Pražská akciová společnost Operátor ICT provozuje nejen systém Lítačka, který nahradil problematického předchůdce Opencard, ale má plnit i roli „věrozvěsta“ nových technologií a řešení „smart-city“ pro Prahu, které by mohly ušetřit peníze, kterých se nebude dostávat. Jako příklad lze uvést čidla na přenosné dopravní značky. Z nich by se dalo zjistit, jestli je náhodou někdo nebo něco nepovalilo, či zda nebyly odcizeny. Dosud jejich osazení kontroluje speciální jednotka, která je na požadovaná místa dává. Pět let firmu bez větších problémů vede generální ředitel Michal Fišer (nastoupil ještě za primátory Adriany Krnáčové). Nyní – po uplynutí pětiletého mandátu – – byl na jeho místo vypsán konkurs, kterého se účastní36 zájemců včetně Michala Fišera. Při této příležitosti jsme se ho zeptali na rekapitulaci uplynulých pěti let a plány do budoucna.
V jakém stavu byla firma, když jste přišel a jak velký kus doteď ušla?
Když jsem nastoupil do firmy, tak se jmenovala Operátor Opencard, což byla jednoúčelová firma založená kvůli tomu, aby převzala aktivity spojené s nechvalně známou červenou kartičkou. Ze strany města bylo vytvoření této a.s. poměrně rozumným krokem, aby převzala aktivity kartového sytému od externího dodavatele a následně ji nahradila novým systémem, který je ve své podstatě velmi podobný. Když chcete spravovat kartu, tak na tom příliš inovací nevymyslíte. Card management system je standardizovaná věc, ale klíčové je, zda můžete systém sami rozvíjet a máte dostatečná práva, včetně vlastnictví zdrojového kódu, což u Opencard nebylo. Takže nyní můžeme systém rozvíjet sami a významně tak ušetřit. Navíc se nám podařilo dobudovat celý odbavovací systém pro MHD v Praze a Středočeském kraji a nabízíme ho i do jiných měst a krajů, takže se naše interní investice do lidí pracujících na systému pomalu vrací.
V ROCE 2021 PŘIBUDE V APLIKACI LÍTAČKA JEŠTĚ ŘEŠENÍ PARKOVÁNÍ
Napřed jsem byl členem představenstva, až poté jsem se stal generálním ředitelem. Firma měla 40 zaměstnanců, byla jednoúčelová, jenom na tu městskou kartičku, nebyly nastavené procesy, sídlila v nevyhovujících prostorách v centru Prahy a nebyla schopná skoro ničeho jiného než této aktivity.
V průběhu následujících 4 let se začaly dobudovávat nové a nové kompetence a projekty. Z těch nejdůležitějších bych vypíchl odbavovací systém pro MHD. Opencard nebyla jenom ta červená kartička, ale byl to celý odbavovací systém Prahy a Středočeského kraje. V praxi tento systém obsahoval i validátory v metru, kam se pak kartička strkala. To, že vás pak někde zkontroloval revizor apod., tak to celé byl odbavovací systém, a to celé se nahradilo novým systémem Lítačka. Na kartách Lítačka, nebo na jiných nosičích (například i v telefonu), nemáte vůbec informaci o tom, jakou jízdenku vlastníte. Do systému přikládáte jenom číslo nosiče. Systém vás jednoznačně ztotožní, podívá se do databáze, jestli o vás najde záznam, že jste si koupil kupón, a revizorovi řekne: ano, vy máte platný kupón.
V blízké době, v řádu týdnů, se spustí systém do pilotního provozu v Libereckém kraji. Pracujeme na tom už rok. A máme před podpisem memorandum o implementaci do Jihočeského kraje. Naše ambice v této oblasti je nastavit jakousi standardizaci v oblasti dopravního odbavování v celé ČR. To je naším cílem.
Dnes máme zhruba 200 zaměstnanců, a kromě popsaných projektů se také staráme o „klasickou“ IT údržbu magistrátních počítačů, telefonů a dalších zařízení. Takže záběr je opravdu velmi široký.
V jednotlivých krajích se to bude také jmenovat Lítačka?
