Arogance není hezká vlastnost a v oboru jaderné energetiky to platí dvojnásobně. Český startup Teplátor rozjel na sociální síti Twitter poněkud nešťastnou reklamní kampaň, ve které tvrdí, že v tendru na nový dukovanský blok je všechno špatně a že máme raději vsadit na malé modulární reaktory. Třeba na ten jejich.
Klíčovou postavou projektu Teplátor (zkratka z „Teplo a reaktor“) je odborník na jadernou energetiku a profesor ČVUT Radek Škoda. Jeho tým vyvíjí modulární reaktor zaměřený na výrobu tepla, který by opětovně využil vyhořelé jaderné palivo z velkých bloků. Na konci srpna vznikla akciová společnost Teplátor, ve které dvoutřetinový podíl získala investiční společnost IPC reprezentovaná bývalým politikem Petrem Pávkem.
Nová firma nemá zrovna malé ambice. Chce nabídnout řešení pro české teplárenství v těžké době, kdy spalování uhlí má za 10 až 15 let skončit, zemní plyn je extrémně drahý a kdy rostou pochybnosti o ekologickém přínosu spalování biomasy. Stomegawattový Teplátor by podle firemní prezentace zvládl vyrobit teplo za 67 korun za GJ s použitým palivem a za 97 korun za GJ s novými palivovými tyčemi. Jenže tento projekt je stále jen na papíře a ke komerčnímu využití má hodně daleko. A zůstává otázkou, zda má vůbec šanci uspět.
Například předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Dana Drábová je k projektu Teplátor silně skeptická. „Vyhořelé palivo bez dalšího přepracování není určeno k dalšímu energetickému využití,“ upozorňuje Drábová na hlavní slabinu navrženého řešení. Už z jmenovaného důvodu by Teplátor zřejmě nezískal souhlas jaderného regulátora v Česku ani v zahraničí.
Hlavní autor nového reaktoru Radek Škoda k tomu dodal, že Teplátor se bude spouštět s čerstvým palivem, až později může – ale také nemusí – používat ozářené palivo. Za problematické nepovažuje ani plánované využití těžké vody v reaktoru. „Použití těžké vody činí reaktor bezpečnější – nižší tlaky, nízké měrné výkony, nízké teploty – a lacinější na výrobu,“ reagoval Radek Škoda.
Uvést reaktor na trh není jen tak. Nejprve musí regulátor schválit basic design, což znamená několik let času a několik miliard korun vynaložených nákladů. Na tom nejspíš většina českých projektů malých modulárních reaktorů ztroskotá. „Pokud se bude stavět v Česku v příštích dvaceti letech malý modulární reaktor, tak půjde o zahraniční design,“ uvedla Drábová pro Ekonomický deník.
Také na Twitteru schytal projekt Teplátor – možná i vinou arogantního stylu komunikace – značnou kritiku. Někteří uživatelé projekt bez servítků přirovnávají k bateriím HE3DA či podivnému tokenovému projektu XIXOIO. „Teplátor je stejně reálný jako připojení Královce k Česku. Naprostý nesmysl pane Škodo, říkají Vám to všichni a nelze na tom nic změnit,“ uvedl například výkonný ředitel Asociace pro elektromobilitu ČR Lukáš Hataš.
„Těžká voda zlepšuje moderaci, ale z bezpečnostního hlediska je využití již vyhořelého paliva absolutně no-go, protože povlaky proutků jsou zkřehlé a hrozí netěsnostmi. To riziko je obrovské a v žádném případě není vyhořelé palivo určeno pro rozvážení po České republice,“ uvedl Marek Ruščák, šéf výzkumného týmu Centra výzkumu Řež.
Tady je zapotřebí zmínit, že podnik ÚJV Řež a jeho dceřiná firma Centrum výzkumu Řež jsou pro Teplátor přímými konkurenty. Skupina ÚJV totiž začala loni pracovat na konceptu malého tlakovodního reaktoru o tepelném výkonu 100 MWt. Cílí přitom na stejný trh jako Teplátor – na teplárenství. Na webu s prezentací reaktoru je poněkud optimisticky uvedeno, že na počátku 30. let by se mohlo začít stavět první takové zařízení.
David Tramba
