Liberecký kraj změní dozorčí rady krajských „silničářských“ firem. Chce v nich odborníky, kteří nahlédnou pod povrch. Hloubkový audit totiž zjistil záměrné uvádění politické dozorčí rady v omyl a padají kvůli tomu trestní oznámení. Těsně před Vánoci bude k dispozici kompletní auditní zpráva odhalující machinace v krajském podniku, který stál těsně před krachem. Se statutárním náměstkem hejtmana Libereckého kraje a radním pro dopravu (Starostové pro Liberecký kraj) Janem Svitákem jsme mluvili nejen o kontrole krajských firem, ale také o dopadech změn v nastavení daňového systému (rozhovor byl před jednáním Senátu), ale i o plánech do budoucna. Prozradil, že v kraji pod Ještědem sází na cyklistiku a rozmáhající se cestování obytnými vozy. Vedení kraje připravuje dotační program na vybudování jednoduchých přípojných míst pro tyto stále oblíbenější „domy na kolech“. Probrali jsme také krajské palčivé téma – rozhodování Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže v případě krajské autobusové dopravy.
Velmi intenzivně se probírají dopady změn v daňovém systému, rozpočtovém určení daní a propadu příjmů v důsledku koronakrize. S jakými dopady počítá vedení Libereckého kraje při plánování rozpočtu na rok 2021?
Počítáme s celkovým dopadem zhruba 540 milionů. Situace se samozřejmě projevila i na plánovaných rekonstrukcích silnic druhé a třetí třídy. Budeme dokončovat stavby, které máme již připravené. Zcela jsme zastavili projekční činnosti na nových projektech. Ale i tak připravujeme rekonstrukce v celkovém objemu zhruba 2 miliardy Kč.
Pokud stav financí a rozpočtu zůstane v té výši, jak to zatím vypadá, tak zlepšování silniční sítě v naší správě nám bude v lepším případě stagnovat, teď jsme zhruba někde na známce tři, ale spíš se začne zhoršovat. Měli bychom udělat velké investice, na které však nebudeme mít.
Trochu s obavami sleduji i připravované rekonstrukce mostů. Jsme asi nejlepší z krajů, ale pořád nás čeká zhruba 150 mostů, kde je snížena zatížitelnost. Stav mostů se průběžně zhoršuje a omezuje veřejnou linkovou dopravu. To jsou také obrovské investice, které dnes vůbec nevím, jak pokryjeme.
Válčíme kvůli koronaviru s poklesem cestujících v drážní i autobusové dopravě. Propady výnosů za rok 2020 očekáváme zhruba ve výši 90 milionů korun a zatím i v tom stávajícím rozpočtu s nimi nepočítáme. Chystáme se řešit až podle aktuálního stavu v druhé polovině roku 2021. Očekáváme opět problém se zajištěním financování dopravní obslužnosti v příštím roce. Už řešíme zvyšování jízdného, kde zatím zpracováváme varianty 10, 15 a 20% a od 1. dubna bychom už chtěli spustit jeden z těch modelů zvýšení jízdného. Musíme ty ztráty kompenzovat.
K jaké variantě se v tuto chvíli vy osobně kloníte?
Bude to trochu balancování mezi tím, aby nenastal odliv cestujících, a aby zůstal zachován dobře běžící systém veřejné dopravy. Odliv by pravděpodobně nastal, pokud by bylo zdražení příliš velké. Chtěl bych ale ubezpečit, že nerozhodujeme od „zeleného stolu“. Necháváme si zpracovat modely zdražování a jeho vlivu na chování cestujících.
Předpokládám, že verdiktem bude zlatá střední cesta. Aby zdražení přineslo ekonomický efekt a zároveň neodradilo cestující.
Zdražení by tedy mělo nastat od dubna, a kdy se o něm bude hlasovat?
Předpokládáme spuštění 1. 4. 2021, model propočtů budeme mít do konce roku. Takže myslím, že schvalování bychom absolvovali v průběhu ledna.
Když jste mluvil o poklesu využití veřejné dopravy, to samozřejmě zaznamenávají všichni, máte aktuální čísla?
V železniční dopravě jsme k omezování přistoupili pouze v malém rozsahu, protože díky smlouvám uzavřeným s dopravci nepřináší žádný finanční efekt. Omezovali jsme převážně noční spoje od půl jedné do ranních hodin. Teď jsme obnovili provoz školních autobusových spojů, které byly v době uzavření škol zrušeny. Pokles cestujících byl výrazný. Na podzim byl propad někde kolem 30 % cestujících. Přes léto to byl naopak větší počet cestujících, než v loňském roce a jaro byl propad zhruba 30 – 50 %.