Tam se to bude jmenovat tak, jak si to pojmenují. Každý kraj má vlastní nosič, ale důležité je to, že ta aplikace, systém a servery, na kterých to běží, jsou naše. To má i další efekt, protože to zlevňuje systém, pro všechny. Nemusí si to kraje zařizovat separátně, ale na základě spolupráce. Kraj k tomu umožní přistoupit a tím pádem to pro všechny zlevnit, což je obrovská výhoda. To je určitě něco, čím jsme si významně zlepšili reputaci.
I v mobilu, který aktivně používá na nákup jízdného zhruba 200.000 lidí každý měsíc, si nejen vyhledáte trasu a koupíte jednorázovou jízdenku, ale pořídíte i časový kupón, kterým se prokážete revizorovi a nepotřebujete žádný jiný nosič než mobil. Náš cíl v oblasti mobility, jeden ze strategických pilířů Operátora ICT (OICT), je používat mobil jako základní komunikační prostředek na vyhledávání platby a odbavování.
V roce 2021 přibude v aplikaci ještě řešení agendy parkování. Budeme schopni řešit jakoukoliv parkovací situaci pomocí Lítačky. Ať jde o krátkodobé, či dlouhodobé stání na zónách, platba na P+R, kdy si přes aplikaci zaplatíte a pak najedete k bráně, pokud tam už bude kamera, tak vás to odbaví a můžete vyjet, aniž byste musel hledat drobné pro platbu v parkovacím automatu.
Kdy by to mělo být funkční?
Do pilotního projektu to chceme pustit zhruba v polovině příštího roku. Co se týče P+R, tak tam záleží, jak rychle bude Technická správa komunikací (TSK) schopna osadit kamerami parkoviště P+R. Kde kamery budou, zaplatíte přes aplikaci.
Třetí téma, která je pro OICT aktuálně důležité, je elektromobilita. Tomu tématu se věnujeme nejen v rámci oblasti Smart Prague, neboli chytré Prahy, ale sledujeme trendy a vyhodnocujeme si, co je dobrá cesta a co ne. Z toho se pak snažíme vypíchnout něco, co by se dalo realizovat v Praze. Nejsme ti, kteří by nutně toto řešení viděli jako to jediné, jak řešit uhlíkovou stopu, k jejímuž snížení se Praha zavázala, ale deklarace automobilek jsou jasné. Chtějí tu vygenerovat nějaký počet elektromobilů a bude na to potřeba připravit infrastrukturu. Tady vidím hlavní roli OICT v tom, že připraví sjednocující platformu pro odbavování nabíjení elektromobilů v Praze i dalších krajích. Dnes máte aplikaci od ČEZ, PRE, EON a každého dalšího poskytovatele, který tu má autonabíječky. Míst jsou v Praze stovky, ale do budoucna jich budou tisíce. Jenom Praha má plán vybudovat do roku 2030 infrastrukturu dalších 5.000 nabíječek. Aby se uspokojila poptávka na ulicích a šňůry a kabely se netahaly z oken.
Mluví se o nabíjecích lampách, na což má technologie vaše sesterská organizace. Aplikaci na dobíjecí stanice už někdo dělá, nějaký start-up. Víte, kolik stojí vybudování jednoho nabíjecího místa?
V řádu stovek tisíc. Na lampách jsou významné synergie, protože probíhá obnova infrastruktury, tzn., vyměňují se kabely, a tak se kromě kabelu, který řeší osvětlení, natáhne další kabel, se kterým je možné nabíjet a nepotřebujete na to stavební povolení. Což je ten největší benefit a významně to snižuje náklady.
Technologie na to dělá PRE, pak to dává zpátky městu, spolupracujeme na tom s další městskou společností Technologie hlavního města Prahy (THMP) poměrně intenzivně, cílem je zastřešit zejména IT část této problematiky. Myslíme si, že to můžeme naimplementovat na náš existující systém řešící dopravu v MHD a mohou díky tomu vzniknout synergie, že pokud si načerpám elektřinu za určité peníze, tak třeba dostanu slevu na něco jiného, co město poskytuje. I vedení Prahy může prostřednictvím aplikace podporovat vlastníky elektromobilů. Třeba je motivovat sníženou cenou za rok, nebo v případě zpoplatnění vjezdu do centra, tak tam budou moct bezplatně třeba jen elektromobily. Pokud je budou řidiči nabíjet s naší aplikací, tak se to pak dá použít i na zpřístupnění dalších služeb města.
