Vláda je připravena pomoci tuzemským výrobcům léčiv v oblastech, jako je podpora výzkumu a vývoje. Zároveň by podle premiéra Petra Fialy bylo vhodné vytvořit u nás takové podmínky, aby se soukromé subjekty začaly podílet na výzkumu prováděném ve veřejných institucích. Řekl to na II. ročníku summitu Zdravotnického deníku Technologie a inovace ve zdravotnictví, který se konal 29. a 30. března v Praze.
Výpadky léků, které v zimě postihly nejen Českou republiku, ale vesměs celou EU, ukázaly na to, jak je Evropa závislá na dodavatelských řetězcích v Asii. Evropské státy se proto nyní shodly na tom, že je třeba se této závislosti zbavit. Pozadu přitom nechce zůstat ani česká vláda.
„Jednal jsem s vedením Zentivy o tom, co můžeme udělat, aby čeští výrobci léků měli lepší podmínky a podpořili jsme tak dostupnost léků. Shodli jsme se na tom, že je třeba nastavit lepší mechanizmus koordinace mezi státem a domácími výrobci léčiv a odstranit problémy, se kterými se zdejší farmaceutický průmysl potýká. Jsme připraveni pomoci výrobcům léčiv v některých oblastech, jako je podpora výzkumu a vývoje, což je důležitý prvek. Česká republika se také zapojuje do nadnárodních iniciativ, které hledají cesty k tomu, abychom byli méně závislí na mimoevropských výrobcích účinných léčivých látek. Jsme pevně rozhodnuti v rámci EU, že se musíme zbavit strategické závislosti na východních dodavatelích, kteří často nejsou z ekonomických i bezpečnostních hledisek spolehliví,“ uvádí Petr Fiala.
Toto úsilí největší výrobce léků v Česku, společnost Zentiva, plně podporuje. Snaží se proto zvyšovat své výrobní kapacity, které jsou nyní skoro na maximu.
„Každoročně investujeme desítky až stovky milionů do údržby kapacit, inovací a nových technologií, které posunou kapacitu výroby kvalitních léků pro české pacienty. Jsme otevřeni spolupráci s panem premiérem a celou vládou, protože na problém nejsme schopni odpovědět sami – potřebujeme politickou podporu. Vrátit výrobu účinných látek do Evropy není jen otázkou peněz, ale také zákonů, co se týče ekologie, a tak dále. Musíme udělat vše pro to, abychom nebyli tak závislí na asijských řetězcích,“ říká ředitel Zentivy Boris Sananes (tomu, jak bychom se podle ředitele Sananese mohli v Česku lépe bránit výpadkům léků, jsme se věnovali také zde).
Vedle dostupnosti léků je podle premiéra Fialy prioritou vlády také udržitelnost zdravotnictví, a to v různých aspektech (dalšími dvěma prioritami jsou prevence a dostupnost zdravotní péče, podrobněji jsme psali zde).
„Dlouhodobá udržitelnost je důležitá i v oblasti inovativních léčiv. Vláda by měla podporovat výzkum, hledat vnitřní úspory a efektivitu. K dostupnosti nových léčiv by měla přispět i stabilizace systému díky valorizačnímu mechanizmu plateb za státní pojištěnce. Zásadní roli ale hrají zdravotní pojišťovny, které musejí hledat inovativní způsoby financování lékové politiky a dělat analýzy dopadu do rozpočtu u nejnovějších léčiv, které vstupují na trh. Role státu by neměla být v tom, že by celý proces řídil, ale má vytvářet legislativní podmínky z hlediska ekonomické udržitelnosti. Úkolem státu je i vytvářet vhodné podmínky pro inovace a podporu výzkumu. V České republice na tomto místě máme jednu mezeru. Nejde jen o výzkum podporovaný z veřejných prostředků, ale musíme vytvářet takové podmínky, aby se do výzkumu zapojovaly i soukromé subjekty. Nemělo by to ale být tak, že bude výzkum buď veřejný, nebo soukromý, ale pro soukromé subjekty by mělo být atraktivní podílet se na výzkumu nebo ho financovat ve veřejných institucích. Tady má Česko rezervy a stát musí svými rozhodnutími pomoci,“ konstatuje Petr Fiala.
Největší česká zdravotní pojišťovna už přitom v práci na udržitelnosti zdravotnictví odvedla velký kus práce, a to zejména v oblasti lékové politiky.
„Minulost ukázala, že VZP, ale i kolegové z oborových zdravotních pojišťoven, umí pracovat s náklady v oblasti lékové politiky. Je to jedna z oblastí, kde jsme zvládli proces vstupu inovací, máme jasná pravidla, umíme pracovat s řízením nákladů a smluvními mechanizmy, které jsou ve skupině sdílení rizik. Umíme pracovat i s generiky a biosimilars. Je to tedy o tom, aby zdravotní pojišťovny přistupovaly k vysoce inovativním přípravkům, ale i metodám, aktivně, obezřetně a také s vysokou mírou dostupnosti. V poslední době jsme ve vysoce inovativních lécích na 12. místě v Evropě, což je velmi dobou vizitkou práce pojišťoven. Dává nám to také víru v to, že až budeme pracovat s genovými terapiemi a personalizovanou medicínou, obstojíme stejně jako v posledních letech,“ poukazuje ředitel VZP Zdeněk Kabátek.
Právě personalizovaná medicína přitom ale bude výzvou, která by však s sebou měla přinést zefektivnění léčby a úspory na terapiích, které by u daného pacienta nezabraly.
„Personalizovaná medicína je zásadní součástí toho, jak překlenujeme mezeru mezi potřebou přinášet vysoce inovativní terapii českým občanům a udržitelností zdravotnického systému. Může jít o velmi komplikované téma, ale v zásadě jde o to, abychom našli pacientovi správnou léčbu ve správný čas, a pak vytvořili systém, v němž se budeme učit z úspěchů, které se nám podařily, takže se budeme stále zlepšovat. Pevně věřím, že vytvářením takového ekosystému v českém zdravotnictví přispějeme k jeho odolnosti a ve finále k udržitelnější budoucnosti. Zároveň tak zajistíme pacientům lepší léčebné výsledky. Personalizovaná medicína je proto podle mě jedinou cestou vpřed,“ poukazuje ředitel Roche ČR Erik Lundgren.
Na druhé straně ale zavádění této léčby není snadné. „Personalizovaná medicína je poměrně náročná na organizaci léčby i její financování, takže je to velká výzva. Určitě je to cesta kupředu, ale z oblasti školství vím, že individualizace je velmi náročná na kvalitu učitelů, změnu způsobu jejich práce, finančně a po všech dalších stránkách – a podobně je tomu i v medicíně,“ dodává premiér Fiala.
-mk-
Zdravotnický deník, na kterém tento článek původně vyšel, děkuje za podporu summitu společnostem Roche, Zentiva, ORCZ, Medtronic, Medicalc, Novartis, Alk, Akeso, EUC, MyCom, Satum a zdravotním pojišťovnám VZP, ZP MV a RBP.
