Cílem úpravy zákona o dani z nabytí nemovitosti je mimo jiné “snížení možnosti případné nežádoucí daňové optimalizace v této oblasti.” Nový zákon by měl platit od začátku příštího roku.
Zásadní změnu podle předkládací zprávy představuje sjednocení osoby poplatníka daně z nabytí nemovitých věcí v osobě nabyvatele, a tím i odstranění možnosti volby poplatníka, stejně jako institutu ručení. Navrhovaná právní úprava si rovněž klade za cíl zjednodušit určení základu daně v případě směny nemovitých věcí. V současné chvíli je pro poplatníka obtížné zjistit výši sjednané ceny nabývané nemovité věci v těch situacích, kdy nemá k dispozici znalecký posudek. Návrh počítá s tím, aby se v případech směny při určení sjednané ceny nemovité věci přihlíželo pouze k případnému doplatku. V návaznosti na to se v zájmu přiblížení se předpokládané hodnotě směňovaných nemovitých věcí bude pro účely porovnání přihlížet ke sto procentům směrné hodnoty nebo zjištěné ceny, nikoliv pouze k pětasedmdesáti procentům jako v ostatních případech.
Dochází rovněž k rozšíření předmětu daně z nabytí nemovitých věcí o případy smluvního prodloužení práva stavby. S ohledem na skutečnost, že občanský zákoník upravuje možnost prodloužení trvání práva stavby a současně neupravuje minimální lhůtu trvání práva stavby, nelze v praxi vyloučit snahy o “nežádoucí daňovou optimalizaci.”
Nově zákon výslovně uvádí, že předmětem daně z nabytí nemovitých věcí v oblasti inženýrských sítí bude pouze úplatné nabytí vlastnického práva ke stavbě, která je částí inženýrské sítě.
Zákon přináší i další dílčí změny jako je rozšíření použití směrné hodnoty, vynětí přeměn všech právnických osob z předmětu daně vyjma převodu jmění na společníka nebo upřesnění určení nabývací hodnoty v případech nabytí vlastnického práva k nemovité věci, která je součástí obchodního závodu.
Sazba daně z nabytí nemovitostí dnes činí čtyři procenta a podle kritiků výrazně ztěžuje přístup k vlastnímu bydlení zejména mladým rodinám.
-of-
