INZERCE

Zásah jednotky rychlého nasazení celníků. Foto: Celní správa

Zásah covidu. Vynesení rozsudku v kauze, v níž celníci nelegálně sledovali podezřelé, bylo odloženo

Dnes v 10 hodin dopoledne měl senát Krajského soudu v Brně vynést rozsudek v mediálně známém případu prodeje nelegálních cigaret, v němž celní správa nezákonně sledovala podezřelé za pomoci armády. Rozhodnutí soudu si ale obžalovaní vyslechnou neočekávaně až později. Líčení bylo totiž podle databáze soudních jednání odvoláno. Podle neoficiálních informací Ekonomického deníku zaúřadoval v soudním senátu covid-19.

Předsedkyně senátu Krajského soudu v Brně Dita Řepková měla dnes vynést dlouho očekávaný rozsudek v mediálně známé kauze prodeje nelegálních cigaret, v níž pátrači celní správy, vedení Róbertem Šlachtou, nezákonně sledovali podezřelé za pomoci armádních specialistů z prostějovské 601. skupiny speciálních sil. Ekonomický deník o tom informoval včera. Ale nestane se tak. Proč?

V soudním senátu zaúřadoval podle neoficiálních zjištění covid-19, respektive karanténa kvůli němu. Mluvčí soudu Klára Belkovová k dotazu Ekonomického deníku uvedla, že je na dovolené, a že se odpovědi k otázkám pokusí zjistit.

„Dnešní hlavní líčení se ruší a je odročeno na 31.1., důvod bohužel v systému nevidím,“ uvedla mluvčí před chvilkou.

Líčení v této kauze bylo odvoláno i podle ranní informace databáze soudních jednání. Rozhodnutí soudu si tak obžalovaní v ostře sledované bezprecedentní kauze vyslechnou oproti očekáváním až později. Není ale vyloučeno, že 31. ledna může mít někdo z obhájců líčení u jiného soudu, a proto bude muset být termín ještě posunut.

Hlavní líčení, na němž měl být vynesen rozsudek v kauze, v níž celníci nelegálně sledovali podezřelé, bylo odloženo. Foto Jan Hrbáček

Ekonomický deník už v květnu informoval, že Vrchní soud v Olomouci v plném rozsahu rozsudek v případu prodeje nelegálních cigaret zrušil. Někteří aktéři se snažili případ shodit pod stůl a zasáhl až odvolací soud.

„Bez pochybností platí, že postup celní správy a také Armády ČR v dané věci byl vadný,“ zkonstatoval soud v závažné kauze, na kterou před dvěma lety upozornil Ekonomický deník.

Případ vzbuzuje od počátku silné emoce, řešila ho Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) i výbory a komise Poslanecké sněmovny. GIBS nakonec případ odložila. Vše spělo k zametení flagrantního porušení zákona. Až razantně zasáhl Vrchní soud v Olomouci.

Tajná operace Richard

O co šlo? Pátrači celníků si v roce 2018 na pomoc při sledování podezřelých z obchodu se nelegálními cigaretami přizvali armádní specialisty z prostějovské 601. skupiny speciálních sil.

Zapojení armády do sledování civilistů ovšem odporuje zákonu, což potvrdil až odvolací soud.

Tajnou operaci s krycím názvem Richard posvětil tehdejší náměstek celních pátračů Róbert Šlachta, který vojákům dokonce poslal za účast na vyšetřování osobní děkovný dopis. Celníci o případu dlouhou dobu mlžili a existenci Šlachtova dopisu dokonce popírali.

Černé na bílém. Náměstek celníků Róbert Šlachta potvrdil zapojení elitních vojáků do nezákonného sledování dopisem náčelníkovi Generálního štábu. Foto: Jan Hrbáček

„V konkrétní věci, přesto, že se nalézací soud určitým způsobem vypořádal s navrženými
důkazy, je vrchní soud toho názoru, že odvolací námitky obžalovaných, že napadený rozsudek je zatížen vadou spočívající v neprovedení navržených důkazů, jsou důvodné,“ zkonstatoval olomoucký vrchní soud.

Vrchní soud také zkonstatoval, že k tíži obžalovaných nebyly u nalézacího soudu provedeny některé důkazy.