Určitě budeme dokončovat rekonstrukci silnice v úseku Mimoň-Ralsko až na hranici se Středočeským krajem.
Váš „dopravní kolega ze středočeského kraje, Martin Kupka, si stěžoval a říkal, že Středočeský kraj je strukturálně, že tam nevedou žádné dálnice a jsou tam hlavní tahy konkrétně na Budějovice a tak. Jak si stojíte, z Vašeho pohledu, co se týče kvality silnic? A jak si Vaši předchůdci na kraji, nebo kraj obecně choval k investicím do silniční infrastruktury?
V rámci krajského rozpočtu musím říct, že procentuálně jde na silnice opravdu hodně peněz. Silnice jsme přebírali opravdu v dost tristním stavu, takže celkový stav se zlepšuje velmi pomalu. Teď jsme někde na známce 3,1, takže je tam každý rok posun, ale nijak výrazný. Co se týče silnic I. třídy a dálniční sítě, tak u nás je stěžejní dálnice Praha – Liberec. Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) teď provádí velkou rekonstrukci křižovatky na Rádelském a obecně lze říci, že dotěch jedniček se tu teď investuje hodně. ŘSD rekonstruuje mosty a opravdu tady masivně staví. To nám ale paradoxně někdy trochu činí problémy s koordinací rekonstrukcí našich dvojek a trojek a s objízdnými trasami. Takže u jedniček je posun výrazný.
Víme, že musíme investovat v některých více zanedbávaných lokalitách, jakou je třeba Semilsko, kde je hustá síť komunikací, a některé jsou už v opravdu nevyhovujícím stavu. Jenže víme, že na jejich opravy nebudeme mít finance.
Můžete říct nějaké číslo, co jde do rekonstrukcí dvojek a trojek?
S dotacemi se pohybujeme okolo 800 milionů Kč.
Kolik peněz půjde v příštím roce do investic?
Návrh je 700 milionů, respektive akce máme připravené projekty za 700 milionů. Rozhodující bude výše dotace ze Státního fondu dopravní infrastruktury. Pokud bychom dotace nezískali, tak samozřejmě budeme muset investice omezit.
Kromě zvyšování cen jízdného a omezení investic, dopadnou změny i do jiných oblastí? Třeba v Brně jasně řekli, že Jihomoravský kraj musí osekat dotace pro spolky, sportovce atd. Protože se jim dávalo moc a musí ty peníze nainvestovat do silnic, na které se kašlalo. Vy zníte tak, že jste celkem spokojení s tím, co se dříve investovalo do infrastruktury a teď jenom pokračujete.
Já si myslím, že procento investic do infrastruktury je vzhledem k rozpočtu, který není nijak velký, protože Liberecký kraj je malý, docela vysoké.
Zmiňoval jste dotační fond, který jsme měli poměrně vysoký, asi 110 mil., ale zatím jsme ho pozastavili úplně celý. Jdeme spíše cestou snižování nákladů u příspěvkových organizací, což je okolo 4 – 5 %, plus pozastavení dotačního fondu. Proto nebudou úplně zastaveny rekonstrukce tak, jako v jiných krajích. Také jsem slyšel, že někde naopak počítají s tím, že tento rok prostě nebudou opravovat silnice, aby udrželi provoz. Touto cestou nejdeme. Ale dotační fond jsme pozastavili a opravdu zainvestujeme co je připraveno, vysoutěženo a to nejnutnější.
Můžete zmínit dva tři úseky silnic, které budete opravovat? Co považujete za nejnutnější?
Určitě budeme dokončovat rekonstrukci silnice v úseku Mimoň-Ralsko až na hranici se Středočeským krajem. To je velká stavba, jejíž první etapu realizujeme už letos. Chceme zahájit rekonstrukci silnice Semily-Benešov u Semil-Dolní Sytová. To je také velká akce. Hodláme dokončit rekonstrukci úseku mezi Českou Lípou a Dobranovem a velké projekty chystáme v Rokytnici nad Jizerou. Ale to je jedna z těch staveb, u níž ještě nevíme, jak se nám podaří zajistit financování.
Když jsme se bavili o penězích do infrastruktury, tak kolik peněz celkově jde do závazku veřejné dopravy?