Druhá noha, kterou se Operátor ICT zabývá, jsou inovace. Prezentuji je prostřednictvím třech produktů, které máme. Pilotní projekty Smart Prague, datová platforma Golemio a Portál Pražana. U Smart City projektů děláme zejména pilotní projekty. Na malém vzorku otestujeme, zda to je funkční, nebo ne, než se to rozšíří na celou Prahu. Čas od času jsou některé projekty neúspěšné. Třeba chytré lavičky. Ale je rozdíl, když jste pořídil lavičky za dva miliony, než kdyby se pořídily lavičky za sto milionů. Ekonomická ztráta z toho, že projekt nevyjde, což se může stát, je samozřejmě úplně jiná. Dává tedy smysl otestovat si inovativní věci v malém rozsahu a buď fungují, nebo nefungují a pak lze s klidným svědomím doporučit městu, jak se má chovat. Myslím si, že to je správná filosofie. A je správně, že některé projekty jsou neúspěšné. Kdybychom jenom čekali a chtěli mít jistotu, že vše bude úspěšné, tak se moc neposuneme. V oblasti Smart Prague máme ambici udělat do pěti let dalších třicet projektů. A myslím, že vzhledem k nadcházející hospodářské krizi budou kromě inovací zaměřené zejména na úspory, protože město bude mít míň a míň peněz.
Senzory v nádobách na odpad mohou ušetřit cesty k prázdným kontejnerům. Ušetří desetisisíce na zbytečných jízdách a projeté naftě
Máte v těch pěti letech vymyšlený nějaký projekt, který byste nerad ztratil? Vašeho oblíbence?
Jeden projekt bych zmínil. Už jsme ho zrealizovali pilotně a teď debatujeme o jeho celoplošné realizaci a je to projekt senzoriky v odpadových nádobách. Máte po Praze různé kontejnery, teď se bavíme jenom o těch, které mají spodní výsyp – tedy podzemní, nebo nadzemní na sklo, těch je zhruba 6.000. A ty na papír a plasty jsou stále plné.
Auto musí jezdit hodně často, i pětkrát, šestkrát týdně, a pak jsou kontejnery, typicky na sklo, které jsou poloprázdné. A stejně tam to auto přijede. Při testování byla úspora nákladů poměrně významná.
Kde se to testovalo?
Asi ve třech, nebo čtyřech pražských městských částech bylo osazeno senzory asi 450 kontejnerů a projekt vyšel úspěšně. Na každý kontejner byla úspora v řádu jednotek tisíců. Pokud rozpočítáte náklad auta, v některých případech je četnost veliká, a když auto nemusí zajíždět do ulic, kde kontejnery nejsou plné, tak to samozřejmě šetří náklady. Teď se bavíme o tom, jak to zrealizovat v celé Praze. Je to i o diskuzi s pražskými službami, které mají smlouvu na zajištění svozu. Vedení města musí mimo jiné přemýšlet, jak upravit svoje smluvní vztahy tak, aby dostatečně motivovalo další provozovatele a zajistilo svoz odpadů v cílovém stavu úspornější.
Data z testovacího programu jsou dostupná v systému Golemio na tomto odkazu
Zeptám se na intermodální plánovač. Který máte vyvíjet. O co jde?
Intermodální plánovač je příklad projektu, který -obrazně přešlapuje na místě. Vypsali jsme již dvě veřejné zakázky a obě byly zrušené pro nedostatek uchazečů. Nemáme ambici to celé vyvíjet, protože řešení již existuje ve světě. Ale nepotkáváme se s trhem v tom, kolik si firmy řeknou za to, že to naprogramují a prodají nám jej včetně zdrojových kódů, což je naše filosofie. My si představujeme nižší částku. Teď přemýšlíme, jak znovu napsat zadávací dokumentaci, aby to potenciální dodavatel mohl nějak smysluplně uchopit.
