Armáda chystá změnu ve vedení jedné ze svých důležitých sekcí. Úspěšný brigádní generál Petr Šnajdárek, dosavadní ředitel Sekce komunikačních a informačních systémů ministerstva obrany, míří od ledna do čela Sekce rozvoje sil. Jeho dosavadní působení se výrazně dotýkalo digitalizace, datové infrastruktury, kybernetické bezpečnosti i zavádění nových technologií. Právě zkušenosti a výsledky v těchto strategických oblastech z něj činí jednoho z výrazných představitelů modernizace české armády.
Právě tyto oblasti budou stále důležitější také při budování budoucích schopností české armády.
Informaci Ekonomického deníku o nové budoucí pozici Petra Šnajdárka potvrdily tři zdroje z armády s tím, že příslušné dokumenty byly podepsány dnes.
Přesun Petra Šnajdárka do čela Sekce rozvoje sil by znamenal změnu v profesním zaměření generála, který dosud vedl oblast komunikačních a informačních systémů ministerstva obrany. Neznamená to však odchod od technologií. Naopak. Jeho dosavadní agenda se týkala řady schopností, bez nichž se moderní armáda neobejde.
Mohlo by vás zajímat
Komunikační infrastruktura, bezpečný přenos informací, datová centra, cloudové služby nebo kybernetická ochrana už nejsou pouze podpůrnými činnostmi. Představují jednu z podmínek, aby ozbrojené síly dokázaly plánovat, rozhodovat a působit v prostředí, v němž se rychle mění charakter konfliktů.
Dosavadní působení generála Šnajdárka
V čele sekce komunikačních a informačních systémů ministerstva obrany stál Petr Šnajdárek před úkolem, který dalece přesahuje správu technologií. Šlo o to připravit organizaci na dobu, ve které se bezpečnost stále více stává závislá na digitálních schopnostech, odolnosti infrastruktury a rychlosti sdílení informací.
Dnes, při předávání odpovědnosti, tak můžeme nejen bilancovat. Ne proto, že by všechny problémy zmizely nebo byly všechny projekty hotové. Důvod je jiný: podařilo se nastartovat změny, rozhýbat procesy, posílit personální základ a vytvořit prostor pro další rozvoj. Práce, na kterou lze navázat, je sama o sobě důležitým výsledkem.
Šnajdárek odchází z této role v okamžiku, kdy před sebou česká obrana i celý stát mají řadu technologických výzev. Práce v oblasti komunikačních a informačních systémů tím nekončí. Naopak, její význam bude s pokračující digitalizací, robotizací a rostoucími bezpečnostními hrozbami dál narůstat.
Petr Šnajdárek se této problematice věnoval také na konferencích Ekonomického deníku. Už v roce 2023 upozorňoval na nutnost propojit jednotlivé systémy a změnit přístup k digitalizaci. V textu Šnajdárek: Potřebujeme změnit myšlení, propojit se, zdigitalizovat popisoval, že samotné pořizování techniky nestačí. Rozhodující je, aby jednotlivé prvky dokázaly fungovat jako propojený celek.
Od komunikačních sítí k širším schopnostem armády
Sekce komunikačních a informačních systémů se zabývá oblastí, která prostupuje prakticky všemi složkami současné armády. Vojenské jednotky potřebují spolehlivé spojení nejen mezi sebou, ale také s velitelskými stupni a dalšími částmi obranného systému.
Základem je proto odolná komunikační infrastruktura. Ta musí kombinovat různé způsoby přenosu informací a počítat s tím, že protivník může některé její části narušit nebo vyřadit. Vedle pozemních sítí mají význam také rádiové a satelitní systémy. Důležitá je jejich vzájemná zastupitelnost i schopnost fungovat v náročných podmínkách.
Další vrstvu představuje práce s daty. Armáda potřebuje informace bezpečně ukládat, zpracovávat a zpřístupňovat oprávněným uživatelům. Proto se rozvíjejí datová úložiště, datová centra a cloudové služby. Současně roste význam kybernetické bezpečnosti. Nestačí totiž zajistit, aby se informace dostaly na správné místo. Musí být také chráněny před zneužitím, změnou nebo ztrátou.
S tím souvisí i otázka digitální suverenity. Stát potřebuje mít dostatečnou kontrolu nad technologiemi, na kterých závisí jeho obrana. To vyžaduje nejen vhodně nastavené nákupy, ale také domácí odborné kapacity, výzkum a spolupráci s českými firmami.
Umělá inteligence, roboti a kvantové technologie
Do agendy, kterou Šnajdárek dosud vedl, patří také příprava na technologie, jež mohou v dalších letech změnit způsob vedení vojenských operací. Jde zejména o umělou inteligenci, robotiku, autonomní systémy a kvantové technologie.
Umělá inteligence může pomáhat při zpracování velkého množství informací. Její význam proto nespočívá pouze v automatizaci jednotlivých úkolů. Podstatné je také to, zda dokáže zrychlit vyhodnocování situace a podpořit rozhodování velitelů.
