Šestici největších tuzemských bank stoupl v prvních třech čtvrtletích letošního roku čistý zisk o osm procent na 74,4 miliardy korun. Loni ve stejném období to bylo 68,8 miliardy korun, předloni 63,3 miliardy korun. Vyplývá to z výsledků bank.
Za růstem zisků stojí podle analytiků hlavně příznivá makroekonomická situace, díky níž se zvyšují vklady u bank. Zájem se podle nich zvedl i o investiční produkty a hypotéky.
Hrozba mimořádné daně
Vysoké zisky bank v poslední době kritizoval premiér Andrej Babiš (ANO) a média spekulovala o možném zavedení sektorové daně na banky. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) však ve středu novinářům řekl, že kabinet nyní o zavedení sektorových daní neuvažuje.
Ekonomové varují před absurditou trestání úspěchu
„V posledních čtvrtletích se dynamika ziskovosti bankovního sektoru ustálila zhruba na tempu růstu české ekonomiky a banky nadále potvrzují svou důležitou roli při financování domácností i firem a podporují ekonomickou aktivitu,“ řekl ekonom z Metropolitní univerzity Praha Dominik Stroukal.
Mohlo by vás zajímat
Zároveň je ale podle něj potřeba vnímat jejich ziskovost v širším kontextu. Bankovní sektor musí být dostatečně silný, kapitálově vybavený a ziskový, aby dokázal bezpečně ustát případné ekonomické otřesy, poskytovat úvěry a financovat investice i v méně příznivých časech. „Vzniká tak absurdní paradox. Od bank se očekává, ba přímo vyžaduje, ať jsou stabilní, bezpečné a připravené podporovat ekonomiku. Současně jim je pak vyčítáno, pokud se jim daří, a jejich dobré hospodářské výsledky se dokonce používají jako důvod pro dodatečné zdanění,“ dodal.
Riziko odlivu kapitálu
Řada evropských států už přistoupila ke zvýšení daní pro bankovní sektor, upozornil analytik XTB Tomáš Maxa. Tento krok podle něj může opět narušit důvěru investorů a způsobit odliv části evropského kapitálu do Spojených států, jejichž politika je trhům dlouhodobě více nakloněna. Snahy o zavedení sektorové daně z důvodu konsolidace veřejných financí a financování zvýšených výdajů na obranu lze politicky chápat. Cenou za to ale bude nižší důvěra v český a evropský kapitálový trh, podotkl.
Sektorové daně mohou krátkodobě přinést do státního rozpočtu dodatečné příjmy. Z dlouhodobého pohledu ale představují riziko pro stabilitu a předvídatelnost podnikatelského prostředí, doplnil ředitel daňového oddělení poradenské společnosti Crowe Jiří Šindelář.
Lidé spolehlivě splácejí a více investují
„Výsledky tuzemských bank za první tři čtvrtletí potvrzují, že bankovní sektor zůstává ve velmi dobré kondici. Zároveň ale ukazují na rozdílnou schopnost jednotlivých institucí proměnit růst obchodní aktivity v čistý zisk,“ uvedl analytik společnosti Žitný a partneři Bohumil Žitný. Hlavním motorem výnosů je podle něj rostoucí úvěrová aktivita domácností i firem, doplněná příjmy z poplatků a investičních služeb. Banky současně těží z dobré platební morálky klientů a nízkých nákladů na úvěrové riziko, poznamenal.
Jak si vedly jednotlivé domy
České spořitelně stoupl za tři čtvrtletí 2026 čistý zisk o 16,7 procenta na 22,2 miliardy korun, ČSOB o osm procent na 15,9 miliardy Kč. Komerční bance klesl o 2,8 procenta na zhruba 13,2 miliardy korun. Čistý zisk Monety Money Bank v tomto období meziročně vzrostl o 12,7 procenta na 5,5 miliardy. Raiffeisenbank klesl o tři procenta na 7,6 miliardy korun. UniCredit Bank v ČR a SR stoupl o 16,3 procenta na deset miliard korun.