Ale z filozofie, že nakupujeme aplikace se zdrojovými kódy, neustoupíme. Chceme si je sami dále rozvíjet a vyhnout se technologické závislosti na dodavatelích, jako to vidíme v řadě jiných případů nejen v Praze, ale i na ministerstvech a v dalších organizacích.
Cílem Intermodálního plánovače bylospojení různých druhů dopravy a poskytnutí této služby v aplikaci PID lítačka. Dneska v ní je jen veřejná MHD a my bychom chtěli, aby systém uměl kombinovat sdílené auto nebo motorky, či kola, MHD a parkování. Aby lidé, dojíždějící do Prahy nejezdili až do centra, kde budou zmateně hledat místo, ale aby je aplikace navedla na volné parkovací místo na okraji Prahy a na MHD, aby jim to nabídlo kombinovanou platbu parkovného i jízdenky na MHD a tím se eliminoval počet lidí, kteří dojíždějí po hlavních tepnách do centra, kde to zahušťují.
Udělali jsme si marketingový průzkum a carsharingové služby by z pohledu počtu uživatelů využily nějaké jednotky procent. Ta služba nebyla postavená primárně pro carsharingové společnosti, ale chtěli jsme je tam integrovat, aby to ukázalo všechny možnosti. Na rozdíl od jiných aplikací typu Moovit, které se zaměřují většinou na poslední míli, se chceme zabývat zejména první mílí. Tedy jak lidi nejrychleji dostat do MHD. Ve Finsku takováto služba funguje. Teoreticky to pak směřuje k tomu, že byste si zaplatil jakýsi paušál na mobilitu, kde máte například 15 parkování na P+R za měsíc, X minut s koloběžkou, X minut s nějakým casharingovým vozidlem a můžete to využít. Je to hudba budoucnosti. Tohle je složitý projekt a nevím, jestli se nám ho podaří zvládnout a dodat, to musím přiznat. My jsme zatím u přípravy zadávací dokumentace a redefinici projektu, abychom ho dokázali rozhýbat.
V souvislosti s koronou a omezením cestování se hodně mluví o „big data“, která ukazují pohyb. Máte z aplikací, třeba Lítačky, nějaké výstupy?
Máme zhruba osmičlenný analytický tým, který pracuje zejména na projektu datové platformy Golemio. Cílem tohoto projektu je shromáždit na jednom místě veškerá městská data, ta analyzovat, hledat mezi nimi vazby a dávat výstupy městu, aby dělalo správná rozhodnutí. Dalším příjemcem dat je veřejnost, datoví analytici i specializovaní novináři. Chceme, aby tato data využívaly i komerční subjekty.
Golemio dostává ocenění, neustále prorůstá, v rámci města se nám daří edukovat ostatní městské společnosti, aby nám začaly poskytovat data, zejména v dopravě. Tuto platformu jsme si naprogramovali sami, byť jsme původně měli pilot od CISCO, pak jsme ale došli k závěru, že je nejlepší si to naprogramovat
Máme z něj řadu zajímavých dat. Třeba víme, pokud si koupíte lístek v aplikaci, tak kde si ho kupujete. Z toho plyne jaké zastávky třeba nejsou moc využívané. Máme data o tom, kde jsou zpoždění ve Středočeském kraji, a už i online informace o poloze autobusů v Praze. V rámci covidu jsme udělali řadu aplikací, například covid.praha.eu, což je naše aplikace, kterou dodáváme městu a zobrazuje veškeré informace, kam se jít očkovat, kde jsou fronty atd. Informace sbíráme, zobrazujeme je i v naší další aplikaci Pragozor, tam jsou informace poměrně hezky strukturované a je to právě výstup, který jsme i na základě velké podpory pana primátora udělali proto, abychom trochu zpopularizovali městská data a dali i novinářům možnost se v nich trochu zorientovat.