V letošním roce kraj zaplatí za dopravní obslužnost cca 915 milionů Kč. Z toho 509 milionů činí náklady na drážní dopravu.
Vedení kraje pod Ještědem plánuje vybudovat stání pro obytné vozy. Chce přilákat turisty na vícedenní pobyty
Liberecký kraj je známý podporou cyklodopravy. Budete do její infrastruktury investovat i v příštím roce?
Už v minulém volebním období jsem v této oblasti cítil velký deficit a chtěl jsem, aby kraj vzal za své dokončení páteřních cyklotras. Podařila se Odra-Nisa, máme Greenway Jizeru, která ještě není dokončená. Bohužel právě vlivem ponižování rozpočtu některé plány budeme muset omezit. Což mě hodně mrzí, protože tuto oblast považuji za stěžejní. V příštím roce plánujeme jenom dokončit úsek Odry-Nisy z Bílého Kostela do Chotyně, kde jsme získali státní dotaci, a částečně pracovat ještě na cyklostezce Svaté Zdislavy a Greenway Jizera, ale v omezené míře oproti tomu, co jsme plánovali. To vidím jako zásadní dopad snižování rozpočtu.
Kolik jste tedy plánovali investovat do cyklistické infrastruktury?
Vloni jsme měli i v dotačním titulu rekordní částku, kterou jsme podporovali projekt v území a investice obcí, což bylo zhruba 25 milionů Kč. Zahájili jsme letos realizaci úseku cyklostezky Odra-Nisa, kde byla investice asi 18 milionů. Zhruba v rozsahu do 20 milionů korun jsme předpokládali investice i v příštím roce. Ještě nevím přesně, kolik bude propad, ale předpokládám, že budeme schopni na tuto oblast vyčlenit pouze jednotky milionů, protože víc prostě mít nebudeme.
Zníte, že cyklistika je Vaše srdeční záležitost. Máte nějaká čísla, kolik cyklonadšenců projede na vašich trasách?
Jako všude se i u nás počet turistů enormně zvyšuje proto, že s tím, jak fungují destinace cestovního ruchu mnohem lépe, než fungovaly. A o tuzemskou turistiku je mnohem větší zájem. Ta čísla rostou tak enormně, že narážíme na přetíženost turistické infrastruktury. V rámce resortu cestovního ruchu vyhlašujeme dotační titul i na tuto oblast. Chceme, aby obce vybudovaly záchytná parkoviště, stanoviště pro karavany, taková jednoduchá odstavná místa s vodou a elektřinou. To také souvisí s dopravou. I přes dopady pandemie chceme, aby byl tento projekt příští rok vypsán a několik obcí se ho zúčastnilo.
Máte na karavany vytipované lokality?
Zatím jsme to udělali tak, že oslovíme jednotlivé destinace a chtěli bychom plošně po celém území vytipovat místa, aby byl v každé turisticky zajímavé lokalitě tento prostor pro karavany. Nechceme vyhlašovat tento dotační titul najednou pro celé území, protože to by nám pak mohla vzniknout velká koncentrace v jednom místě. Proto to budeme trochu regulovat přes jednotlivé destinace cestovního ruchu. Jizerské hory, Krkonoše, Český ráj, Lužické hory a Máchův kraj. Aby v každé oblasti vzniklo jedno, dvě místa.
Navíc to přinese ten efekt, že turisté budou více dnů v jednom místě, utratí v místním obchodě či hospodě a koncentruje se i množství odpadků na jedno místo, které je pak snadnější a levnější uklidit. V zahraničí je tento model hojně využívaný a u nás to chybí. V zahraničí jsou parkovací místa pro karavany sofistikovaná, my to chceme udělat co nejjednodušeji s ohledem na omezené peníze.
A myslíte, že první místa by mohla být hotová už příští rok? Že to není tak náročné?
Projekt je naplánovaný na dva roky, ale předpokládám, že to nebude složité, takže první místa budou už příští rok. Chtěli bychom, aby bylo v roce 2022 bylo hotovo. Navrhoval jsem do dalších let plošné pokrytí kraje, myslím si, že zrovna tohle je trend, který bude fungovat. Chceme samozřejmě, aby byla místa pro karavany jen v obcích, kde o to budou mít zájem. Protože někde se naopak vjezdu turistů spíš brání. Což není úplně dobře.
