INZERCE

Jaderná elektrárna Dukovany. Foto: ČEZ

Dukovanská národní fronta. Nový jaderný blok sjednotil jinak rozhádané české politiky

Máte někdy pocit, že se vládní a opoziční politici neshodnou ani na tom, zda je dnes středa? Neplatí to vždy, existuje pár výjimek. Například téma stavby nového jaderného bloku v Dukovanech dokáže sjednotit téměř celé politické spektrum. Mezi odbornou veřejností však shoda nepanuje a řada pozorovatelů varuje, že se vrháme do nejistého a nákladného dobrodružství.

Zákon zvaný Lex Dukovany (oficiálně zákon o opatřeních k přechodu České republiky k nízkouhlíkové energetice) dnes po deseti měsících konečně schválila poslanecká sněmovna. „Rád bych vás informoval, že došlo k dohodě mezi předkladateli zákona a valnou částí politického spektra. Je dobrá šance, abychom odblokovali určité neshody, které jsme měli při projednávání tohoto klíčového zákona,“ uvedl před jednáním sněmovny vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček.

Došlo k výměnnému obchodu, kdy opoziční strany přestaly obstrukcemi blokovat přijetí zákona ve třetím čtení výměnou za jasné sdělení, že Rusko a Čína nepřipadají v úvahu jako partner pro stavbu nových jaderných reaktorů v Dukovanech či Temelíně. Zákon ve třetím čtení schválilo 133 ze 170 přítomných poslanců. Další slabá místa má opravit senát, sněmovna poté zákon známý jako Lex Dukovany schválí v senátní verzi.

Zástupci dvou opozičních koalic jsou s podobou zákona v různé míře spokojeni. „Čím silnější bude shoda na domácí politické scéně, tím je větší šance, že tento klíčový projekt prosadíme i v rámci Evropy,“ zdůraznil předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura. Naopak pirátský poslanec Petr Třešňák kritizoval fakt, že chybí pojistka týkající se nákladů na stavbu nového bloku i ceny elektřiny, kterou bude produkovat. Většina pirátských poslanců i proto dnes hlasovala proti přijetí zákona.

V úvodu zmíněnou „Dukovanskou národní frontu“ narušili ještě poslanci KSČM a STAN, kteří se převážně zdrželi hlasování. Proti zákonu vedle 11 Pirátů a tří komunistů hlasoval i poslanec Jan Čižinský z KDU-ČSL. „To, co bylo přijato, je netržní, neekonomické, nebezpečné, není to v souladu s nejnovějším vědeckým poznáním a zdraží to všem elektřinu,“ tvrdí Jan Čižinský.

Shoda už je také na podobě bezpečnostního dotazníku, do kterého na poslední chvíli ještě zasahovalo ministerstvo vnitra a tajné služby. ČEZ tak může v nejbližších dnech poslat dotazník třem zbývajícím zájemcům o stavbu nového bloku Dukovan, kterými jsou francouzské EDF, americký Westinghouse a korejské KHNP. Vyplněné dotazníky mají poslat v listopadu, poté může dukovanský tendr konečně začít.

Co energetik, to názor na nové Dukovany

Názory v prostředí energetiky na výhodnost stavby nového jaderného reaktoru se různí. Generální ředitel společnosti Elektrárna Dukovany II Petr Závodský upozorňuje na rostoucí cenu emisních povolenek a tržní ceny elektřiny. Při využití státního úvěru s nulovým úročením během výstavby a dvouprocentním úrokem ročně po spuštění bloku se prý nákladová cena dostane na zhruba 55 eur za megawatthodinu, tedy významně pod tržní cenu. „Nové Dukovany by tak mohly snižovat účty českých zákazníků za elektřinu,“ řekl Závodský na konci dubna.

Přehled uchazečů o stavbu nového bloku Dukovan. Zdroj: prezentace Petra Závodského na konferenci NUSIM 2021.

Tyto počty zpochybňují ekologické organizace a někteří analytici, zejména tedy Michal Šnobr. Například zástupci Hnutí Duha v dubnu upozornili, že cena nového reaktoru v Dukovanech nebude původně slibovaných 140 až 160 miliard korun, ale nejméně 200 miliard korun. Prozrazují to podklady, které dostali členové Stálého výboru pro výstavbu nových jaderných zdrojů. Kritici z řad ekologů a analytiků odhadují, že realita se bude pohybovat spíš okolo 300 miliard korun. Nasvědčují tomu průšvihové projekty na stavbu velkých reaktorů třetí generace ve Finsku, Francii či Spojených státech.

Dalším kritikům vadí, že vládní zákon o opatřeních k přechodu k nízkouhlíkové energetice je fakticky jen jednorázový Lex Dukovany, který je určen pro jeden projekt a jednoho investora a nenabízí rovný přístup k podpoře všem zájemcům o jadernou energetiku. „Lex Dukovany je třeba hodit do koše. Ten zákon je úplně k ničemu, je jenom pro Dukovany a ještě je podřazen již uzavřeným smlouvám mezi státem a ČEZem. Je to právní paskvil,“ uvedl v rozhovoru pro web Hlidacipes.org podnikatel v energetice Jan Palaščák.

Na opačném názorovém pólu jsou konzervativní energetici starého střihu. Někteří z nich dokonce litují, že byl z tendru vyřazen ruský a čínský uchazeč. „Pokud apriorní vyřazení Ruska a Číny povede k tomu, že se jaderné bloky nepostaví a skončíme u plynu z Ruska a fotovoltaiky z Číny, bude to špatný konec i z geopolitického hlediska. Vyřazení kandidátů, kteří mají potenciál učinit bezpečnostně, technologicky a ekonomicky jednu z nejlepších nabídek, není příliš racionální,“ uvedl jaderný fyzik Vladimír Wagner v rozhovoru pro Parlamentní listy.

Také další projaderní insideři varují, že dukovanský tendr nejspíš skončí debaklem. Třeba s ohledem na limit výkonu nového bloku v Dukovanech – maximálně 1200 megawattů. Francouzské EDF/Framatome má v nabídce velký reaktor EPR s elektrickým výkonem 1650 megawattů, také korejský reaktor poskytuje vyšší výkon. Americký Westinghouse sice nabízí reaktor s ideálním výkonem, ale v roce 2017 prošel bankrotem. Dnes se jedná o kapitálově a personálně oslabenou společnost, která se do stavby nových reaktorů příliš nehrne.

David Tramba