Energetický regulační úřad (ERÚ) připravuje návrh, jak rozpočítat náklady provozu nových plynových elektráren do cen elektřiny. A předem varuje: Dopad na některé skupiny odběratelů elektřiny bude extrémní. Příčinou jsou ne zrovna šťastně nastavená pravidla kapacitních mechanismů ze strany Evropské unie.
„Významné dopady lze očekávat zejména u průmyslových zákazníků s velkou spotřebou, kteří nemají možnosti ji flexibilně přesouvat v průběhu dne. Považujeme za zásadní na tyto možné významně negativní nákladové dopady upozornit v dostatečném časovém předstihu,“ uvedl energetický regulátor v návrhu úpravy metodiky cenové regulace.
Připlatí si i domácnosti
Dodatečné náklady na nové záložní zdroje energie zčásti zaplatí také domácnosti, podnikatelé a další maloodběratelé. Vzhledem k nízké spotřebě však dopad do jejich účtů za elektřinu nebude až tak výrazný. Maloodběratelé se dodatečným nákladům mohou vyhnout, pokud budou mít k dispozici moderní průběhové měření a dokážou odklonit spotřebu mimo hodiny s nejvyšší cenou elektřiny.
Jisté potíže zde přinášejí požadavky Evropské unie, které se promítly i do notifikace české podpory nových elektráren. Požadavek zní jasně: 90 procent nákladů na takzvané kapacitní mechanismy musejí hradit spotřebitelé elektřiny, a to podle spotřeby v maximálně pět procentech hodin, kdy jsou ceny elektřiny na denním trhu nejvyšší.
Mohlo by vás zajímat
Drahá večerní špička (příklad z 9. listopadu, eura za MWh)

Občasné zdražení o 2000 Kč za MWh
Po zavedení nové podpory bude důležité nejen to, kolik lidé či firmy spotřebují elektřiny. Ale i to, ve kterých hodinách se spotřeba odehraje. Někdo totiž bude muset zaplatit účet za nové plynové i jiné záložní elektrárny. Odhadem půjde o 75 až 150 miliard korun. Jak Ekonomický deník již dříve upozornil, cena elektřiny by v těchto pěti procentech nejdražších hodin mohla vzrůst o 1000 až 2000 korun za megawatthodinu.
Energetický expert Michal Macenauer z poradenské firmy EGU k tomu před časem uvedl, že účet za chybějící elektřinu v chladných dnech či večerní špičce by lidé a firmy zaplatili v každém případě. „Pokud by se neplatily tyto náklady, platili by spotřebitelé vyšší náklady přímo v ceně elektřiny. Soustava ty zdroje bude potřebovat a náklady se prostě do konečných cen tak jako tak musí dostat,“ říká Macenauer. Jinak bychom museli omezovat spotřebu, nebo dovážet drahou regulační elektřinu ze zahraničí.

Čekání na výsledek aukce
Po plánovaném odstavení uhelných elektráren nastane potíž se zajištěním náhradních zdrojů energie. Česká vláda – minulá i ta současná – proto chtějí podpořit vznik nových plynových či paroplynových elektráren. Jejich úkolem bude vyrábět nedostatkovou elektřinu v zimním období či v ranní a večerní odběrové špičce. Odhadované náklady na nový podpůrný režim se pohybují od 75 do 150 miliard korun během 15 let.
Provozovatel přenosové soustavy ČEPS již v srpnu vypsal výběrové řízení, ve kterém hledá investory do chybějících elektráren s flexibilním výkonem. Soutěž má formu aukce, kde vyhrají uchazeči s nižší cenou. Zatím však převládají obavy, zda se přihlásí dostatečný počet zájemců. Dodatečné úpravy pravidel soutěže vedly k odkladu termínu pro předložení nabídek a jejich vyhodnocení na leden a únor.