A máte třeba připravenou i nějakou technickou pomoc. Aby to bylo smysluplné? Protože lidé a obce, kteří s tím nemají zkušenost, tak mohou hledat řešení, které třeba nebude úplně dobré.
Máme zpracované standardy, které by měl projekt splňovat, aby odpovídal i mezinárodním měřítkům. Což samozřejmě nejsme schopni podpořit v plné míře a záleží na obcích, jak k tomu přistoupí. Máme návod v té nejjednodušší variantě, která přinese jenom nějaké zdířky na elektřinu ve stávajících areálech a přípojku vody, ale myslím si, že i to obcím pomůže. Pak se může přidat a nabalit to další. Jakési poradenství poskytneme v rámci dotačního titulu. Ten bude vypsán na začátku roku 2021. Tak, aby už v nadcházející stavební sezoně šlo něco realizovat.
To je zajímavé, musím říct, že to jsem v jiném kraji ještě neslyšel.
Budovat nákladný obecní kemp se vším zázemím, je investice, kterou si nikdo nemůže dovolit. Ale vzhledem k tomu, že turistů opravdu masivně přibývá a každá obec má nějaký areál, který provozuje, přijde mi jednoduché k tomu přiřadit takovéto místo. Chceme to zkusit a uvidíme.
Kolik peněz do tohoto programu plánujete dát?
Mám pocit, že tam je 5 milionů. Počítám asi s půl milionem na jedno takové místo..
Zkratku ÚOHS na hejtmanství neradi slyší. Doufají v transparentnější rozhodování nového předsedy antimonopolního úřadu
Pojďme na nepříjemnější téma. ÚOHS. Autobusová doprava, která kraj trápí. Známe řešení, koupíme akcie, napadeno, dohadování, jsou-li, nebo nejsou akcie věc, zda to spadá pod Zákon o zadávání veřejných zakázek. Těch věcí je kolem toho docela dost. V jaké se teď nacházíte situaci?
Já tu situaci nechci tak úplně komentovat, protože je to velmi problematické a některé věci, mě hodně trápí.
Přesto se nám podařilo stabilizovat vnitřního dopravce, který zajišťuje v rámci Libereckého kraje oblast Sever a teď pracujeme na tom, abychom zajistili dopravce i pro Českolipsko. Ke konci roku 2021 by měla vypršet smlouva stávajícímu dopravci. Myslím si, že je dobrá cesta, aby část území obhospodařoval vnitřní dopravce a jednu oblast zajišťovali komerčními dopravci. Jednak zůstane zachováno tržní prostředí a zároveň eliminujeme negativní dopady toho, jak trh v rámci autobusové dopravy funguje.
Poslední roky nás trápí potíže s výběrovým řízením na odbavovací zařízení. To sice vypadá jako marginálie, ale doposud se nám nepodařilo soutěž zdárně dokončit a najít řešení. Řízení je neustále napadáno ze všech stran, ať se použije jakýkoliv způsob. Buď do sebe tlučou ostatní výrobci zařízení, anebo do toho vstupují samotní dopravci, nebo nějaké fiktivní, nově založené firmy, které nám to rozbíjí. Paradoxně jsme pořád ještě nedocílili stavu, že by cestující mohli platit on-line kartami, a zařízení jsme modernizovali, což bylo naším cílem. Už se to tedy snad, musím zaklepat, chýlí ke konci a v příštím roce se vše, doufejme, dotáhne do konce. Obecně lze tedy říci, že náš vnitřní dopravce dobřefunguje a chtěli bychom expandovat do další oblasti. Trochu tím rozbíjíme monopol, který tu panoval.
Kolik autobusů máte a jaké je jejich průměrné stáří?
V první várce to bylo 17 vozů Iveco Crossline a v té další myslím, že jsme někde přes 30. Dokupovala se dlouhá, patnáctimetrová vozidla a autobus pro invalidy, který Liberecký kraj provozuje jako zájezdovou dopravu právě pro spolky, ve kterých jsou hendikepovaní. Průměrné stáří vozidel je 7 let.
V jakém stavu jsou řízení před ÚOHS, z vaší strany?
Řešíme tu nepříjemnou sedmimilionovou pokutu. Odůvodnění ÚOHS je nestandardní, ale prostě to tak je. Snažíme se využít všech možných prostředků k tomu, abychom tu částku snížili, což se asi nepodaří, anebo ten rozsudek zvrátili úplně. Finanční dopad je samozřejmě nepříjemný, ale neohrožuje nás to, což je v procesu zajištění dopravy vnitřním dopravcem asi podstatné. Ale jinak všechna řízení ještě běží.
