Ukrajinské drony představují pro Rusko problém, který se neomezuje jen na vojenské objekty a oblasti poblíž fronty. Moskva musí stále více myslet také na ochranu elektráren, vodárenských zařízení nebo civilních letišť. A účet za tato opatření rychle roste.
Analýza ruských státních zakázek ukázala, kolik peněz už tamní podniky vynaložily na obranu proti bezpilotním prostředkům. Některá čísla přitom překvapí i kvůli místům, kde se ochrana buduje.
Ruské podniky utratily za obranu proti dronům 17 miliard rublů
Analytici serveru Novaja Gazeta Europe prošli data o státních zakázkách ruských společností a zaměřili se na výdaje spojené s ochranou před drony. Od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu dosáhly tyto výdaje celkem 17 miliard rublů.
Zjištění ukazují, že ruské úřady kladou velký důraz především na ochranu infrastruktury, která zajišťuje každodenní fungování domácností. Jde zejména o dodávky elektřiny, tepla a vody.
Právě energetické a vodárenské podniky patří mezi největší odběratele systémů proti dronům. Nejde tedy pouze o ochranu vojenských základen nebo objektů přímo spojených s armádou. Rusko musí zabezpečovat také zařízení, jejichž narušení by mohlo zasáhnout běžný život obyvatel.
Nejvíce peněz investovaly energetické společnosti
Největším odběratelem protidronových systémů se podle analýzy stala státní společnost Rosseti, která provozuje ruské přenosové elektrické vedení. Společně se svými dceřinými firmami utratila za vybavení proti bezpilotním prostředkům více než tři miliardy rublů. Na druhém místě skončil podnik Mosvodokanal. Ten vynaložil na protidronovou ochranu 1,7 miliardy rublů.
Mezi největšími zákazníky se objevila také energetická společnost Inter RAO. Její výdaje na boj proti dronům dosáhly 1,3 miliardy rublů. Tři uvedené společnosti tak dohromady investovaly do protidronové ochrany nejméně šest miliard rublů. Největší část těchto prostředků připadla na Rosseti a její dceřiné podniky.
Rozložení výdajů zároveň ukazuje, jaké objekty považují ruské úřady za důležité. Ochranu potřebují zejména zařízení, která zajišťují přenos elektřiny a dodávky vody. Právě jejich narušení by mohlo mít dopad na širokou skupinu obyvatel.
Drony ohrožují také letiště daleko od Ukrajiny
Další významnou oblastí je civilní letecká doprava. Ruské úřady věnují zvláštní pozornost ochraně letišť před drony. Mezi největší odběratele protidronového vybavení se zařadilo letiště Šeremeťjevo a také Státní korporace pro řízení letového provozu.
Analýza Novaja Gazeta Europe upozorňuje, že stovky milionů rublů Rusko vynakládá na zabezpečení letišť dokonce i v oblastech, které leží nejdále od Ukrajiny. Příkladem je letiště v jihosachalinském Južno-Sachalinsku. To nakoupilo vybavení proti dronům přibližně za 300 milionů rublů.
Tento případ dobře ilustruje geografický rozsah ruských investic do protidronové ochrany. Nejde jen o letiště v západních částech země nebo o objekty v blízkosti ukrajinského území. Výdaje směřují také na ruský Dálný východ, tisíce kilometrů od fronty.
Kreml může převzít správu nechráněné infrastruktury
Ruské vedení se snaží řešit ochranu strategických objektů také prostřednictvím nových pravomocí. Na konci srpna podepsal ruský prezident dekret, který umožňuje zavést dočasnou správu nad zařízeními kritické infrastruktury, pokud jejich vlastníci nezajistí ochranu před bezpečnostními hrozbami. Mezi tyto hrozby dekret výslovně řadí také ukrajinské dronové útoky.
Pokud vlastník kritického objektu nezajistí potřebnou ochranu, může nad ním dočasnou správu převzít Federální agentura pro správu státního majetku Rosimuščestvo, případně jiný subjekt, kterého určí vláda.
Nové opatření tak dává ruským úřadům možnost zasáhnout do správy infrastruktury, kterou považují za nedostatečně zabezpečenou. Ochrana před drony se tím stává nejen otázkou nákupů techniky a investic, ale také státní kontroly nad strategickými zařízeními.
Ukrajinské údery mají pro Rusko i finanční důsledky
Celková částka 17 miliard rublů ukazuje, jak rozsáhlé výdaje už ruské podniky na obranu proti dronům vynaložily. Významná část peněz míří do energetiky, vodárenství a civilní letecké dopravy.
Zvláštní pozornost přitom zasluhují nákupy v regionech vzdálených od Ukrajiny. Případ letiště v Južno-Sachalinsku dokládá, že ruské úřady a podniky počítají s potřebou protidronové ochrany i na Dálném východě.
Ukrajinské dronové údery tak nutí Rusko investovat do zabezpečení civilní infrastruktury nejen v blízkosti fronty, ale také v odlehlých částech země. Náklady přitom nesou i podniky, které zajišťují základní služby pro miliony obyvatel.
