Zastupitelé města New Yorku schválili zákon, podle kterého budou muset majitelé budov výrazně omezit emise skleníkových plynů. Jde o první regulaci svého druhu na světě.
Newyorské mrakodrapy budou zelenější. Zastupitelstvo nejlidnatějšího města Spojených států totiž přijalo zákon, který dopadne na budovy s užitnou plochou převyšující 2300 metrů čtverečních. Jejich majitelé totiž budou muset zajistit, aby emise skleníkových plynů, k nimž díky těmto budovám dochází, klesly do roku 2030 o rovných čtyřicet procent v porovnání s úrovní z roku 2005.
Ale to není všechno. Regulace, o níž informoval například portál Inhabitat.com, jde ještě dál. Do poloviny tohoto století mají emise klesnout dokonce o osmdesát procent vůči roku 2005. Zákon, který je první svého druhu na světě, dopadne také na mrakodrap Trump Tower. Stavby nad zmíněnou výměru jsou podle nejrůznějších měření zodpovědné přibližně za polovinu všech emisí skleníkových plynů, které v New Yorku pocházejí z budov.
Dvě třetiny užitné plochy
A newyorské budovy jako takové jsou vůbec největším emitentem skleníkových plynů ve městě vůbec. Na jejich vrub připadá více než sedmdesát procent, které se v New Yorku každý rok vyprodukují. Na druhém místě jsou emise z dopravy. Za emisemi z budov stojí zejména spalování fosilních paliv, jako ropa a zemní plyn, za jejichž pomoci se domy vytápějí nebo naopak v létě ochlazují. Podle vědců z Mezinárodního klimatického panelu však nejde o newyorské specifikum. Výškové budovy jsou významným zdrojem emisí skleníkových plynů po celých Spojených státech a nejen tam.
Rozhodnutí newyorských politiků přivítali zastánci opatření, jejichž cílem je boj proti klimatickým změnám. „Jsem nadšený,“ řekl pro portál Thisisplace.org Peter Sikora z neziskové organizace New York Communities for Change. „Opatření představuje nejvíce ambiciózní legislativu, kterou kdy nějaké město přijalo,“ uvedla ve svém stanovisku organizace Urban Green Council, která se soustředí na prosazování principů trvalé udržitelnosti ve stavebnictví.
Regulace bude mít dopad asi na padesát tisíc budov z více než milionu, která se na území New Yorku nacházejí. To vypadá jako kapka v moři, ovšem pokud vezmeme v potaz užitnou plochu, pak těchto padesát tisíc staveb představuje asi dvě třetiny z celkové výměry, která se nachází v interiéru.
Aby majitelé budov splnili zákonné požadavky, budou muset zřejmě vynaložit nemalé prostředky do rekonstrukcí vnějších plášťů, instalovat okna s lepšími izolačními vlastnostmi nebo řadu dalších technologických novinek (jako například rekuperace), které výrazně omezí energetickou náročnost staveb. Těm, kdo novou legislativu nebudou respektovat, bude hrozit pokuta. Za každou tunu emisí, která přesáhne stanovený limit, původce do městské kasy zaplatí 268 dolarů (přes 6 tisíc korun).
Zákon také zmiňuje výjimky. Z povinnosti splňovat emisní limity budou (alespoň prozatím) vyjmuty stavby určené k bydlení nebo svatostánky. Příznivci regulace jsou také přesvědčeni, že díky ní vzniknou nová pracovní místa. Zákonodárci dokonce hovoří až o dvaceti tisících lidí, kteří takto naleznou práci. Má se jednat zejména o místa ve stavebnictví nebo odvětvích, jež budou do staveb dodávat technologie šetřící energii.
Miliardy dolarů do rekonstrukcí
Na druhé straně není jistě žádným překvapením, že mezi odpůrce takzvaného klimatického mobilizačního zákona patří zejména asociace vlastníků realit. Podle nich se legislativa na ekonomice města podepíše spíše negativně. „Nepříznivě to ovlivní schopnost New Yorku lákat podnikatele z různých odvětví, aby přišli svou činnost vykonávat právě tam,“ uvedl pro Thisisplace.org John Banks, prezident největší newyorské realitní asociace The Real Estate Board of New York.
Nejen podle Bankse si splnění legislativních nároků vyžádá investice v řádu miliard dolarů. Na to ovšem zastánci uvedeného zákona namítají, že energetické úspory spolehlivě nad těmito náklady převáží. Mluvčí newyorské radnice Corey Johnson vyjádřil naději, že se New Yorkem budou inspirovat další města, která zatím o obdobných regulacích jen přemýšlela.
-zm-
