Dotování obnovitelných zdrojů se pomalu, ale jistě mění v dotování elektřiny z fotovoltaických elektráren. Ekonomický deník získal od Energetického regulačního úřadu detailní čísla, na kolik vyjde v příštím roce podpora zelené energie. A výsledek? Celých 80 procent z celkových provozních dotací v rozsahu 36 miliard korun pohltí fotovoltaika, přesněji řečeno „staré“ solární zdroje postavené do roku 2013.
Obecně platí, že náklady na dotování zvýhodněných zdrojů energie klesají s tím, jak roste cena elektřiny. Například v roce 2020 celý systém podpory vyšel na 45,4 miliardy korun, z toho 29,15 miliardy směřovalo k vlastníkům solárních elektráren. V příštím roce celková výše podpory klesne na 36 miliard, avšak dotování fotovoltaiky se bude pohybovat opět okolo 29 miliard korun.
Nová položka: biometan
Jiné zdroje, jako třeba malé hydroelektrárny a větrné elektrárny, budou vyžadovat jen podporu v řádu stovek milionů korun. Prodej vyrobené elektřiny za tržních podmínek totiž pokryje většinu garantované výkupní ceny. V nízkých jednotkách miliard korun se bude pohybovat podpora pro bioplynové stanice a elektrárny či teplárny spalující biomasu.
Nově se naopak v přehledu podporovaných zdrojů objevuje biometan, neboli vyčištěný bioplyn dodaný do plynovodní sítě. Navzdory malému počtu hotových či budovaných zdrojů budou náklady docela vysoké: 921 milionů korun. Provozní dotování biometanu přitom dodnes nezískalo notifikaci od Evropské unie. „Podpora pro biometan byla do odhadu vypláceného objemu zahrnuta, protože se počítá s její notifikací do konce tohoto roku a výplatou v příštím roce,“ odpověděl mluvčí ERÚ Michal Kebort.
Výše provozní podpory (v milionech korun)
| typ zdroje | rok 2020 | rok 2022 | odhad 2024 |
| fotovoltaika | 29 147 | 27 461 | 28 850 |
| větrné elektrárny | 1341 | 947 | 408 |
| malé vodní elektrárny | 2454 | 1193 | 676 |
| bioplynové stanice apod. | 6999 | 5931 | 2772 |
| biomasa | 3278 | 1920 | 1025 |
| vysoce účinné teplárny (KVET) | 1844 | 1552 | 162 |
| zelené teplo | 236 | 55 | 413 |
| biometan | 0 | 0 | 779 |
| ostatní položky | 0 | 0 | 921 |
| celkem | 45 379 | 39 127 | 36 007 |
Cenové rozhodnutí, které určuje výši pevné výkupní ceny a zeleného bonusu pro podporované zdroje energie v roce 2024, vydal regulační úřad na konci září. Například početné solární elektrárny z roku 2010 budou mít v příštím roce pevnou výkupní cenu ve výši zhruba 16 tisíc korun/MWh, nebo mohou čerpat zelený bonus ve výši 13 tisíc korun/MWh. Cenu zde pravidelně navyšuje indexace. V praxi však vlastníci fotovoltaik z roku 2010 dostanou méně, stát jim totiž strhává „solární odvod“ ve výši 20 procent.
ERÚ odhaduje, že tržní cena elektřiny se bude v příštím roce pohybovat okolo 3000 korun/MWh. Do tohoto limitu se „vejdou“ větrné elektrárny postavené po roce 2012, zdroje na spalování komunálního odpadu a důlního plynu, vysoce účinné teplárny, kogenerační jednotky či mnohé zdroje spalující biomasu. V jejich případě bude výše zeleného bonusu (tedy příplatku k tržní ceně elektřiny) nulová.
Dotace se promítnou do cen elektřiny
Nepříjemnou zprávou pro spotřebitele elektřiny je, že většinu – zhruba 75 procent nákladů – na dotování podporovaných zdrojů energie v příštím roce ponesou oni. Stát z celkových 36 miliard korun uhradí jen něco přes 9 miliard. Ministerstvo průmyslu a obchodu prosazovalo vyšší zapojení státu, avšak bylo doslova převálcováno ministerstvem financí, pro které je prioritou snižování rozpočtového deficitu.
Vícenáklady podporovaných zdrojů od loňského října plně hradil stát z rozpočtu. Od ledna příštího roku se znovu promítnou do cen elektřiny pro domácnosti i firmy, a to ve výši až 599 korun/MWh (včetně DPH). Současně zdraží také regulované platby za distribuci energie, což může vést k růstu celkových nákladů na elektřinu. Případně k vymazání pozitivního dopadu klesajících cen energie na burzách.
David Tramba