Zabývá se jimi tým, který je validuje a tím máte jistotu, že jsou informace správné, protože častý problém dat je v tom, že nevíte, zda jim můžete věřit. A nakonec se nám daří posouvat datovou platformu tam, kde já bych ji chtěl vidět, jako pevný nástroj v informačním ekosystému Prahy. Chci ji použít jako nástroj třeba pro rozúčtování tržeb v rámci dopravy. Protože samozřejmě někdo jízdenky prodává, ale tržby se musí rozúčtovat na všechny dopravce, on to v Praze není jenom Dopravní podnik. Dojíždí sem X dalších dopravců, kteří se o ty tržby dělí.
Tržby dopravců v Praze podle excelovské tabulky? „V příštím pěti letech kalkulace zmodernizujeme a zautomatizujeme“
To bych považoval ve 21. století za samozřejmost. Jak se dělí tržby dnes?
Dokonce jsem slyšel, že snad na základě excelovské tabulky od Ropidu (organizátor dopravy – pozn. red.), který do značné míry vychází ze zkušeností a historie. Cílem ale je to více automatizovat a navázat na aktuální data o přepravě. V praxi budeme sbírat informace o autobusech, kolik ujedou km a podle předem daných parametrů každý měsíc rozúčtujeme tržby a dáme to jako výstup pro ROPID a Dopravní podnik Prahy. Také bych chtěl datovou platformu významně posunout jako jakousi integrační vrstvu pro Technickou správu komunikací směrem k řízení dopravy. Už dnes tam používáme data třeba od ŘSD, sbíráme data ze senzorů, průjezdy, zácpy, máme data z aplikace Waze, ze semaforů, apod., a to jsou všechno informace, které dnes má i TSK, ale je složité s nimi efektivně pracovat. Já bych chtěl tímto směrem datovou platformu posouvat a pomoci jim data rychle zpracovat a dát jim co nejlepší podklady pro rozhodování.
O tématu bankovní identity jsme podrobně psali v článku
Bitva o bankovní identitu. Banky sázejí na „autorizaci“ klientů pro komerční účely
O cílech projektu jsme mluvili s náměstkem ministra vnitra Jaroslavem Strouhalem
Jak vy se díváte na plán na „bank ID“? Nevidím tam ten business model, který asi vidí vedení bank. Hovoří se o zpoplatnění identifikace třeba u eShopů (pro ty obchody). Ale já si třeba účet na Alze nebudu předělávat na bank ID.
Ale když potřebujete třeba vyřešit něco v ČEZu a potřebujete být ztotožněn, tak tam buď musíte jít, anebo využít bank ID.
Přihlásím se přes Národní identitní autoritu (NIA) nebo datovou schránku…
To můžete, pokud ji máte. Ale bankovní účet má skoro každý v ČR. NIA malé procento lidí.
Myslím si, že bankovní identita je skvělý počin, je to v zásadě spolupráce státu a komerčních subjektů, zejména bank. Vzhledem k limitovanému úspěchu využívání Portálu občana, který dnes nabízí řadu služeb, ale využívá jej asi 150.000 lidí, to může znamenat obří nárůst lidí, kteří se budou moct přihlásit stejně, jako když se hlásí do svého účtu. To je skvělé.
Tomu já rozumím, jenom nerozumím tomu byznys modelu, kdy se banky perou o to, která bude mít lepší asociaci…
Službové společnosti typu ČEZ, PRE, které potřebují člověka ztotožnit, aby mu mohly poskytnout službu, tak ty to podle mého ocení. Lidi, kteří mají účet NIA nebo soukromou datovou schránku, tak ty označujeme jako VIP datové klienty. A těch je velmi málo. Ano, oni bank ID nepotřebují, už digitální komunikaci využívají jinak, ale daleko větší množství uživatelů je těch, kteří tyto systémy nevyužívají, a to se s možností přihlásit se přes bankovní údaje razantně změní.
Když jsme u Portálu občana – Portál Pražana je také ve vaší gesci?
