Krátce po svém jmenování ředitelem státního podniku Diamo Jiří Jež dosadil do vedoucích funkcí tři členy své rodiny. Tento personální krok přitom udělal ještě před rozhodnutím soudu o oficiálním zápisu do obchodního rejstříku státní firmy. Bratra svého zetě Jež usadil do křesla ředitele odštěpného závodu v Dolní Rožínce, povýšil i Ježův syn a dcera. Národní centrála proti organizovanému zločinu přitom Jiřího Ježe podezírá, že se v minulosti, kdy už Diamu šéfoval, dopustil podvodu, jehož škodu státní zástupce vyčíslil na více než 130 miliónů korun.
Nepotismus, z latinského slova nepos = synovec, označuje podle Velkého sociologického slovníku systém obsazování funkcí, v němž jsou preferováni příbuzní. Nebo přátelé či další – například obchodně – spřízněné osoby, proti ostatním, nezřídka lépe kvalifikovaným kandidátům. „Nepotismus je jednou z více podob protekce. K nepotismu může docházet na státní úrovni, obsazování politických funkcí, ale i v organizacích, institucích a firmách… …Nepotismus je doložen už ve starověku a v určité míře se vyskytuje v každé společnosti, protože má i jistou logiku,“ lze se dočíst ve Velkém sociologickém slovníku.
Identického jednání se dopustil krátce po svém jmenování staronový nový ředitel státního podniku Diamo Jiří Jež. Toho do funkce jmenoval ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček po vyhazovu Ježova předchůdce Tomáše Rychtaříka. „Hned den po svém jmenování ustanovil členy své rodiny do vysokých funkcí v odštěpném závodě v Dolní Rožínce,“ sdělil Ekonomickému deníku dobře informovaný zdroj z ministerstva průmyslu a obchodu. Jiří Jež byl oficiálně zapsán obchodním rejstříku jako ředitel Diama 28. května.
Ale zpětně. Jak potvrdil Jež Ekonomickému deníku, soud o jeho jmenování do dozorčí rady podniku rozhodl až v červnu. „Do funkce ředitele státního podniku DIAMO jsem byl jmenován dnem 28. května 2019. Jmenování je zcela v kompetenci ministra průmyslu a obchodu doc. Ing. Karla Havlíčka, Ph.D., MBA. Návrh na zápis změn do obchodního rejstříku byl podán u Krajského soudu Ústí nad Labem, pobočka Liberec. Ten vydal dne 7. 6. 2019 příslušné usnesení,“ odpověděl Jiří Jež na otázky Ekonomického deníku.
Odštěpný závod Diama – Geam v Dolní Rožínce zveřejnil na svém webu k 31. květnu telefonní seznam, kde jsou už na nových manažerských tabulkách zapsáni členové Ježovy rodiny a samozřejmě jim díky tomuto personálnímu povýšení vzrostly i příjmy. Ředitelem Geamu se stal bratr Ježova zetě František Toman, který byl před tím od ledna tohoto roku na pozici náměstka pro techniku a ekologii. Jež kvůli tomu odvolal z funkce dlouholetého ředitele Pavla Koscielniaka, jenž odštěpný závod v Rožínce vedl od roku 2009. „Byl odvolán bez udání důvodu,“ pokračuje zdroj Ekonomického deníku z ministerstva průmyslu a obchodu. Náměstkem Geamu se pak stal nově Ježův syn Jiří Jež junior, ten byl od roku 2017 vedoucím oddělení ekologie Geamu. Ježova dcera pak bratra na tomto postu po rozhodnutí otce vystřídala.
Jiří Jež na jmenování svých příbuzných do manažerských funkcí nevidí nic špatného. „Ředitelem o. z. GEAM byl jmenován Mgr. František Toman, Ph.D., který zastával funkci 1. náměstka. Ing. Jiří Jež a Ing. Bc. Lenka Tomanová byli vráceni na pozice, které dříve 7 let vykonávali a ze kterých byli před 2 lety účelově odvoláni bez toho, že by měli jakýkoliv pracovní problém nebo že by cokoliv porušili. Všichni tři jmenovaní mají vysokoškolské vzdělání v patřičných oborech a jsou plně schopni uvedené funkce vykonávat,“ zareagoval Jiří Jež na zjištění Ekonomického deníku.