Pokud vím, tak vás v řízení zastupoval František Korbel z Havel&Partners, počínání jeho týmu bylo neúspěšné, dostali jste velkou pokutu. Uvažujete o výměně právního zastoupení?
Také jsme o tom uvažovali. Je pravda, že spolupracujeme podle toho, jak je soudní řízení zaměřeno, s mnoha advokátními kancelářemi. Jednání s Havel&Partners proběhla, stanovili jsme si nějaký postup. Byly tam asi tři kauzy, ale zatím jsme nepřistoupili k výměně společnosti. Protože tím, že by se zase někdo seznamoval dopodrobna se spisem a se vším, tak by se to velmi prodražilo a tak jsme zatím zůstali.
Ještě k té pokutě, jaký je stav jednání, nebo jaké jsou z vašeho hlediska další procesní kroky?
Podali jsme odvolání a podali jsme žádost o to, abychom platbu nemuseli hradit ve stanoveném termínu, myslím, že to byly dva měsíce.
V souvislosti s pokutami obecně, za rozhodovací činnost úředníků, anebo politiků, se mluví o náhradě škody způsobené jednáním těch dotyčných osob. Jak se na to obecně díváte, když odhlédnu od problematiky tohoto konkrétního případu?
Obecně by měl mít každý odpovědnost za činy, které koná. I když třeba v obci, kdy starostové ručili celým svým majetkem podle výše škody, jim byla náhrada zmírněna, tuším, že to byl čtyř nebo pětinásobek platu. Pro odpovědnost určitě jsem.
A myslíte si, že by se mělo v tomto směru postupovat i v tomto případě?
V oblasti veřejné dopravy je situace velmi nestandardní v celé republice. Soudních sporů je tolik a občas se zvláštními rozhodnutími ÚOHS a následně i třeba soudů, že je to problematické. Takže odpovědnost ano, ale v nějaké přiměřené míře a zároveň tak, aby to neovlivňovalo postupy vedení krajů, obcí a měst. Situace, která teď v Česku panuje v oblasti dopravy, není standardní. Přijímat proto nějakou osobní odpovědnost je velmi problematické, jakkoliv principiálně to dobře je.
Když zmiňujeme nestandardní okolnosti panující v hromadné dopravě, nejčastěji zmiňovaným kverulantem je společnost BusLine, se kterou máte bohaté zkušenosti. Stejně jsou na tom kolegové v Ústeckém kraji. Uvažuje třeba kraj o tom, že by navrhl nějaké změny zákona o zadávání veřejných zakázek proto, aby omezil takovéto někdy až šikanózní podání?
Naprosto s tím souhlasím. My jsme psali i do Senátu, protože je potřeba vyvinout nějakou iniciativu. Dali jsme dohromady nejproblémovější situace, namátkou třeba Plzeň, kde třeba ÚOHS vydal rozhodnutí o tom, že zamezil uzavření smlouvy na provozování autobusové dopravy a potom, co vítězná společnost dala subdodávku BusLine, úřad druhý den to své rozhodnutí zrušil a všechno bylo v pořádku.
Takovéto věci po republice se bohužel dějí. Úplně si nemyslím, že by je vyřešila změna zákonů, ale je důležité, aby se našel nástroj, s nímž by se daly potírat tyto do očí bijící excesy. Jsou to tak zjevné skutečnosti, až mě zaráží, že už se tím dávno nezabývají orgány činné v trestním řízení. Jsou to opravdu situace, nad kterými zůstává rozum stát. Jak je vůbec něco v téhle době ještě možné? Nemyslím si, ale, že to lze vyřešit změnou zákonů, spíše nastavením prostředí v celé společnosti, a to bude ještě asi chvíli trvat.
Myslíte si, že se může tohle změnit nástupem nového předsedy ÚOHS?
S panem hejtmanem jsme se bavili o tom, že v to spíše doufáme. Pan hejtman Půta už s ÚOHS komunikoval v té nově nastalé situaci. Samozřejmě jméno, kdo to bude, se avizovalo dlouho dopředu, takže to asi není ideální výchozí stav. Nedůvěra, která mě úplně nenaplňuje klidem, tam prostě je. Ale nechci předjímat a doufám, že to, co se dělo, se dít nebude. Protože to někdy bylo opravdu neuvěřitelné, jaká rozhodnutí padala. A i ta naše sedmimiliónová pokuta neodpovídá ani součtu všech pokut, které byly v posledních letech uděleny. Prostě to nepovažuji za úplně šťastné a doufám, že se to zlepší.