Ano, spustili jsme ho v září. Je to v zásadě webový portál, který je postaven na kódu portálu občana a má umožňovat řešit agendu on-line hlavně pro Pražany. V tuto chvíli tam moc agend není, vybudovali jsme ten nástroj a teď se tam budou postupně dobudovávat další agendy a služby. Projekt má dva základní faktory úspěchu. První je naprosto špičkový UX výstup, to znamená, aby prostředí, se kterým budou občané pracovat, bylo intuitivní, byly tam našeptávače atd., aby to byl opravdu moderní nástroj, jako webový portál města. Pak je to o službách, které jsme schopni nabídnout. Integrovali jsme ztotožnění lidí, ať už přes datovou schránku, nebo přes nějaké další e-identifikace. Do budoucna samozřejmě počítáme i s přihlašováním přes bankovní identitu. Chceme do online prostředí přenést například vyřízení požadavku na zábor, platby za pokuty v MHD, platby za psy v městské části a další agendy.
Dle ohlasu z mého okolí je největší bolest platnost modrých zón. Když rozbijete auto a máte náhradní, tak to přepsat je hrozný problém….
Ano, tak tento typ agend by tam přesně měl být. Veškerá podání a žádosti. Portál Pražana je vlastně jakýsi front end digitalizace magistrátu, což je velké téma pana primátora. Operátor ICT mu zajišťuje ten výstup, který vidí uživatelé (front end) a současně služby, které jsou s tím spojené. Například digitalizaci agend.
Nemá fungovat tak, že uděláme hezkou webovou stránku, kde vyplníte digitálně údaj, úřednice si to vytiskne a pojede postaru. To není digitalizace. Snažíme se spolu s vedením magistrátu dělat i tuto osvětu. Zdigitalizovat celý proces tak, aby v něm měl úředník co nejméně zásahů. Což v konečném důsledku znamená méně úředníků, tak si asi dokážete představit, jak jednoduché to je a s jakým nadšením nám pomáhají. Trochu to samozřejmě zlehčuji, i na magistrátu je vůle s tím něco udělat.
To už je součást třetího pilíře OICT. Jak jste se ptal, co se povedlo, tak třetí pilíř jsou IT služby. Zase bych to rozdělil do dvou částí. Jedna je digitalizace, kterou jsem již zmínil, tam je to zejména o budování jakýchsi kompetenčních minicenter, která budou schopná dodávat experty na magistrát. Analytiky, datové analytiky, architekty, konzultanty, IT konzultanty, kteří budou pomáhat s digitalizací a druhá část jsou standardní IT služby. Už dnes magistrátu dodáváme správu koncových zařízení. Staráme se o PC, tiskárny atd. Máme tam tým lidí, kteří tam působí, a když se něco rozbije, tak to jsou schopni opravit, nebo pomoci a v krátké době budeme přebírat první služby v oblasti datových center. Praha má tři velká datová centra, kterým se musíme věnovat, protože na ně dosud moc pozornosti upřeno nebylo.
Jak se v Praze díváte na využívání cloudu?
Hodně se rozporuje bezpečnost. Z mého pohledu tam nejsou větší rizika než u standardního datového centra. Nicméně Praha má zatím schválenou strategii, která počítá se třemi datovými centry. Měla by tam fungovat tzv. virtualizace, což znamená, že servery virtualizujete, plus budete poskytovat úložiště pro městské části. Což znamená, že budeme provozovat pevné fyzické datové centrum, ale různé městské části a městské společnosti by měly využívat jeho kapacity a výkon. Tady v OICT máme několik aplikací, které provozujeme u cloudů, jsou to vesměs menší aplikace. Ale třeba Golemio jede na cloudu.
Když jste říkal, že mj. zajišťujete i standardní IT servis, neznamená to, že musíte přijímat ještě více lidí a budete růst? Protože pokud byste jenom hráli na svém písečku a vymýšleli nové projekty, tak by to stačilo, ale když musíte ještě řešit zaseklá CD v mechanice nebo rozbité tiskárny, tak budete asi potřebovat více lidí.
Ano, poměrně jsme se rozkročili. Je to složitější, než to bylo před dvěma lety, z pohledu řízení lidí, různých typů zaměstnanců, kteří dělají velmi rozličnou činnost. Od kreativců, kteří řeší inovace až po standardní techniky.