Jeden podpis a odchod
Jiřího Ježe jmenoval ministr průmyslu a obchodu ihned po odvolání ředitele Tomáše Rychtaříka. Ve státní firmě by měl provést rozsáhlou kontrolu. „Rozhodl jsem se jmenovat pana Jiřího Ježe na pozici ředitele jako zkušeného manažera, který tuto funkci v Diamu již dříve téměř 14 let zastával, a to na dobu nezbytně nutnou. Dostane tak dostatečný prostor k tomu, aby mohl podnik provést hloubkovým auditem hospodaření, který jsem zároveň nařídil. Pan Jež má moji plnou důvěru a očekávám, že kroky podniknuté pod jeho vedením přispějí k zefektivnění činnosti tohoto klíčového podniku. Podotýkám, že Diamo hospodaří s veřejnými prostředky v řádu miliard korun a zaměstnává přes dva tisíce zaměstnanců, jejichž hlavní náplní je zahlazování následků hornické činnosti,“ vysvětlil 27. května svůj náhlý personální krok ministr průmyslu a obchodu.
Karel Havlíček dále uvedl, že jedním z důvodů odvolání ředitele Rychtaříka byla skutečnost, že podepsal smlouvu o dílo „Sanace kontaminovaného území Trojice“ v celkové hodnotě přes 856 miliónů korun bez DPH, a to hned 2. května 2019. Tedy den po nástupu nového ministra do funkce, aniž by ho přitom jakkoli informoval. Ředitel Rychtařík navíc o samotném podpisu takto významné veřejné zakázky, k jejímuž průběhu se již dříve kriticky vyjadřoval například Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, ministerstvo financí nebo primátor Ostravy (který má nad Trojicí shodou okolností dům – pozn. red.), neinformoval ani předsedu dozorčí rady státního podniku Diamo a ředitele odboru hornictví na Ministerstvu průmyslu a obchodu Zbyška Sochora.
„Pokládám tento krok pana bývalého ředitele Rychtaříka za vážné manažerské pochybení. Tím, že mě, ale hlavně ani předsedu dozorčí rady, o svém úmyslu podepsat takto významný kontrakt za více než 856 miliónů korun bez DPH neinformoval, mi ani žádnou jinou možnost nedal. Tento postup považuji za naprosto nepřijatelný. Nicméně otazníky ve mně vyvolávají i některé další kroky státního podniku Diamo, a proto jsem navíc rozhodl o provedení důkladného auditu. Kontrolní tým sestavený z manažerů ministerstva průmyslu a obchodu bude mít za úkol prověřit aktuální stav hospodaření v Diamu a také v další resortní organizaci, kterou je Správa úložišť radioaktivních odpadů,“ uzavřel ministr Havlíček svůj výstup k personálním změnám.
Ministr má například s výtkami antimonopolního úřadu k sanaci „Trojice“ pravdu. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže totiž před rokem zakázku „Sanace kontaminovaného území Trojice“ zrušil. „Zadavatel – DIAMO, státní podnik, nedodržel při zadávání veřejné zakázky postup stanovený v § 76 odst. 1 zákona, v návaznosti na § 6 odst. 1 citovaného zákona, tím, že posoudil požadavek uvedený zadavatelem v zadávacích podmínkách za splněný. Ačkoliv z dokumentace o veřejné zakázce nevyplývá, že by měl zadavatel jednoznačně postaveno najisto, že nabídka jmenovaného vybraného uchazeče splňuje zcela zadávací podmínky,“ odůvodnil antimonopolní úřad svoje rozhodnutí a nechal Diamo zaplatit náklady na správní řízení ve výši 30 tisíc korun.
