Od roku 2010 vzrostlo nájemné o 16 procent a ceny domů o více než třicet procent. V letošním druhém čtvrtletí ceny u obou položek v rámci unie pokračovaly ve stálém růstu, ve srovnání s 2. čtvrtletím loňského roku vzrostly o 1,3 procenta, respektive o 7,3 procenta. Vyplývá to z údajů o cenách domů a nájmech, které nyní zveřejnil Eurostat.
Mezi rokem 2010 a druhým kvartálem roku 2011 se ceny domů a nájemného v Evropské unii pohybovaly podobným způsobem, nicméně ve druhém čtvrtletí 2011 došlo k zásadní změně – zatímco nájemné po celé období až do 2. čtvrtletí 2021 stabilně rostlo, ceny domů značně kolísaly.
Po prudkém poklesu mezi 2. čtvrtletím 2011 a 1. čtvrtletím 2013 zůstaly ceny domů v letech 2013 až 2014 víceméně stabilní. Poté došlo na začátku roku 2015 k rychlému růstu, a ceny domů rostly mnohem rychlejším tempem než nájemné.
Dvojnásobné ceny nemovitostí
Od roku 2010 se zdvojnásobily ceny domů v Estonsku, Lucembursku a Maďarsku. Při srovnání 2. čtvrtletí 2021 s rokem 2010 vzrostly ceny domů v celkem osmnácti členských státech více než nájemné. Ke zvýšení cen domů došlo ve 23 zemích.
K poklesu cen došlo ve čtyřech státech, přičemž nejvyšší nárůst byl zaznamenán v Estonsku (plus 133 procent), Lucembursku (plus 111 procent) a Maďarsku (plus 109 procent). Ceny nemovitostí naopak poklesly v Řecku o 28 procent, v Itálii o třináct procent, na Kypru o osm procent a ve Španělsku o tři procenta.
U nájemného byl vzorec odlišný. Při srovnání 2. čtvrtletí 2021 s rokem 2010 se ceny zvýšily ve 25 členských státech a ve dvou došlo ke snížení. Největší nárůst byl v Estonsku, a to o 142 procent a v Litvě o 109 procent. Za nájemné si o 66 procent připlatili také v Irsku. Levnější nájmy byly naopak, stejně jako v případě cen nemovitostí, v Řecku (minus 25 procent) a na Kypru (minus tři procenta.
Česko na třetím místě
Při srovnání prvního čtvrtletí loňského a tohoto roku je zřejmé, že v České republice došlo k navýšení cen nemovitostí o 14,5 procenta. Více už to bylo jen v Dánsku (15,6 procenta) a Estonsku 16,1 procenta.
Pokud bychom však srovnali rok 2010 a druhé čtvrtletí roku 2021, pokud jde o zvyšování cen za nájmy nemovitosti, Česká republika je až sedmá v pořadí, a to za Estonskem, Lucemburskem, Maďarskem, Lotyšskem, Rakouskem a Litvou.
Vyšší než inflace
K posouzení dynamiky trhu s bydlením využívá Eurostat Index cen domů (HPI) ve spojení s makroekonomickými statistikami. HPI ukazuje změny cen rezidenčních nemovitostí zakoupených domácnostmi (byty, rodinné domy, řadové domy a tak dále), a to jak nově postavených, tak stávajících, nezávisle na jejich konečném využití a nezávisle na jejich předchozích majitelích.
Kleasající trend v letech 2010 až 2014 odráží skutečnost, že ceny domů v eurozóně klesaly nebo rostly méně než inflace. V roce 2015 začaly ceny domů růst více než inflace a od roku 2016 se ceny domů zvýšily o 3 až 4,6 procenta více než inflace.
V letech 2016 až 2020 se ceny domů v 25 až 26 zemích Evropské unie každoročně zvýšily více než inflace. V roce 2020 byly nejvyšší rozdíly mezi ročními změnami cen domů a meziroční mírou inflace zaznamenány v Lucembursku (plus 13,3 procenta), Chorvatsku a Portugalsku (plus 7,4 procenta), na Slovensku (plus 7,2 procenta), v Německu (plus 7,1 procenta) a Polsko (plus 7 procent).
Lucie Přinesdomová