Tzn., ano rosteme, ale má to své limity. Samozřejmě ekonomické, nemůžeme růst nad to, co nám dovolí naše smlouvy, které na městě často trvá dojednat dlouho, současně ani dole nestojí zástupy ajťáků, kteří čekají, že je přijmeme. Trh je velmi konkurenční a po IT obecně je veliký hlad. A my nikdy nebudeme schopni zaplatit lidi, byť jsme městská akciovka a platíme dobře, tak ale nikdy nebudeme schopni nabídnout ceny ty jako Avast, nebo Google. Samozřejmě nám může pomoci ekonomická situace, která by mohla na trh uvolnit kvalitní lidi za dostupné ceny. Druhá věc, která se nám také docela daří, je ta, že finance nejsou jediný motivátor. Jsou lidé, kteří půjdou rádi pracovat pro Prahu, aby zlepšovali prostředí, vyvíjeli dobré věci. Máme i ten benefit, že naše věci jsou vidět. Když programujete Portál Pražana, tak pak může doma říct, já jsem tuhle funkci naprogramoval a díky tomu si mami zaplatíš jednoduše odpady. I tohle je faktor, který nám pomáhá.
Grafika, kterou máte na webu, je docela moderní a svěží. Sledujete i trendy v této oblasti?
Snažím se říct, že portál Praha.eu není náš produkt a doufám, že to je vidět. My využíváme jak externí dodávky, tak in-house dodávky, máme tu jednoho až dva, kteří na to mají predispozice. Snažíme se být moderní a využívat špičkový a moderní web design, který měníme cca po dvou letech. Třeba u Lítačky, protože si myslím, že už nevyhovuje aktuálním standardům a myslíme si, že to je jeden ze základních kamenů úspěchu. Odbavovací systém na PID lítačku má zhruba 700.000 registrovaných uživatelů. Což je veliké číslo.
Snažíme trochu v rámci Prahy udávat trend. Edukovat pražské společnosti, aby kladly důraz na komunikaci i na online prostředí. Svět se tam posouvá a je potřeba tento trend následovat. V tomto bychom měli být v Praze lídr. Snažíme se dalším společnostem, Dopravnímu podniku, TSK a dalším ukazovat směr.
Na facebooku běží link na aplikaci, na níž lze sledovat skotské údržbové vozy, kde je vidět on-line pohyb jejich vozidel, a ještě je mají vtipně pojmenované. Plánujete něco v tomto směru? Protože třeba údržba silnic – hlavně v zimě je terčem posměšků. Když by bylo živě vidět, kde jsou, třeba by lidé neříkali, že silničáři opět zaspali…
To by bylo zajímavé vidět u TSK. Ale teď třeba máme projekt, já jsem k tomu byl trochu skeptický, ale uvidíme, v oblasti smart city. A to je senzorika na dopravních značkách. Jeho podstatou je, že osadíte přenosné značky, které třeba zakazují parkování před čištěním ulice, senzory, které říkají, kde ta značka je a jestli náhodou nespadla. Četa zaměstnanců Prahy pak objíždí Prahu a kontroluje, zda není značení spadlé. A spotřebovává to poměrně dost nákladů. Motoristé si to samozřejmě posouvají, aby mohli zaparkovat, vandalové je shazují. Tento projekt si klade za cíl značky kontrolovat a tak, jako u odpadů, posílat ty lidi na jistotu. Jsem zvědavý, jak dopadne.
Praha za 5 let dle Michala Fišera: Lítačku používá 500.000 lidí měsíčně, Portál Pražana 20 % domácností
„Praha může ušetřit na platbách za IT zakázky, na nichž je závislá na jednom dodavateli. Vše stavíme na Open source řešeních.“
Nyní probíhá výběrové řízení na nového ředitele, kterého se účastníte, předpokládám, že člověk musí připravit nějakou koncepci rozvoje, co by chtěl změnit a na čem by chtěl stavět. Co je jako hlavní věc ve vaší koncepci?