Státní podnik v pokusu o sanaci kontaminovaného území „Trojice“ pokračoval, tentokrát podle všeho už dle intencí antimonopolního úřadu. A veškeré informace o běhu sanace měla z první ruky dozorčí rada Diama. Jejím šéfem je přitom vedoucí odboru hornictví ministerstva průmyslu a obchodu Zbyšek Sochor. Byla to sama dozorčí rada Diama, která řediteli Rychtaříkovi letos 25. dubna udělila souhlas „k jednání ředitele v případech uzavření obchodních smluv, kdy hodnota plnění je vyšší, než 50 miliónů Kč“. Zápis z jednání, který Ekonomický deník získal z kruhů blízkých ministerstvu průmyslu a obchodu, stvrdil svým podpisem sám Zbyšek Sochor. A je tedy s podivem, že informace tohoto charakteru nepředal nově nastoupivšímu ministru Karlu Havlíčkovi. Navíc ve chvíli, kdy je jako šéf odboru hornictví ministerstva a dozorčí rady Diama Sochor pod zmíněnou smlouvou sám „připodepsán“.
Podle zjištění Ekonomického deníku úkol zahájit sanaci Trojice řediteli Diama přidělil ministr průmyslu a obchodu Tomáš Hüner 16. února 2018. Hünerova nástupkyně a Havlíčkova předchůdkyně Marta Nováková (působící v Ostravě – pozn. red.) pak nebyla spokojena s tím, že se nepodařilo sanační práce zahájit už do konce roku 2018. Sanace silně kontaminované lokality se tak výrazně pozdrží, jak informovala Česká televize.
Průšvihy staronového šéfa
Řediteli Diama Rychtaříkovi tedy zlámal vaz podpis pod zakázkou, která byla permanentně pod drobnohledem dozorčí rady státního podniku i všech ministrů. Staronový šéf Diama Jiří Jež má ovšem podobných problémů na „saku“ ještě mnohem více. Mimo jiné se o něj zajímá Národní centrála proti organizovanému zločinu a Vrchní státní zastupitelství v Praze.
V předchozím článku jsme už zmínili, že Jiří Jež je podezřelým z toho, že „možná ve spojitosti s dalšími osobami“, uzavřel 25. března 2008 kupní smlouvu k parcelám, nacházejícím se v katastrálním území Cínovce, na nichž se nachází přes 2 tisíce tun lithia. Jež podepsal prodej pozemků společnosti Cínovecká deponie, kterou vlastní přivátní investiční fond RSJ, za necelý milión korun. Podle odhadů policie a státního zastupitelství měl pozemek s lithiem cenu několikanásobně vyšší, škoda podle žalobce Vrchního státního zastupitelství v Praze Jana Krestýna přesahuje 130 miliónů korun.
Nejsou to ovšem jediné potíže manažera, který má zauditovat státní podnik. Jiří Jež za dobu své první éry v Diamu, ředitelem byl od roku 2000 do roku 2014, také neúspěšně řešil například likvidaci nebezpečných kalů z ostravských lagun. Ta je příliš drahá, podle Nejvyššího kontrolního úřadu už stála přes 2, 4 miliardy korun, a dodnes není dokončena.
Další problém, za kterým stojí Jiří Jež jako dřívější ředitel Diama, provází sanaci úpravny uranových rud v jihočeských Mydlovarech (Mape – magnesium perchlorát, což je chloristan hořečnatý – pozn. red.). Finanční úřad Diamu za první éry Jiřího Ježe totiž udělil pokutu za netransparentní výběrové řízení na odstranění následků těžby uranových rud v Mydlovarech v obří výši 137 miliónů korun. „Stanovením nepřiměřeného kvalifikačního předpokladu nad rámec ust. § 56 odst. 3 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) došlo k nedodržení zásady zákazu diskriminace, bylo porušeno ust. § 6 ZVZ a následným výdejem dotace dodavateli vybranému v nesprávně provedeném výběrovém řízení došlo k porušení rozpočtové kázně ve smyslu ust. § 44 odst. 1 písm. b) zákona o rozpočtových pravidlech,“ konstatoval Specializovaný finanční úřad po daňové kontrole v Diamu v roce 2015. Státní podnik se proti rozhodnutí odvolal, ale neuspěl. V prosinci 2016 pak státní podnik 137 miliónů finančáku zaplatil, pár ní na to žádost o prominutí vyměřených odvodů. V roce 2017 pak Diamo podalo žaloby. Finanční úřad o žádosti odpuštění daňového výměru ve výši 137 miliónů korun dodnes nerozhodl.
Jan Hrbáček
