Své finanční a provozní výsledky zveřejní Skupina ČEZ přesně za týden – v úterý 9. listopadu. Jistou ochutnávku toho, co nás čeká, lze nalézt v nové prezentaci pro investory. ČEZ zde uvedl rozpis, jak se různé aktivity podílejí na tvorbě provozního zisku. A to v detailnější struktuře, než tomu bylo v minulých prezentacích.
Koláč provozního zisku před odpisy (EBITDA), celkově dosahující 57 miliard korun, lze rozdělit na tři podobně velké třetiny. Tu první zajišťují jaderné elektrárny, druhou distribuce elektřiny. Na zbylé třetině se podílely všechny ostatní aktivity, mezi něž patří provozování uhelných a plynových elektráren, obnovitelné zdroje, prodej energie zákazníkům, trading a těžba uhlí.
Dlužno dodat, že výše zmíněné rozdělení platilo v loňském roce. Tedy v době, kdy se obecně moc nevyplácelo zapínat do provozu uhelné bloky. Naopak v posledních týdnech je situace zcela jiná, jak ČEZ přiznává na straně 15 v aktuální prezentaci. Moderní uhelné elektrárny v blízkosti zdroje paliva mají při současných cenách uhlí a povolenek provozní náklady okolo 63 eur za megawatthodinu. Vyrobenou elektřinu lze na burze prodat za 155 eur za MWh v základním pásmu a dokonce za 213 eur/MWh v denní špičce.
Naopak z výroby elektřiny ze zemního plynu se stal nevýdělečný byznys. Elektrárenské společnosti provoz paroplynových elektráren omezují, pokud mají možnost vyrobit elektřinu jinak – třeba i z uhlí. Platí to jak v celoevropském měřítku, tak i v České republice, jak Ekonomický deník informoval před necelými dvěma týdny.
Pravděpodobně se jedná o výkyv, který energetice založené na uhlí pomůže jen krátkodobě. Jak ČEZ dále uvádí v prezentaci, při ceně povolenky a elektrické energie na rok 2024 již spalování hnědého uhlí tak výhodné nebude. Hrubá zisková marže se pohybuje jen okolo 10 eur za MWh. Díky rostoucímu podílu bezemisní výroby z jaderných a obnovitelných zdrojů je však kombinace vysokých cen povolenek a elektrické energie pro ČEZ celkově výhodná.
Na trendu omezování výroby z uhlí se tak nic nemění. Do roku 2030 chce ČEZ snížit objem elektřiny z uhelných bloků na jednu třetinu loňského stavu – z 19,7 na 6,5 miliardy kWh. Náhradu mají obstarat hlavně obnovitelné zdroje (s nárůstem výroby z 1,1 na 6,4 miliardy kWh) a zemní plyn (zvýšení ze 4 na 10 miliard kWh). Celkový objem výroby elektřiny má zůstat v roce 2030 stejný jako loni, a sice 57 miliard kWh.
David Tramba
