Nejhůře dostupné bydlení ve střední Evropě je v Praze. Poptávka převyšuje nabídku

V hlavních městech zemích Visegrádské čtyřky je největší problém se sehnat bydlení v Praze. Vyplývá to z analýzy mezinárodní realitně-poradenské společnosti JLL za loňský rok. V Praze se v minulém roce postavilo nejméně bytů a jejich cena byla současně nejvyšší. Nejlépe na tom jsou obyvatelé Varšavy a Budapešti. Průměrná cena v Praze dosáhla na 107 tisíc korun za metr čtvereční.

V loňském roce se v Praze dokončilo 5 280 bytů, zatímco ve Varšavě to bylo téměř čtyřikrát více – 22 570 bytů. V Budapešti se v roce 2020 postavilo 6 340 bytů a v Bratislavě 5 770.

V poměru na počet obyvatel se trh s bydlením nejvíce rozvíjel v hlavním městě Polska, které mělo ke konci roku 2020, společně s Budapeští nejvyšší počet obyvatel – přibližně 1,75 milionu.

Klíčovým ukazatelem trhu bydlení v metropolích střední Evropy je průměrná cena za metr čtvereční prodaného bytu. Ceny bytů v Praze se pohybují výrazně nad ostatními městy.

Průměrná cena v českém hlavním městě dosáhla podle dat společnosti JLL na konci loňského roku 107 tisíc korun za metr čtvereční, což je dvakrát více než průměrná cena v Budapešti, která dosáhla 56 200 korun za metr čtvereční a více než jeden a půl násobek ceny ve Varšavě.

V hlavním městě Polska se platí v průměru 64 400 korun za metr čtvereční. Zde je nicméně nutno zmínit, že standard doručení bytů ve Varšavě odpovídá typu shell and core. Tedy je potřeba připočítat k ceně přibližně 16 procent na dokončovací práce, což celkovou cenu navýší na 74 700 korun za metr.

Ceny za bydlení v Bratislavě se blíží cenám v Praze, protože kupující platili za metr čtvereční 91 000 korun.

„I přes blízkost trhů v rámci střední Evropy mají jednotlivé země svá specifika, ať už jde o standard doručení bytových jednotek nebo sazbu DPH. I po přihlédnutí k těmto rozdílům je zřejmé, že nejméně dostupné bydlení je v Praze a zároveň je tady nejnižší výstavba. Doba covidová přinesla zvýšený zájem o nákup bytu a poptávka je zčásti vyhnaná také podílem investičních bytů, které v minulosti také přispěly dílem k tomu, že v Praze jsou ceny vyšší než v jiných hlavních městech CEE. Dalším faktorem, který celému vývoji neprospívá, je délka povolovacích procesů. Uvidíme, jestli schválení nového stavebního zákona přispěje ke svižnějšímu povolovacímu procesu a jak se to odrazí na trhu s byty,“ okomentovala situaci vedoucí oddělení průzkumu trhu v JLL Blanka Vačkova.

„Podle žebříčku Doing Business se Česká republika umístila na 157. místě ze 190 v rychlosti vyřizování stavebního povolení. Například v sousedním Polsku změnili stavební zákon už před šesti lety, i díky tomu je země na 39. příčce žebříčku, a staví se tam výrazně více bytů než u nás. Jeden z klíčů k dostupnějšímu bydlení je právě ve zvýšení nabídky,“ vysvětlila dále Blanka Vačkova.

Na zakoupení bytu o velikost 60 metrů čtverečních je v Praze potřeba 147 měsíčních hrubých platů, v Bratislavě je to už 133 měsíčních plat. Ve Varšavě postačí pouhých 98 hrubých měsíčních platů a v Budapešti dokonce jen 92.

Porovnání trhu s byty v hlavních městech Visegrádské čtyřky

Zdroj: JLL, Maďarský centrální statistický úřad (data za Budapešť), 2021

Tomáš Rovný