Čtvrtek, 6. května, 2021

Náměstek ministra vnitra: Bank ID a bankovní identitu vnímáme stejně, projekty bank jsou agregátory přístupů

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Portál občana, bankovní identitu a další projekty spojené s IT má na ministerstvu vnitra na starosti náměstek Jaroslav Strouhal. V posledních týdnech se diskutuje právě o projektu bankovní identity nebo Bank ID. Některé banky si usurpují název Bank ID, o kterém se mluvilo jako o souhrnném názvu, jiné se přiklánějí k pojmu „bankovní identita“ a celé to navozuje velký zmatek. Zeptali jsme se proto náměstka Strouhala, co si o vzniklé situaci myslí.

O BankID MV mluví dlouhodobě jako o průlomu v komunikaci občan – stát. Vnímáte to také tak?

Průlom je možná silné slovo, každopádně během 2. kvartálu 2021 očekáváme, že dojde k velkému nárůstu občanů ČR, kteří získají díky svému elektronickému bankovnictví zároveň i identifikační prostředek ČR a budou tak moci být klienty českého eGovernmentu. Nepůjde o změnu kvalitativní, tedy že právě bankovní identita zajistí nové služby, zato ale dojde k řádovému zvýšení počtu klientů a tedy pravděpodobně i k čerpání existujících služeb. Očekáváme tedy výrazné navýšení poptávky po elektronických službách státu, v čele s Portálem občana, přístupném na obcan.portal.gov.cz.

Jak vnímáte založení Bankovní asociace, která si právě označení „Bank ID“ nárokuje pro sebe? Považujete za správné, že „Bank ID“ si „usurpuje“ jedna skupina bank pro sebe a své klienty?

Toto je normální tržní chování bank a stát je v něm nemůže omezovat, jde-li o soukromoprávní použití. Ministerstvu vnitra jako statní instituci nepřísluší hodnotit kroky, které činí soukromoprávní subjekty v rámci svých podnikatelských aktivit.

Bank ID a bankovní identita v našem vidění problematiky jsou stejné. Jedná se o elektronické identifikační prostředky bank, které mohou být použity pro identifikaci na webovém portále soukromoprávního provozovatele služeb

Klienti bank, kteří mají více účtů u různých bank, mohou být z různého názvosloví zmatení. Hodláte s tím něco udělat?

To je pravda, ale v rukou státu máme jen nějaké nástroje regulace. Použili jsme je a výsledek je jednotné používání bankovních identifikačních prostředků ve veřejné správě, které musí probíhat přes jednotnou infrastrukturu státu, kterou definuje zákon o elektronické identifikaci a říkáme jí Národní identitní autorita (NIA). Zde se budeme opakovat, ale toto je opravdu mimo naší sféru působnosti.

Můžete tedy vysvětlit jaký je rozdíl mezi Bank ID a bankovní identitou?

Nemůžeme mluvit za banky, ale v našem vidění problematiky se jedná o totéž, tedy elektronické identifikační prostředky bank, které mohou být použity pro identifikaci na webovém portále soukromoprávního provozovatele služeb (např. telefonního operátora, dodavatele energií atd.) pro přihlášení, které technicky zajistí banka nebo skupina bankovních subjektů, které se na základě své vůle sdružily do subjektů, kterým se říká agregátor.

Před 3 týdny jste oznámili první autorizaci banky, byla to ČSOB, jsou v procesu autorizace další banky, můžete říct, které?

Ano jsou, ale ke zveřejňování jejich jmen nemáme mandát. Tyto soukromé subjekty učinily podání podle zákona o elektronické identifikaci a my jej nyní vyřizujeme.

Vnitro udělilo první „bankovní identitu“. Klienti ČSOB budou moct jako první přes údaje banky komunikovat se státem

Reálně se začne „bankovní identita“ využívat ve 2. čtvrtletí 2021

Mluví se o tom, že by autorizace přes údaje banky pro komunikaci se státem měly fungovat od 1. ledna 2021, bude tomu tak? Pokud ne, jaké je reálné datum?

Jak již bylo řečeno, reálné datum odhadujeme spíše na druhý kvartál příštího roku. Nejlepší odhad ovšem bude dobré získat přímo od bank.

Kam se uživatel elektronického bankovnictví všude se svými údaji dostane, respektive s jakými státními institucemi bude moct komunikovat?

Dostane se k takovým poskytovatelům online služeb, které zákon o bankách v § 38 ad) označuje termínem „státní orgán nebo orgán územního samosprávného celku“. To v praxi budou portály centrálních agend, stejně jako portály obcí nebo krajů. Tuto definici ale již neunesou například nemocnice nebo školy, které jsou z principu subjekty jiného typu, jakkoliv mohou být vlastněny či jen metodicky řízeny státem či samosprávami. Z principu to samozřejmě neunesou čistě soukromoprávní subjekty jako např. sázkové kanceláře, eshopy atd. Jejich šancí je ale využít tytéž prostředky soukromoprávní cestou a nasmlouvat si je od bank napřímo, nebo prostřednictvím agregátorů, např. Bankovní identity, Bank ID nebo další subjektů, které teprve mohou vzniknout.

Bude – kromě přístupových údajů do elektronického bankovnictví – ještě něco ke komunikaci se státem potřebovat?