Následovat ty tři základní pilíře. V obecní rovině je vize rozvoje Operátora ICT prostřednictvím technologických inovací, které zlepší život v Praze. Jako strategický cíl v horizontu dalšího funkčního období pěti let v oblasti mobility si představuji to, abychom zavedli náš odbavovací systém do dalších třech až čtyřech krajů, a tím standardizovali min. v Čechách odbavení a pomohli lidem cestovat na dálku přes mobilní aplikaci.
Představuji si, že aplikaci PID lítačka bude každý měsíc používat až půl milionu lidí k řešení svých služeb v oblasti mobility a představuji si, že významně pomůžeme s rozvojem mobility. V oblasti inovací bych chtěl, aby v horizontu pěti let používalo portál Pražana 20 % domácností v Praze, aby Golemio byl respektovaný a spolehlivý zdroj informací pro Prahu i Pražany a chtěl bych významně uspořit náklady prostřednictvím pilotních projektů v oblasti smart city. Nemohu úplně vypíchnout jeden projekt.
Jaké náklady máte na mysli?
Typicky náklady na provoz města, které musí každý rok platit. Ať už to je tým lidí, který objíždí značky a staví je, nebo popeláři u nenaplněných nádob, nebo cokoliv dalšího, co pomůže ušetřit peníze. Tam chci směřovat úsilí.
Další oblastí jsou úspory energetických nákladů díky tomu, že správně nakonfigurujete energie v budovách a digitálně ovlivňujete jejich spotřebu. V oblasti IT bych chtěl, abychom byli spolehlivým a respektovaným partnerem IT služeb pro magistrát, abychom se starali o veškeré jeho IT potřeby a významně jsme snížili závislost města na některých jeho dodavatelích. Tady bych zmínil, že rozpočet informatiky města, včetně toho, kolik platí operátorovi, je zhruba 1,7 mld. Kč. 30 – 40 % jsou investiční náklady, to je v pořádku, směřují k rozvoji. Takže na provozních výdajích jsme někde 1,2 – 1,3 mld., z toho významná část je spotřebovávána na provoz důležitých IT systémů, jako je například provoz ekonomického systému Ginis, různých agendových systémů, ale i na provoz infrastruktury na které tyto systémy běží. Asi se nepodaří všechny externí dodavatele plně nahradit, mají svou důležitou roli a historicky odvedli kus práce, ale nemůžeme se do budoucna spokojit se stavem, kdy město bude neustále platit za poměrně drahý provoz. Některé části prostě budou provozovány v rámci OICT, tak jak se stalo s odbavovacím systémem. Budou muset nějakou část otěží pustit. A jedna z cest je právě, že je převezmeme. Můžeme se stát jejich partnerem a zlevnit provoz největších aplikací
A kde jsou největší vendory?
Asi tam, kde jsem teď zmiňoval. Ekonomický systém je rozhodně největší. Protože ten užívá jak magistrát, tak všechny městské části. Tam plyne velké množství peněz. Pak to jsou agendové systémy využívané na řešení spisové služby, dokumentace, ale i procesování různých plateb, jako například poplatky za psy, parkovací zóny a další proprietární systémy. Například i schvalování jednotlivých radničních tisků má svůj vlastní agendový systém. Musím říct, že pan primátor je v tom aktivní a snaží se to postupně optimalizovat.
Teď například řešíme projekt na přestupky. Vybírání pokut za parkování, na tom se podílí myslím dva, nebo tři různí dodavatelé. Ono to jde na policii, pak na magistrát, z něj si to stahují jednotlivé městské části a všude je jiný systém. My teď budeme řešit projekt, který by to měl sjednotit. A současně je nutné dodat, že vyvíjíme naše systémy na open source technologiích. I to je jedna z důležitých kompetencí operátora. V rámci naší schválené technologické strategie máme jasně řečeno, že pro vývoj používáme pouze opensourcové technologie. To jsou všechno otevřené kódy, za které nikomu nic neplatíme, používáme je k vývoji našich aplikací. Díky tomu může město průběžně nahrazovat buď současné dodavatele, anebo získat systémy do vlastní správy a pak se může rozhodnout, co s nimi dále.
Jiří Reichl
