekonomický deník je možné výnos z povolenek použít pouze na další rozvoj obnovitelných zdrojů, nikoli na financování těch dříve postavených.
Revidovaná směrnice o povolenkách EU ETS neumožňuje žádné výjimky či přechodná období. Jistá možnost tu však je; evropská pravidla povolují podporu zacílenou na domácnosti. „Revidovaná směrnice EU ETS umožňuje poskytovat finanční podporu na řešení sociálních aspektů v domácnostech s nižšími a středními příjmy, mimo jiné snížením daní s nepříznivým účinkem a cíleným snižováním poplatků za elektřinu z obnovitelných zdrojů,“ uvedl zdroj z Evropské komise (EK).
Dlužno dodat, že odpověď přišla poněkud svérázným způsobem. Ekonomický deník oslovil s otázkami pražské zastoupení EK, tiskový odbor EK v Bruselu a úřad evropského komisaře pro oblast klimatu a Green Dealu. Ozval se pouze jeden z oslovených, který své vyjádření poskytl pod podmínkou anonymity.
Reakce EK by mohla ukončit zmatečnou debatu o tom, zda a jak lze peníze z povolenek použít. Ministerstvo průmyslu a obchodu, opoziční hnutí ANO nebo také Svaz průmyslu a obchodu v posledních měsících volaly po financování vícenákladů obnovitelných zdrojů (tedy „historické zátěže“ z let 2006 až 2013) právě z výnosu z prodeje povolenek. Naopak ministerstvo životního prostředí a ministerstvo financí upozorňovaly, že to možné není.
Méně informovaní politici a komentátoři dokonce volají po využití peněz z Modernizačního fondu, což je úplný nesmysl. Modernizační fond podporuje investice do modernizace energetiky, snižování emisí skleníkových plynů a zlepšení energetické účinnosti. Podle vyjádření Evropské komise jsou možné také programy na podporu domácností s nižšími příjmy s cílem řešit energetickou chudobu a modernizovat systémy vytápění. Tedy opatření, které v Česku známe jako „kotlíkové dotace.“
Zaseknutá novela zákona k povolenkám
Odpověď EK by též mohla ukončit tahanici různých ministerstev o příjmy z prodeje povolenek, která se strhla během připomínkového řízení k novele zákona o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů. Fakticky se jedná o transpozici směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/959, kterou mají členské země zakotvit do své legislativy do konce letošního roku. Schvalování novely se v Česku zadrhlo, ministerstvo životního prostředí dodnes nestihlo vypořádat početné připomínky.
Výše zmíněný unijní předpis nově vyžaduje, aby veškeré výnosy z dražeb povolenek členské státy použily na opatření v oblasti klimatu. Konkrétně se jedná o snížení emisí skleníkových plynů, rozvoj obnovitelných zdrojů a sítí pro distribuci elektřiny, ochranu a obnovu rašelinišť, lesů a dalších ekosystémů, investice do nízkoemisní dopravy, financování výzkumu a vývoje v oblasti energetické účinnosti a čistých technologií, zvyšování energetické účinnosti a také na cílené snižování ceny elektřiny z (nových) obnovitelných zdrojů.
Jak ministerstvo životního prostředí uvedlo v hodnocení dopadu novely (tzv. RIA), s průměrnou cenou povolenky 80 eur za tunu CO2 vychází výnos pro Českou republiku v letech 2021 až 2030 na celkem 193 miliard korun. Realistická varianta, počítající s průměrnou cenou povolenky okolo 100 eur, počítá s výnosy v objemu 316 miliard korun.
Tak velký balík peněz přilákal pozornost řady ministerstev, každé si chce urvat co nejvíc pro sebe. Ministerstvo průmyslu a obchodu chce výnosy z dražby emisních povolenek využít jako jeden ze zdrojů financování provozní podpory obnovitelných zdrojů energie, ale také biometanu a kombinované výroby elektřiny a tepla. Ministerstvo dopravy navrhlo převádět 30 procent budoucích výnosů na financování rozvoje bezemisní dopravy na železnici i na silnici.
Špatná zpráva je, že výnosy z dražby povolenek nepomohou ke snížení cen elektřiny pro firmy včetně energeticky náročného průmyslu. Naopak v případě domácností by tyto výnosy mohly pozitivně zafungovat. Definici „domácnosti s nižšími a středními příjmy“ by mohl splnit skoro každý, horní hranici stanovit třeba s přihlédnutím k výši spotřeby elektřiny či k velikosti bytu.
David Tramba