Kdybyste měl říct, s čím byste jako radní zodpovědný za dopravu byl spokojen za čtyři roky při bilancování tohoto volebního období. Abychom si mohli říct, povedlo se, nepovedlo se.
Podařilo se stabilizovat krajské společnosti a ukotvit fungování vnitřního dopravce. V této souvislosti nemohu nezmínit společnosti, které zajišťují rekonstrukce a údržbu komunikací druhých a třetích tříd. Jsou to Krajská správa silnic Libereckého kraje a Silnice LK, kde aktuálně řešíme úplně zásadní věci a pochybení předchozích vedení.
Za čtyři roky se mi podařilo odstranit nedostatky, které ve firmách byly a stabilizovat je Nyní je velký tlak na to, abychom je spojili, takže se chci zasadit o jejich úspěšnou fúzi, jejímž výsledkem bude transparentní hospodaření a kvalitní péče o údržbu silnic. To je další z věcí, které bych chtěl mít na konci volebního období hotové.
A pak samozřejmě, ale to záleží na financích, aby se podařila nějaká zásadní změna v budování cyklostezek a minimálně v nastavení toho systému a dotažení alespoň některých zásadních věcí. To jsou asi takové stěžejní body.
Samozřejmě jste mě navnadil zmínkou o problémech v těch společnostech. Můžete je nějak popsat? Co jste zjistili? Protože to řeší i Středočeský kraj, kde se řeší nastavení a i změna struktury, tak je to tedy u vás?
Po nástupu jsem měl jako jeden z hlavních cílů mimo jiné pokusit se něco udělat s fungováním společnosti Silnice LK. Vůbec jsem netušil rozsah toho, co se tam podaří rozkrýt. Teď budu předkládat do zastupitelstva finální auditorskou zprávu, která má asi 130 stran. Předcházely jí dvě další zprávy a odhalení v nich jsou velmi znepokojivá. Podvodná jednání, finanční machinace, zkrátka zásadní pochybení. Padají tam trestní oznámení. Teď už jsme ve stadiu, kdy jsme vyměnili vedení, společnost se stabilizuje, nastavili jsme určité kontrolní mechanismy, což je rozdílů oproti předchozím volebním obdobím, kdy se nereagovalo na znepokojivé signály a podněty. , ale ta poslední volební období se to v podstatě nechávalo plynout, nereagovalo se na podněty, které tam padaly, tak to došlo do stavu, který byl totálně na hraně, a společnost byla před totálním krachem. Takže to bylo hodně špatně a doufám, že se to podaří úplně odstranit v první polovině příštího roku. Věřím, že se všechny obtíže podaří odstranit v první polovině příštího roku.
Některé kraje budou měnit nastavení a hodlají zřídit dozorčí rady, ve kterých budou zasedat i politici, což nebylo zvykem. A teď se ukazuje nejenom u vás, že to je problém. Vy máte v organizacích dozorčí rady, nebo je budete zřizovat?
Máme dozorčí rady. V tomto konkrétním případě byla dozorčí rada cíleně uváděna v omyl a členové ani nemohli za to, co neodhalili. Ale to nic nemění na faktu, že se tam mohou dít nepravosti. Co se týče dozorčích rad, tak chceme nakombinovat tak, jako doposud zástupce vládnoucích i opozičních stran s odborníky, kteří budou schopni hloubkově do problematiky firem nahlédnout. Návrh je, že budu co dva roky, já bych byl ze začátku klidně i pro každý rok, zadávat hloubkový audit tak, jak jsme to udělali teď. S tím, že audity bude zadávat Liberecký kraj. Předtím je zadávalo představenstvo té samotné společnosti a pak samozřejmě ne vždy byly audity prováděny tak, jak měly být a leccos nevyplavalo na povrch. Takže spíš jde jen o změnu v obsazení dozorčích rad a nastavení pravidelných hloubkových kontrol. Protože jiný způsob podle mě není.
Je možné do této zprávy nahlédnout?
Ano. jsou k dispozici v materiálech z jednání zastupitelstva.
Redakce ED zprávu stáhla a je k dispozici na tomto linku
Jiří Reichl