„Neprovedení dalších svědeckých výpovědí krajský soud vysvětlil tím, že vyslýchány by byly osoby, které s věcí neměly nic společného. S takovou argumentací lze ale obtížně souhlasit například u velitele speciálních sil brig. gen. Pavla Koláře, který podle dostupných důkazů měl 601. skupině speciálních sil v koordinaci s Ředitelstvím speciálních sil ministerstva obrany nařídit provést součinnostní výcvik s jednotkou celní správy v prostoru Moravskoslezského a Olomouckého kraje v termínu od 14. do 15. června s cílem ujednotit operační postupy a procedury v zastavěné oblasti. V zásadě totéž se týká plk. Davida Franty, velitele 601. skupiny speciálních sil,“ zkonstatoval soud.

Odloženo, podepsán inspektor GIBS

Jak už Ekonomický deník zmínil, případ nezákonného sledování prověřovala Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS), ale odložila jej. A to přes to, že vojáci podle zajištěných důkazů objekt podezřelé osoby prokazatelně sledovali, dokumentovali lidi, auta, fotografovali. Z těchto jejich aktivit pak vzešel zápis, který byl předán celníkům. Jak zjistil Ekonomický deník, poté, co na skandál upozornil, byl tento dokument ze spisu celní správy účelově vytažen. Generální inspekce bezpečnostních sborů přesto závažný případ odložila. Rok a půl na to Vrchní soud v Olomouci zkonstatoval ve zkratce: „Všechno špatně.“

GIBS si pomohla jednoduše, pouhým přeformulováním aktivit nasazených armádních specialistů. Evidentní sledování totiž inspektor Rostislav Grochol přejmenoval na pozorování. Záměna těchto dvou důležitých slov měla pak zásadní vliv na odůvodnění odložení zdokumentovaného závažného zneužití moci v českých ozbrojených složkách.

„Provedeným prověřováním bylo zjištěno, že příslušníci odboru pátrání Generálního ředitelství cel v Brně v souvislosti s žádostí o součinnost adresované Generálnímu štábu Armády České republiky, předmětnou žádost nesprávně formulovali, kdy příslušníky 601. skupiny nelze žádat o součinnost ve smyslu ust. § 7 TŘ. Tuto žádost následně nechali schválit svým nadřízeným. Této žádosti bylo ze strany AČR vyhověno,“ napsal v protokolu o odložení inspektor Grochol.

Žádost, kterou v červnu 2018 poslala celní správa na Generální štáb. O cvičení v ní není ani náznak. Celníci žádají spolupráci v ostré akci. Foto: Jan Hrbáček

Podle trestního řádu jsou orgány činné v trestním řízení povinny si navzájem pomáhat při plnění úkolů vyplývajících z tohoto zákona. Jenže armádní specialisté nejsou žádnými „orgány“.

Při následné součinnostní osobní schůzce mezi celníky a vojáky bylo upřesněno, jaká činnost se po 601. skupině požaduje. „Kdy bylo zřejmé, že nepůjde z jejich strany o úkony trestního řízení a že informace zjištěné při jejich činnosti nebudou využity jako důkazní materiál v trestním řízení. Požadovanou činností po příslušnících armády bylo pouze skryté pozorování okolí zájmového objektu se sběrem informací, které je možné provést v rámci výcviku, a to na základě dohody mezi ministerstvem obrany a ministerstvem financí,“ tvrdí dále inspektor Rostislav Grochol.

Jenže informace ze sledování měly být použity v trestním řízení. Ba, co víc, když Ekonomický deník o protizákonném zneužití vojáků informoval, svodku z jejich sledování celníci ze spisu účelově vytáhli a nikdo neví, co se s ní stalo.

„Příslušníci armády zajistili a poskytli pouze informace operativního charakteru spočívající v doporučení při následném použití možných technických a taktických postupů při realizaci řádně povoleného sledování ve smyslu ust. § 158 d) TŘ, ke kterému byl zmocněn pověřený policejní orgán celní správy,“ zveřejnila inspekce svoje stanovisko, když na odložení případu Ekonomický deník upozornil.

Pitoreskní vysvětlení

Jaké že sofistikované doporučení měli armádní specialisté po dvou dnech prokazatelného sledování, jak to dokládá dokument GIBS (níže), celníkům doporučit?

Celníci dům, kde se měly překládat padělané cigarety sami delší dobu sledovali, například kamerou v autě, na základě povolení státní zástupkyně. Sledování ale nepřinášelo chtěné výsledky. Celníci se prý báli dekonspirace, proto do akce zapojili vojáky.

Ti jim pak měli podle výpovědí, které zazněly před soudem s distributory padělaných cigaret, doporučit, aby ke sledování použili kameru, nainstalovanou na sloupu veřejného osvětlení naproti sledovanému domu.

