Maximální ceny pohonných hmot dál porostou. Nafta ve středu zdraží o 25 haléřů na 48,61 koruny za litr. Maximum u benzinu stoupne na 47,21 koruny za litr, to znamená o 36 haléřů více než nyní. Vyplývá to z cenového věstníku, který zveřejnilo ministerstvo financí.
Cenové stropy se nevztahují na prémiová paliva. Maximální přípustná cena benzinu po středečním zdražení se stane nejvyšší od začátku regulace. U nafty se přiblíží dosud nejvyšší hodnotě z 1. října, kdy bylo možné diesel prodávat za 48,72 koruny za litr.
Cenové stropy rostou nepřetržitě od pátku. Regulace cen pohonných hmot platí od začátku října. Vláda k ní přistoupila kvůli rychlému zdražování paliv v předchozích měsících.
Jak regulace funguje
Opatření má platit do konce měsíce. Cenové stropy stanovuje ministerstvo financí vždy na následující den. Na dodržování maximálních cen dohlíží Specializovaný finanční úřad.
Maximální ceny ministerstvo vypočítává na základě klouzavého třídenního průměru velkoobchodních cen. K nim přičítá maximální marži obchodníků, kterou vláda zastropovala na 2,50 Kč za litr paliva.
Ke zlevnění má pomoci i nižší daň
Ke zlevnění paliv by podle vlády mělo přispět i snížení spotřební daně na naftu na 8,011 Kč za litr z původních 9,95 koruny za litr, které rovněž nabylo účinnosti od počátku října. U benzinu se spotřební daň nezměnila.
K regulaci cen paliv vláda přistoupila i letos na jaře a využívala při tom podobná opatření jako nyní. Regulace trvala od poloviny dubna do poloviny července a její náklady pro státní rozpočet ministerstvo financí vyčíslilo na zhruba miliardu korun měsíčně.
Mimořádná daň pro rafinerie
Vláda se už dříve také rozhodla uvalit mimořádnou daň na rafinerie, uplatňovat ji chce v letošním a příštím roce. Zdaňovat se má zvýšená marže proti roku 2025. Kabinet zavedením sektorové daně reaguje na nárůst rafinerských marží v důsledku narušení globálního trhu s ropou. Výnos daně pomůže kompenzovat náklady opatření, kterými se vláda snaží reagovat na zdražování pohonných hmot.
Daň se bude vztahovat na firmy, jejichž celkové příjmy dosahují alespoň dvou miliard korun ročně a současně mají příjmy z rafinerské činnosti alespoň ve výši 50 milionů korun ročně. Bude činit 50 procent z nárůstu hrubé marže oproti roku 2025. Podle ministerstva financí se vláda inspirovala podobnou daní uplatňovanou v Polsku. Inkaso daně za příjmy rafinerií uskutečněné v letošním roce by podle ministerstva mělo být zhruba 5,5 miliardy korun.
Vládní opatření vychází z podobné logiky jako daň z neočekávaných zisků (windfall tax), kterou stát v letech 2023 až 2025 uplatňoval zejména na energetické společnosti v reakci na prudké zdražení energií. Schillerová v pondělí uvedla, že se nyní zdaňuje část rafinerské marže, která nevznikla díky vyšší efektivitě nebo investicím, ale v důsledku bezprecedentní situace na světových trzích.
Vliv konfliktu na Blízkém východě
Ropa, zemní plyn i pohonné hmoty zdražují v důsledku konfliktu na Blízkém východě, který vypukl po amerických a izraelských úderech na Írán na konci února. Teherán v reakci na údery zablokoval Hormuzský průliv, který je klíčovou dopravní cestou pro tyto suroviny z Perského zálivu.
Kvůli složité situaci v průlivu zdražila ropa na světových trzích. To se promítlo i do cen paliv. Složitá situace zůstává také v Rudém moři a negativní dopad má i válka na Ukrajině.
