Pokud jezdíte na benzin, při pohledu na cenu padající pod 40 korun za litr nejspíš pocítíte mírnou úlevu. Naopak majitelé aut s pohonem na naftu budou přemýšlet, kde se stala chyba. Rozdíl mezi cenou těchto paliv se totiž prohloubil na pět korun ve prospěch benzinu, a to navzdory nižší spotřební dani na naftu. V čem je problém?
Podle oslovených expertů z oboru stále platí základní poučka, že ceníky čerpacích stanic v Česku určují kotace paliv na rotterdamské burze. Současný vývoj cen na burzách překvapil i zkušené profesionály, kteří se v oboru pohybují desítky let. „Nepamatuji tak velký rozdíl v cenách ve prospěch benzinu,“ poznamenal spoluvlastník sítě čerpacích stanic Tank ONO Petr Ondra.
Vyšší daň, nižší cena
Podle cenového srovnávače mBenzin se teď ceny benzinu u čerpacích stanic pohybují od 37,90 do 40,50 koruny za litr. V každém litru řidiči platí spotřební daň ve výši 12,84 koruny za litr. V případě nafty od října stát vybírá sníženou sazbu daně ve výši 8,01 koruny. Navzdory tomu stojí nafta u čerpacích stanic víc, rozpětí se pohybuje od 42,90 do 45,30 koruny za litr.
Čím je tedy rozdíl způsoben? Ředitel Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček zmínil dva zásadní vlivy. Tím prvním je dovozní závislost. Zatímco ve výrobě benzinu jsou státy Evropské unie víceméně soběstačné, až 30 procent spotřeby nafty pokrývá import. Po zákazu dovozu z Ruska jeden ze tří velkých importérů odpadl. Dovoz ropy a rafinerských produktů z regionu Perského zálivu sice pomalu ožívá, avšak prodražují jej zvýšené náklady na přepravu a pojištění tankerů.
Mohlo by vás zajímat

Vliv sezonní spotřeby
Druhý důvod souvisí s rozsahem využití obou paliv. „Benzin se využívá prakticky jen v osobních autech a řidiči v zimě jezdí méně. Naopak spotřebu nafty táhne nákladní doprava, městská hromadná doprava a železnice, jejich rozsah se v průběhu roku příliš nemění,“ vysvětluje Ivan Indráček. Projevuje se zde i fakt, že nafta má stejné složení jako lehký topný olej. Ten v topné sezoně slouží k vytápění budov i větších teplárenských soustav.
Indráček doplnil, že v Česku došlo po roce 1990 k utlumení využívání topných olejů ve prospěch zemního plynu. V Německu i dalších státech západní Evropy však stále zůstává spotřeba topných olejů vysoká. Podle údaje německé energetické agentury DENA stále používá toto fosilní palivo k vytápění 22 procent domácností.
Zdražení nafty: z 33 korun na 50
Ceny pohonných hmot začaly růst po prvních amerických a izraelských úderech na Írán, jež odstartovaly na přelomu února a března. V té době se ceny benzinu i nafty shodně pohybovaly okolo 33 korun za litr. Od té doby se začaly šplhat postupně nahoru. Vrcholu dosáhly na konci září, kdy se průměrná cena nafty u českých čerpacích stanic přiblížily těsně k hranici 50 korun. Za benzin řidiči tehdy platili 46 korun za litr.
Vážnost situace si uvědomila i předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, která v říjnu zahájila „strategický dialog“ s evropskými zpracovateli ropy. Kapacita rafinerií v 27 zemích Evropské unie klesla z 13,8 milionu barelů denně v roce 2000 na 12,8 milionu v roce 2013 a dále na současných 12 milionů barelů za den. Důsledkem je závislost na dovozu nafty, což se ukazuje jako problém hlavně během krizových situací ve světě.
