Získávání významné tržní síly ve velmi citlivém segmentu potravinářského průmyslu se v uplynulém roce dostalo také do hledáčku Evropské unie. V roce 2017 se značně rozšířilo oprávnění Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže získávat informace z informačních systémů veřejné správy při prověřování obchodních praktik podnikatelských subjektů. Téměř po roce do zavedení změn v našem právním řádu se v Brně setkají zástupci regulátorů i soutěžitelů, kteří budou o významné tržní síle diskutovat na mezinárodní konferenci.
Potravinářský řetězec zahrnuje všechny subjekty a aktivity od primární zemědělské výroby až po zpracování potravin, distribuci, maloobchod a spotřebu. Aktivity uskutečňované v rámci potravinářského řetězce se denně dotýkají všech spotřebitelů a výdaje za potraviny představují velký podíl průměrného rozpočtu českých domácností.
Již řadu let existují poznatky o tom, že materiální hodnota v potravinářském řetězci ne ní rovnoměrně rozložena do všech jeho úrovní. Dochází k tomu v důsledku uplatňování různé vyjednávací síly mezi menšími a zranitelnějšími subjekty a jejich hospodářsky silnějšími a vysoce koncentrovanými obchodními protějšky. Dozorem nad uplatňováním nekalých obchodních praktik v potravinářském řetězci se již od roku 2010 zabývá Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. V roce 2017 se však tímto tématem začala aktivněji zabývat i Evropská unie. Výsledkem by mohla být jednotná evropská pravidla pro boj s neférovým obchodním jednáním.
O dosavadních zkušenostech regulatorních orgánů, ministerstev, vysokých škol i účastníků trhu se bude od zítřka diskutovat v Brně na mezinárodní Konferenci o veřejné podpoře, jejímž je Ekonomický deník mediálním partnerem a přinese zpravodajství o nejzajímavějších příspěvcích. O tom, co Úřad pro ochranu hospodářské soutěže od konference očekává jsme nedávno mluvili s místopředsedou ÚOHS Petrem Solským, který má šetření významné tržní síly „pod palcem“.
Výkon dozorové pravomoci Úřadu v oblasti kontroly významné tržní síly vede k odhalování a následnému postihování nekalých obchodních praktik v odběratelsko-dodavatelském potravinářském řetězci. Činnost Úřadu má přitom formu dohledu ex post – Úřad vyhodnocuje, zda jednáním šetřeného subjektu (odběratele či nákupní aliance ve smyslu ZVTS) nedošlo k porušení zákona o významné tržní síle, ať už formou nesplnění zákonných požadavků týkajících se náležitostí smlouvy mezi odběratelem a dodavatelem či formou uplatňování nekalé obchodní praktiky.
Smyslem činnosti Úřadu spočívající v dozoru nad dodržováním zákona o významné tržní síle je sledování veřejného zájmu v podobě ochrany slabší smluvní strany a narovnání obchodních vztahů mezi odběrateli a dodavateli potravin. Pro dosažení daného cíle je nutné nejen efektivně odhalovat nekalé obchodní praktiky a následně účinně postihovat zjištěné protiprávní jednání v rámci správního řízení, ale v určitých případech rovněž využívat tzv. alternativní postup, který přispěje k procesně rychlejší a účinnější nápravě nezákonného jednání obchodních řetězců. Prakticky se jedná především o možnost šetřených subjektů (odběratelů či nákupních aliancí ve smyslu ZVTS) podílet se vlastní iniciativou na odstraněn,“ uvádí se ve výroční zprávě ÚOHS k tomuto tématu.
Česká republika se již před lety přiklonila k legislativnímu řešení a k potírání nekalých obchodních praktik v dodavatelsko-odběratelském řetězci přistoupila prostřednictvím shora označeného zákona o významné tržní síle. Neexistenci zastřešující evropské regulace přesto Úřad vnímá jako problém, a to mimo jiné i v procesní oblasti a chybějící administrativní spolupráci. Na rozdíl od práva hospodářské soutěže neexistuje na poli nekalých obchodních praktik v dodavatelsko–odběratelském řetězci žádné evropské fórum, jehož prostřednictvím by docházelo ke vzájemné spolupráci orgánů členských států zabývajících se zmiňovanou problematikou. Absence jednotného evropského rámce
způsobuje obtížnost prokázat uplatňování nekalých obchodních praktik u subjektů, jejichž dodavatelé jsou usazeni v jiném členském státě, než ve kterém je vedeno správní řízení. Potřeba účinné administrativní spolupráce je aktuální především v situacích, kdy je nutné učinit úkony správního řízení na území jiného členského státu.
Neexistence jednotného evropského rámce v agendě kontroly tržní síly způsobuje značnou roztříštěnost národních úprav, různorodé přístupy k věci a zbytečnou komplikovanost při získávání vzájemných zkušeností a informací. V každém z členských států (pokud se nekalými obchodními praktikami zabývá na legislativní úrovni) je ke kontrole tržní síly, respektive k vedení administrativní procedury s cílem zamezit nekalým obchodním praktikám příslušný jiný státní orgán. V některých zemích je tato agenda podřazena pod národní soutěžní autoritu (Německo), jinde se agendou zabývá například Ministerstvo zemědělství (Slovensko) apod. Nadcházející konference se zúčastní 160 odborníků z celé Evropy.
Jiří Reichl
