Podíl obnovitelných zdrojů na koncové spotřebě energie v České republice loni dosáhl zatím rekordních 17,5 procenta. Česká republika tak výrazně překonala cílovou hodnotu stanovenou Evropskou unií, která pro rok 2020 dosahovala 13 procent. Pozoruhodné, a zároveň podivné, je loňské zvýšení podílu zelených energií v dopravě.
Propočet podílu obnovitelné energie v české energetice a dopravě zveřejnilo ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). Jedná se o oficiální hodnoty, které česká vláda reportuje Evropské komisi. Přesto není mnoho důvodů k oslavě. Koronavirová epidemie loni snížila ekonomickou aktivitu, což vedlo k omezení výroby energie z fosilních zdrojů. Jistý údiv vyvolává nárůst podílu obnovitelné energie v sektoru dopravy.
Tady se „zelené procento“ zvýšilo z 6,6 procenta v letech 2017 a 2018 na 7,8 procenta v roce 2019 a dále na 9,4 procenta v loňském roce. Růst se měl odehrál v oblasti pokročilých biopaliv v dopravě, kde se loni v číslech náhle objevilo 3670 terajoulů nové obnovitelné energie. Z toho 3400 terajoulů mělo zajistit energetické využití kuchyňského oleje.
Síla kuchyňského oleje
Jedná se o poměrně velký objem; pro srovnání: všechny fotovoltaické elektrárny v Česku loni vyprodukovaly 8233 terajoulů energie. Nebo jiné srovnání: při výhřevnosti řepkového oleje 36 MJ/kg by se jednalo o 94 tisíc tun opětovně využitého množství jako biopaliva.
Podle vyjádření MPO došlo k nárůstu podílu OZE v dopravě zejména díky tomu, že se uplatnil zvýšený podíl preferovaných započitatelných biosložek s vyšším koeficientem náhrady klasických paliv. Mezi ně patří i použité kuchyňské oleje. „Energetická hodnota použitých kuchyňských olejů v dopravě, kterou uvádíte, je správně,“ uvedla mluvčí ministerstva Štěpánka Filipová.
Podíl obnovitelných zdrojů na konečné spotřebě elektrické energie naopak příliš neroste. Od roku 2014 se zvýšil o necelý jeden procentní bod – z 13,9 na 14,8 procenta. Česká republika zde zaostává za skoro všemi ostatními státy Evropské unie, kde zelená energetika zažívá boom. Naopak u nás se rozvoj v posledních sedmi letech omezil na občasné spuštění několika větrných elektráren, instalaci solárních panelů na střechách budov a mírně rostoucí spalování biomasy v elektrárnách a teplárnách.
Nejzelenější ze tří sledovaných oblastí je vytápění. Tady podle statistik MPO podíl obnovitelných zdrojů dlouhodobě roste, loni se vyšplhal na 23,5 procenta. Je to zásluha hlavně rozšířeného vytápění domácností dřevní biomasou, roste však také využití dálkového tepla z obnovitelných zdrojů (hlavně z biomasy) a tepelných čerpadel.
Statistiky o podílu obnovitelných zdrojů v energetice a dopravě vydává MPO podobně jako Eurostat až se zpožděním po konci roku. Výpočet je totiž komplikovanější. Například výroba větrných a vodních elektráren se přepočítává tak, aby se odstranil vliv počasí. Také se eliminuje riziko dvojího započtení stejné energie – tedy například elektřiny z obnovitelných zdrojů ve spotřebě elektřiny a zároveň v dopravě.
Co se týká dalších zemí Eurostat zatím uvedl jen čísla za rok 2019. Vůbec nejzelenější jsou dvě nečlenské země – Norsko (74,6 procenta energie z obnovitelných zdrojů) a Island (78,2 %). Mezi zeměmi EU vede Švédsko (56,4 %) následované Finskem (43 %) a Lotyšskem (41 %). Vedle malého Lucemburska a Malty nejvíc zaostávají Nizozemsko (8,8 % zelené energie v celkové spotřebě) a Belgie (9,9 %). Celounijní průměr předloni dosáhl necelých 19 procent.
David Tramba
