Úřady dohlížející nad regulérností obchodní soutěže v celé Evropě spolu čile komunikují, aby zaujaly podobná stanoviska k aktuálním problémům, které vyvolala pandemie koronaviru. Snaží se být při posuzování dění na trhu mírnější, než obvykle, upozorňují však, že rozvolnění pravidel má své meze. Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Petr Rafaj zároveň říká, že ač někteří volají po celoevropských změnách v pravidlech hospodářské soutěže a veřejné podpory, tak všechny soutěžní úřady jsou k nim poměrně zdrženlivé. „Nebráníme se diskusi nad konkrétními návrhy, ale musí být jasné, kterých zákonů směrnic a nařízení se dotýkají a jaké další dopady si návrhy vyžádají,“ říká Rafaj.
I když je Úřad pro ochranu hospodářské soutěže v době koronavirové krize benevolentnější ke spolupráci konkurentů, upozorňuje, že omezení hospodářské soutěže musí být co nejmenší. „Jsme si vědomi možné potřeby spolupráce soutěžitelů pro zajištění některých typů zboží a služeb z důvodu bezprecedentní situace nastalé v důsledku pandemie, kdy veřejný zájem na rychlém zajištění těchto komodit může převážit nad zájmem na ochraně hospodářské soutěže. Soutěžitelé mohou požádat Úřad o posouzení jejich zamýšlené spolupráce. Intenzita omezení hospodářské soutěže však musí být co nejmenší a dobře zdůvodněné. V žádném případě to neznamená, že budeme tolerovat tvrdá omezení soutěže, například cenové kartely,“ vysvětlil stanovisko Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže jeho předseda Petr Rafaj.
ÚOHS už 20. března upozornil zadavatele také na to, že v odůvodněných případech mohou využít jinak hojně pokutované zadávání veřejných zakázek formou tzv. „jednacího řízení bez uveřejnění“ (JŘBU). Podrobně jsme o tom psali v textu V nouzovém stavu lze nakupovat i v JŘBU, ale i to má svá pravidla. Tehdy ÚOHS upozornil, že je nezbytnou podmínkou, aby takový postup byl uplatněn jen na skutečně urgentní nákupy související se zvládáním aktuálního ohrožení. „Jejich použití na jakékoli jiné nákupy je z povahy věci vyloučeno,“ uvedl tehdy Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve svém prohlášení.
Podobné postoje zastávají také ostatní soutěžní úřady napříč Evropou. Všechny soutěžní úřady sdružené v Evropské soutěžní síti ECN vydaly již na počátku krize společné stanovisko v tom smyslu, že budou tolerovat určitou spolupráci soutěžitelů při zajišťování výrobků nebo služeb, které budou nezbytně potřebné pro řešení krize, nicméně na druhé straně budou intenzivněji monitorovat, zda soutěžitelé naopak nevyužívají současné situace k uzavírání kartelových dohod, aby z krize profitovali.
Další oblastí, kterou ÚOHS řeší je veřejná podpora. Tady ale mají Rafajovi podřízení spíše koordinační roli, protože přímá podpora spadá přímo do pravomocí Evropské komise. Přitom se předpokládá, že právě peníze z programů, které by byly za normálních okolností posuzovány jako veřejná podpora určitému segmentu, sehrají důležitou roli při obnově ekonomiky jednotlivých států. „Proto Komise hned na počátku schválila tzv. Dočasný rámec, jehož prostřednictvím ve zrychlené proceduře schvaluje notifikace programů podpory z jednotlivých členských států, které jsou určeny na boj s pandemií. Během několika týdnů již bylo těchto programů schváleno několik desítek, v poslední době také český program Technologie COVID 19 pro malé a střední podniky,“ vysvětluje předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Petr Rafaj.
O systému notifikací jsme podrobně psali na začátku dubna v textu Evropská komise bude posuzovat návrhy ČR na záchranné programy. Musí získat notifikaci. První už má na stole. O programu ministerstva průmyslu a obchodu, který jako první získal minulý týden povolení (notifikaci) Evropské komise jsme psali na začátku minulého týdne v textu Ministerstvo průmyslu nabízí 50% dotaci na technologie pro boj s Covid-19 – maximálně 20 milionů. Za rychlost a jasnost stanovisek Komisi pochválil také bývalý místopředseda ÚOHS a nyní partner kanceláře Havel & Partners Robert Neruda.
Některé hlasy z exekutivy a byznysu volají po změně pravidel, soutěžní úřady jsou však zdrženlivé
Z řad profesionálů zabývajících se veřejnými zakázkami i zmiňovanou veřejnou podporou začínají sílit hlasy, že právě v důsledku koronakrize je potřeba dokončit debatu o nové podobě průmyslové politiky, která by měla změnit pravidla veřejné podpory a hospodářské soutěže. Ta začala před vypuknutím celosvětové pandemie a kvůli jejímu zvládání byla odsunuta na pozdější řešení. „Jsme k těmto návrhů velmi zdrženliví. Návrhy na úpravu podmínek pro povolení spojení podniků a posuzování zneužití dominantního postavení soutěžitelů, jmenovitě Německa a Francie, jsou v současné době pouze ve formě proklamací a kusých tezí bez jakékoli dopadové analýzy. K diskusi jsou také různé alternativní návrhy ze strany Nizozemí a Švédska. Je třeba zdůraznit, že daná iniciativa ke změně pravidel je iniciována ze strany resortních ministerstev jednotlivých členských států a soutěžní úřady se k jednotlivým návrhům vyjadřují velmi obezřetně, stejně jako my,“ řekl předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Petr Rafaj. Zdůraznil, že se nebrání diskusi nad konkrétními návrhy, ale musí být jasné, kterých zákonů směrnic a nařízení se dotýkají a jaké další dopady si návrh vyžádá. „Jinak budeme i nadále zdrženliví,“ dodal Rafaj, který předpokládá, že se k diskusi s ostatními kolegy vrátí po uvolnění nouzových opatření v jednotlivých zemích.
Jiří Reichl
