INZERCE

Detail vlajky EU. Foto: www.pixabay.com

Čeká nás občanská válka o evropské hodnoty, jak varoval prezident Macron?

Francouzský prezident Emanuel Macron ve svém historicky prvním projevu před Evropským parlamentem prohlásil, že kolem sebe vidí příznaky „bující evropské občanské války“, což doložil neshodami nad přístupem k liberální demokracii. Taková slova jsou naštěstí daleko od reality, ale na obzoru se rýsuje další problém, a sice nové podmínky pro přerozdělování peněz z evropského rozpočtu.


Na začátku května bude Evropská komise projednávat nový rozpočet pro období od roku 2020 a Česká republika si, díky dohánění západní Evropy, přijde na méně peněz než dřív. S takovou budoucností se sice počítalo, ale i tak má státní tajemník pro evropské záležitosti Aleš Chmelař dost práce s popíráním tvrzení, že se jedná o „okrádání východu“.

Nejen na toto téma jsme s Alešem Chmelařem přinesli rozhovor v minulém týdnu. Přečtěte si jej celý: Aleš Chmelař: Česku nehrozí, že by kvůli nepřijetí uprchlických kvót přišla o eurodotace a na novém rozpočtu EU opět vydělá

Tweet Aleše Chmelaře v reakci na „paniku“ českých médií. foto: twitter

Faktem nicméně zůstává, že peněz z Evropy pro Českou republiku bude méně. To jistě nepomůže současnému ‚pragmatickému‘ pohledu části české politické reprezentace na EU, který tvrdí, že dokud Brusel platí, tak nemá cenu vystupovat. Jenže skutečné riziko není ani tak v nedostatku peněz, ale spíše ve změně podmínek pro jejich získání.

Evropské hodnoty

Současná alokační kritéria upřednostňují HDP jako nejdůležitější metriku pro přerozdělování peněz z kohezních fondů, nicméně aktuálně se mluví i o další podmínce, a tou je plnění evropských hodnot. Co si ale pod takovým pojmem představit? Německý týdeník Spiegel si této diskuze všimnul již téměř před měsícem, a sice ve spojitosti s potenciálním  zhoršením exportu německého zboží do Česka a Polska, což by se odrazilo i na německé ekonomice.

Podle Spiegelu se může v přerozdělování peněz z kohezních fondů projevit snaha některých zemí západní Evropy, které tlačí na dodržování základních hodnot EU v zemích jako je Maďarsko a Polsko, ale i Česká republika, která se díky svému postoji proti uprchlickým kvótám dostala do stejné kategorie. Navíc by se podle Spiegelu podobné rozhodnutí, založit přerozdělování na plnění evropských hodnot, mohlo dotknout i některých regionů ve východním Německu.

Agentura Bloomberg jde o krok dál a s odkazem na Financial times mluví přímo a vytvoření Kohezní a hodnotové politiky. Země EU, kde by se podle Komise nedodržovaly základní demokratické principy, lidská práva a celkově právní stát, by v takovém případě dostaly méně evropských peněz. Podle zastánců této myšlenky by se tím potrestaly neposlušné vlády v Maďarsku a Polsku. Pro Českou republiku to platí jakbysmet, především díky premiérovi bez důvěry Andreji Babišovi, který je vyšetřován přímo pro nezákonné čerpání evropských dotací.

Německý eurokomisař zodpovědný za rozpočet EU a lidské zdroje Gunther Oettinger se ke konkrétním návrhům nijak nevyjádřil. Když jsme se zeptali všech našich europoslanců, jak se k případným změnám postavit, většina se shodla, že by bylo dobré počkat si na první návrh Evropské komise a podle toho zaujmout stanovisko. Europoslanec Miroslav Poche například k problematice nového rozpočtu říká, že „…lze očekávat velmi dlouhá a složitá vyjednávání, a to jak v Radě, tak v Parlamentu, a především mezi Radou a Parlamentem v pozdějších stádiích.“ Pavel Poc rovněž zmiňuje fakt, že novou podobu rozpočtu musí schválit ministři financí všech zemí EU.  „Jsem přesvědčen, že posílení financování opatření k řešení migrace česká veřejnost přivítá. Bezpečnost a suverenita Evropy je přece i v našem nejvlastnějším zájmu. Každopádně víceletý finanční rámec je schvalován jednomyslně. Bez podpisu ministra financí České republiky nic přijato nebude,“ řekl Poc. A k možné koordinované reakci europoslanců se vyjádřila i Dita Charanzová „nyní bych si raději počkala na konkrétní návrhy, zda se tyto úvahy zakládají na pravdě, pak je možné se dohadovat o nějakém dalším společném postupu. Předpokládám, že by takové úpravy rozpočtu nezůstaly bez odezvy.“

V případě, že by bylo přerozdělování založené více i na hodnotových prioritách a nikoliv pouze ekonomických, dá se očekávat zásadní odpor ze strany zemí V4. Celý proces schvalování nového rozpočtu bude zdlouhavý, ale nepochybně i zásadní pro budoucnost celé Evropské unie. Více o podobě nového rozpočtu se dozvíme na začátku května.

Filip Hanka