Podobně se rozšiřuje prostor pro robotické a autonomní systémy. Ty mohou plnit úkoly, při nichž by nasazení vojáků znamenalo zvýšené riziko. Jejich praktické využití však vyžaduje spolehlivé spojení, bezpečný přenos dat a schopnost začlenit nové prostředky do stávajících systémů.
Šnajdárek se věnoval také kvantovým technologiím. V textu z konference Ekonomického deníku Co když tajemství už nebude tajemstvím? Šnajdárek vysvětluje, proč armáda řeší kvantové počítače popisoval jejich možný význam pro zpracování dat a bezpečnost informací. Jedním z důležitých témat je také budoucí odolnost současných způsobů šifrování.
Nejde přitom jen o vzdálenou technologickou budoucnost. Armáda musí už nyní sledovat, jak se podobné změny mohou promítnout do ochrany jejích informačních systémů. Příprava na nové technologie totiž vyžaduje čas. Nelze čekat až na okamžik, kdy se stanou běžnou součástí praxe.
Bez odborníků se modernizace neobejde
Technologie samy o sobě moderní armádu nevytvoří. Potřebují také lidi, kteří jim rozumějí, dokážou je provozovat a dále rozvíjet. Právě nedostatek technicky vzdělaných odborníků patří mezi problémy, na které Šnajdárek opakovaně upozorňoval.
Na konferenci Ekonomického deníku a České justice Právo a vzdělávání hovořil o tom, že Evropa ztrácí část svého technologického potenciálu také kvůli nízkému zájmu mladých lidí o technické obory. Jeho vystoupení zachytil text Mladí utíkají od techniky. Evropa se podle generála Šnajdárka střílí do vlastní nohy.
Problém podle něj nezačíná až u armády nebo průmyslových podniků. Vztah k technice se formuje už ve školách. Pokud se nepodaří získat dostatek studentů pro technické obory, bude obtížnější obsazovat specializovaná místa ve veřejném sektoru i v obranném průmyslu.
Šnajdárek zdůrazňoval také nutnost spolupráce armády, univerzit a firem. Výzkum a vývoj totiž nemají končit u odborných studií nebo laboratorních prototypů. Nové technologie je třeba testovat a hledat způsoby, jak je využít v praxi.
Téma se objevilo také v dalším článku Ekonomického deníku Chlapec z 6. třídy překvapil experty. Ukázal, kde se rodí budoucí technici. Šnajdárek v něm upozorňoval na bezpečnostní rozměr technického vzdělávání. Stát, který nerozumí technologiím a nedokáže je rozvíjet, se totiž dostává do závislosti na řešeních vytvořených jinde.
Důležitá bude také odolnost celého systému
Rozvoj armádních schopností se neomezuje na samotné pořizování nové techniky. Stejně důležité je zajistit, aby jednotlivé systémy dokázaly spolupracovat a aby armáda měla dostatek lidí, kteří je dokážou obsluhovat a udržovat.
V tomto směru mají význam také integrační nástroje a Informační systém zajištění obrany a ochrany státu. Jejich úkolem je podpořit koordinaci a sdílení informací v rámci obranného systému. Vedle toho se rozvíjejí projekty, které mají rozšířit zapojení dalších odborníků a dobrovolných kapacit.
Jedním z nich je projekt ARDOS. Související témata zahrnují také aktivní zálohu, radioamatéry, operátory bezpilotních prostředků a spolupráci se složkami integrovaného záchranného systému. Tyto oblasti ukazují, že obrana státu není pouze záležitostí profesionálních vojáků. V krizových situacích může záležet také na schopnosti propojit vojenské a civilní kapacity.
Vedle technologií proto zůstává důležitá personální stránka. Odborné týmy potřebují stabilitu, nové specialisty i možnost předávat zkušenosti. Získat technicky vzdělané pracovníky je přitom náročné. Armáda soutěží o lidi s dalšími státními institucemi i soukromými zaměstnavateli.
Nová funkce naváže na dosavadní technologickou agendu
Převzetí Sekce rozvoje sil pro Šnajdárka znamená přechod do jiné části ministerstva obrany. Dosavadní zkušenosti s komunikačními a informačními systémy mu však dávají přehled o technologických předpokladech, na nichž modernizace ozbrojených sil stojí.
Rozvoj sil totiž nelze oddělit od schopnosti armády využívat data, bezpečně komunikovat a začleňovat nové technologie do své činnosti. Stejně tak nelze přehlížet potřebu odborníků, výzkumu a spolupráce s průmyslem.
Dosavadní agenda Sekce komunikačních a informačních systémů zahrnovala řadu rozpracovaných procesů a projektů. Jejich další rozvoj bude záviset na pokračování práce odborných týmů a na prioritách ministerstva obrany.
Šnajdárek převezme odpovědnost za další oblast budování schopností české armády od 1. ledna 2027. Jeho dosavadní profesní zaměření přitom ukazuje, že důležitou součástí této práce zůstane také technologická připravenost ozbrojených sil.
