Česká republika se zavázala snížit do roku 2020 konečnou spotřebu energie o 51,1 petajoulů, což zhruba odpovídá množství energie potřebné na vytápění celé Prahy po dobu dvou let. Tento cíl však plníme velice pomalu, což může vyústit i v sankce Evropské komise. Ještě mnohem ambicióznější závazky nás čekají v období do roku 2030. EU chce do roku 2030 snížit spotřebu energií o 32,5 procenta. Přetíženým starostům by měla pomoct „kuchařka“ Národního centra energetických úspor.

Jedním z důvodů pomalého postupu ČR je i přetíženost obcí nejrůznější agendou uloženou státem nebo nedostatečná orientace v tématu energetických úspor zástupců samosprávy i soukromého sektoru a s tím spojené nedostatečné čerpání dotačních titulů určených na energetické úspory.

Národní centrum energetických úspor, které je neziskovou organizace (spolek) založené Hospodářskou komorou České republiky (HKČR), Svazem měst a obcí České republiky (SMO ČR) a společností ČEZ, proto vydalo průvodce pro starostky a starosty v této oblasti. „Příručka k energetickým opatřením pro starosty – Proč energetické úspory a jak na ně?“ je určena pro zástupce měst, obcí i krajů, kteří chtějí vědět víc o energetických úsporách. Informuje, jak se v dotačních titulech orientovat, jak žádat o dotační tituly i jaké jsou konkrétní přínosy energeticky úsporných opatření a již realizovaných projektů. Praktické informace v příručce najde i široká veřejnost.

Příručku je možno stáhnout také na tomto odkazu

„Iniciativu Národního centra energetických úspor vítáme. Energetika je náročný obor, kterému starostové tolik nerozumí a často se spoléhají na svého dodavatele, který jim jen těžko doporučí zaměřit se na úspory. Města a obce přitom mohou tímto způsobem šetřit řádově statisíce korun, které pro své občany mohou využít jinde,“ vysvětluje František Lukl, starosta Kyjova a předseda Svazu měst a obcí ČR.

„Více než 35 procent energie se v Evropské unii spotřebuje v budovách. Stát, kraje i obce mají ve svém majetku tisíce budov, které by bylo možné za podpory dotací energeticky vylepšit. Při správném nasazení a užívání moderních technologií by bylo možné neefektivní nakládání s energií snížit o více než polovinu,“ říká ředitelka Národního centra energetických úspor Marie Zezůlková.

Co se z této „kuchařky“ například dozvíte:

  • jak spolupracovat s poradenskou firmou v oblasti energetického managementu
  • jak nastavit procesy a činnosti na městském či obecním úřadě v oblasti energetického managementu
  • jaká jsou základní energetická opatření
  • jaké jsou zásady pro nákup nových zařízení s nízkou spotřebou energie
  • co je to metoda EPC
  • jak využívat energie ze zdrojů odpadního tepla, fotovoltaiky, tepelných čerpadel apod.
  • jaké jsou metody automatické regulace otopných systémů
  • kde vzít dotace na realizaci energetických opatření

Podle návodu musí představitelé jednotlivých obcí a měst začít postupnými kroky. „Je nutné provést pasportizaci, či alespoň prvotní přehled všech budov spadajících pod
město a obec (či jeho organizace), následně pak zjištění současného stavu a stanovení
dosažitelných a realistických cílů, které budou definovány v dlouhodobých koncepčních
dokumentech města či obce (Energetický plán, Plán udržitelné městské/obecní mobility
apod.) a schváleny zastupitelstvem. Poté následují již jednotlivá opatření, která na sebe
navzájem navazují, jsou dlouhodobě sledována, vyhodnocována a napomáhají dosažení
vytyčených cílů,“ píše se v materiálu.

Mezi základní nezbytné principy a postupy energetického managementu lze řadit:
• systematičnost a dlouhodobý přístup k energetice pod záštitou vedení města či obce
• pozice odborného pracovníka – energetický manažer, či tým lidí, který má možnost
komunikovat napříč úřadem a vstupovat do všech činností, jež mají vliv na energetiku
(nová výstavba, renovace, doprava, územní plánování, atd.)
• pravidelné analýzy stavu hospodaření s energií ve městě či obci, kontinuální
vyhodnocování spotřeb energie a hledání nových opatření pro další snižování spotřeby
energie
• komplexnost celého přístupu – vždy v rámci navrhovaných opatření preferovat ta,
která mají co nejširší dopad, tj. neřešit pouze dílčí opatření, ale snažit se již např.
budovu renovovat za použití nejnovějších technologií a postupů (nízkoenergetický
či pasivní standard), využití OZE, vazba na adaptační opatření apod.

Mohlo by vás zajímat

Klíčem je najít zodpovědného zaměstnance

Nejdůležitější podle autorů publikace je najít správného zaměstnance, který se bude o energetická opatření starat. „Základem pro energetický management je zřízení funkčního místa energetického manažera nebo alespoň rozšíření kompetencí a zodpovědností stávajících zaměstnanců. Bez zaměstnance, průběžně vyhodnocujícího
spotřeby energií a navrhujícího opatření k jejímu snížení, bude celý systém málokdy efektivní,“ píše se v materiálu.

Cílem příručky je zvýšení povědomí, osvěty a odbornosti v oblasti energetických úspor. Neomezuje se na úzký pohled jednotlivých specializací, ale pomáhá mezi sebou propojit znalosti a dovednosti jednotlivých oborů  a pohledů, které se energetického managementu týkají.

„Energetik nesmí být odkázaný na znalost jen jednoho typu řešení a zaklínat se postojem: tak se to dělávalo vždycky, se kterým se jistě mnozí z nás setkali. Musí mít komplexní přehled, nesmí ustrnout u zastaralých technologií a postupů,“ dodává Marie Zezůlková.

Michal Ožuch