Pod pojem komunikace se státem je možné zahrnout i doručování písemností, například rozhodnutí podle správního práva, a k tomu je potřeba vlastnit datovou schránku. S touto situací jsme dopředu počítali, takže pro její zřízení nebude muset občan nikam chodit, ale bude si jí moci zřídit z pohodlí domova právě použitím prostředku elektronické identity.

Máte už upřesněné odhady o tom, kolik lidí by tento způsob komunikace mohlo začít používat? Mají banky nějakou zpětnou vazbu?

Naším odhadem je, že pokud jsou dnes mezi lidmi statisíce identifikačních prostředků (vydaných typicky státem) a používají-li je desetitisíce lidí, tak jakmile budou prostředků na trhu milióny, tak jejich použití bude v řádu stovek tisíc. Pro podrobnější odhady máme dnes málo dat a také realitu velmi ovlivní mediální kampaň, kterou na příští rok jednotlivé banky připravují.

Nebudou po zavedení tohoto přístupu znevýhodněn systém datových schránek?

Právě naopak. Systém ISDS bude profitovat z toho, že na trhu se ocitnou další způsoby jak se do tohoto systému přihlásit a velmi pravděpodobně v důsledku toho více lidí „ochutná“ snadnost jejich použití v místě a čase, které vyhovuje jim samým a nikoliv potřebám a lokacím toho kterého úřadu.

Znamená nový systém něco pro stávající uživatele datových schránek?

Stávajícím uživatelům Datových schránek se zvýší komfort obsluhy, protože budou moci zapomenout své přístupové údaje do jedné nebo více svých datových schránek a budou se do všech z nich moci hlásit svým oblíbeným identifikačním prostředkem. To je vlastně hlavní myšlenka jednotného identitního prostoru ČR, nemuset mít doma na papíru zapsanou celou stránku webů a hesel k nim zvolených, ale používat všude některý z jednotných identifikačních prostředků, který občanovi vyhovuje dle jeho volby.

Změní se nějak užívání dosavadních způsobů přihlašování do Portálu občana?

Velmi pravděpodobně lidé přejdou mnohem více na užívání identifikačních prostředků a budou se do Portálu občana přihlašovat jimi, v důsledku čehož se budou časem méně a méně přihlašovat prostřednictvím přístupových údajů ke své datové schránce. A vzhledem k tomu, že třetí a nejmodernější státní prostředek pro elektronickou identifikaci, nazvaný Mobilní klíč eGovernmentu, bude moci být použit jak vůči NIA, tak vůči ISDS, časem přestanou i vnímat rozdíl obou způsobů přihlašování, protože budou používat tutéž aplikaci v mobilním telefonu. Tento prostředek bude k dispozici ještě před koncem roku 2020.

Bude „bankovní identita“ do budoucna preferovaným způsobem přihlašování a ostatní budou upozaďovány?

Předpokládáme, že banky budou zajišťovat jejich masivní propagaci, takže určitou částí obyvatelstva to možná bude tak vnímáno. Stát bude propagovat zejména svoje prostředky a současně bude dělat vše pro to, aby obecně existovala dostatečně bohatá nabídka prostředků tak, aby koncový uživatel měl ve své konkrétní situaci co používat.

Bude mít tato nová identita vliv na budoucnost občanských nebo řidičských průkazů? Nemůže mi OP nahradit do jisté míry právě třeba nějaký certifikát v mobilní bance? Jsme v situaci, kdy v podstatě nepotřebujete peněženku, zelenou kartu, ale OP a řidičák nosit musíme.

Na toto není jednoduchá odpověď. Je třeba rozlišovat striktně identifikační doklady (občanský průkaz a cestovní pas) a ostatní doklady, které v zásadě dokazují jen nějakou vlastnost či schopnost člověka, například řídit vozidlo, vlastnit zbraň, lovit zvěř v lese atp. Zatímco u této druhé skupiny je možné si ve fyzickém světě představit, že žádné „kartičky“ časem nebudou potřeba, jelikož si vše bude možno zjistit ze státních rejstříků, u identifikačních dokladů je tomu právě naopak. Ty jsou totiž primárním důkazním prostředkem zejména fyzického ztotožnění osoby a právě na jejich základě je možné dostat se do další rejstříků a registrů. Neboli v případě identifikačních dokladů, vybavených navíc různými bezpečnostními prvky např. hologramy atd. to půjde jen velmi těžko.

Možná nám v tom nějak pomohou budoucí technologie, ale to zase souvisí s lidskou svobodou a současná generace je ještě daleko od představy biometrické identifikace svého vlastního já. A ještě je k tomu potřeba říci, že bankovní identita, na kterou se ptáte, je prostředkem vzdálené elektronické identifikace a nikoliv fyzické identifikace, takže výčet jejich použití je zcela jiný, než když např. potřebuji lesní stráži prokázat legální držení lovecké zbraně a s tím spojenou loveckou vášeň při střelbě na vysokou zvěř v jejím revíru.

Jaké funkcionality budeme moct ovládat přes bankovní identitu za 5 let?

Co se týče elektronické komunikace občanů se státem, dle Zákona o právu na digitální služby by měly do pěti let být všechny služby, které zdigitalizovat lze, digitální. A my pevně věříme a děláme pro to naprosté maximum, aby veřejnost se státem mohla komunikovat v téměř všech případech zejména elektronicky.

Jiří Reichl

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY

FacebookTwitter