Takovéto odůvodnění nasazení armády je víc než směšné. Na tuto „vysoce sofistikovanou“ metodu sledování by totiž celníci z pátracího odboru řízeného Róbertem Šlachtou, nejspíš přišli sami asi za minutu hlubokého bádání.

Generální inspekce vyšetřovala v případě sledování distributorů padělaných cigaret podezření ze dvou trestných činů. „Faktem je, že formulace žádosti celní správy je v rozporu s trestním řádem, kdy příslušníky 601. skupiny nelze žádat o takovou součinnost, jelikož tato jednotka není orgánem činným v trestním řízení. Z procesního hlediska lze tedy takovou žádost považovat za nicotnou. Písemná žádost ani fakticky a věcně nekoresponduje se skutečnou činností, která byla vojáky prováděna,“ uvedla před časem k otázkám Ekonomického deníku mluvčí GIBS Ivana Nguyenová.

Zjevná ukázka toho, jak některé složky nadržují při vyšetřování spřízněným příslušníkům. Ekonomický deník obdržel faksimile dokumentu GIBS anonymní cestou. Foto: Jan Hrbáček

„S ohledem na výše uvedené skutečnosti jsme dospěli k závěru, že ze strany celní správy v dané věci nejde o podezření z trestného činu a není na místě věc vyřídit jinak, a proto bylo rozhodnuto o odložení věci. Usnesení o odložení věci jsme následně zaslali dozorovému státnímu zástupci, který se s naším rozhodnutím ztotožnil. Usnesení o odložení věci bylo také zasláno Krajskému soudu v Brně na jeho žádost a to v souvislosti s vedenou zdrojovou trestní věcí pro daňový trestný čin,“ děla dále mluvčí inspekce. Ekonomický deník připomíná, že šlo o zcela flagrantní podezření z přečinu zneužití pravomoci úřední osoby.

Další problém se zákonem

Zde je nutné uvést, že každé sledování se vede v utajovaném režimu. Inspektor GIBS Rostislav Grochol v protokolu o odložení věci vůbec nezohlednil další možný problém se zákonem.

Vojáci, byť mají bezpečnostní prověrky, nejsou oprávněni se seznamovat s utajovanými informacemi z trestního řízení. Ale seznámeni s nimi byli. Byl jim ukázán dům, popsána situace, popsány aktivity podezřelých.

S touto skutečností se inspektor Rostislav Grochol, který případ odložil, nevypořádal už vůbec.

GIBS také posoudila trestní odpovědnost vojáků, kteří byli ke sledování zneužiti. „Dospěli jsme k závěru, že i přesto, že jejich jednáním při schvalování, plánování a následné realizaci konkrétní činnosti došlo k porušení podmínek stanovených zákonem, nelze v tomto jednání spatřovat naplnění obligatorních znaků skutkové podstaty trestného činu,“ uvedla mluvčí inspekce Ivana Nguyenová.

„Mohlo však dojít k naplnění skutkové podstaty kázeňského přestupku, přičemž pochybení mohlo spočívat ve schválení, přípravě a realizaci ´součinnostního výcviku´, které bylo v rozporu s podmínkami pro realizaci vojenských výcviků podle zákona o ozbrojených silách České republiky a dále mohly být jednáním některých příslušníků armády porušeny základní povinnosti vojáků vyplývající ze zákona o ozbrojených silách. Proto byla věc odevzdána ke kázeňskému projednání věcně příslušnému orgánu armády,“ doplnila mluvčí inspekce Ivana Ngyuenová.

Dle dikce GIBS měli tedy být jedinými potrestanými za prokazatelně nezákonnou akci tak budou vojáci. Celníci byli naráz díky silně tendenčnímu rozhodnutí GIBS z obliga. „V jednání příslušníků armády ani celní správy zcela zjevně nelze spatřovat úmysl postupovat protiprávně a získat tak důkazy nelegálním způsobem. GIBS nechce a nebude zpochybňovat záměr uvedených subjektů o žádoucí spolupráci v rámci snahy o objasnění závažné trestné činnosti, nicméně je nutné postupovat v souladu se zákonem,“ uzavřela mluvčí GIBS Nguyenová.

Jak vyplynulo z výpovědí svědků před soudem s distributory padělaných cigaret, inspektor GIBS Grochol v odůvodnění odložení opomněl ještě jeden závažný fakt. Že po provalení skandálu byl zápis ze sledování vojáků ze spisu celní správy účelově vytažen, aby se zamezilo řádnému prošetření této nezákonné akce.

Nejpodstatnější pasáže z protokolu o odložení věci si můžete přečíst zde.

Jan Hrbáček