Státem řízená indoktrinace, falšování rodných listů a snaha Kremlu o úplné vymazání ukrajinské identity. To vše vyvolalo odpor evropských poslanců. Vyzvali Komisi, aby nepolevovala v tlaku na Moskvu a rozšířila sankční seznamy o úředníky a instituce, co se na nucené převýchově a adopcích podílejí.
Jakákoli mírová dohoda mezi Kyjevem a Moskvou musí zajistit i návrat odvlečených ukrajinských dětí domů, uvedli evropští zákonodárci. Vyzvali k tomu, aby byli za tyto deportace pohnáni k odpovědnosti ti, kdo za nimi stojí. V Rusku stále zůstávají tisíce dětí, které jsou odloučeny od svých rodin.
Deportace více než 20 tisíc dětí
Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová prohlásila, že bylo nezákonně deportováno více než 20 500 dětí. Do letošního listopadu se jich vrátilo 2790. Mezi 13 dětmi a dospívajícími, kteří se vrátili minulý týden, byl i Luka. Právě dosáhl 18 let a obdržel ruský povolávací rozkaz.
„Konečným cílem je samozřejmě dostat děti domů,“ zdůraznila Kallasová. Obvinila Rusko, že uplatňuje státem řízenou politiku deportací, indoktrinace a nezákonných adopcí. Cílem Kremlu je faktické zničení ukrajinské identity. K této výzvě došlo v době, kdy v Abú Dhabí probíhaly mírová jednání mezi Ukrajinou, Ruskem a USA. Jedním z projednávaných bodů je i návrat odvlečených dětí.
Děti nesmí mluvit ukrajinsky
Řečníci napříč politickými skupinami v Evropském parlamentu deportace odsoudili. Rozcházeli se ale v názoru na to, jak by na ně měl kontinent reagovat. „Nemůže existovat skutečný mír bez bezpečného návratu každého ukrajinského dítěte. A bez vyvození odpovědnosti vůči těm, kteří za to nesou vinu,“ uvedl Thijs Reuten (S&D/Nizozemsko).
Mohlo by vás zajímat

Ewa Kopaczová (EPP/Polsko) popsala dopady nuceného odloučení na rodiny. Děti dostávají nová jména i státní příslušnost a nesmí mluvit vlastním jazykem. Rusové je vychovávají tak, jako by jejich předchozí život nikdy neexistoval. „Nevíte, kde je vaše dítě, nevíte, zda je v bezpečí,“ řekla.
Má Evropa jasný mírový plán?
Další poslanci požadovali intenzivnějším diplomatické úsilí evropských zástupců. Viktória Ferencová (PfE/Maďarsko) odsoudila kroky Ruska, přičemž zdůraznila význam vyjednávání. Özlem Demirelová (Levice/Německo) uvedla, že samotná usnesení evropských institucí nestačí. Požadovala jasnější unijní strategii pro ukončení války.
Kallasová uvedla, že Unie podporuje diplomatické úsilí. Vyzvala ale Moskvu, aby své záměry prokázala konkrétními činy. Naléhala na Rusko, aby umožnilo bezpečný a pravidelný kontakt dětí s jejich rodiči, příbuznými či zákonnými zástupci.
Výzvy k postihu osob, které systém řídí
Rihards Kols (ECR/Lotyšsko) argumentoval, že by sankce měly zasáhnout i další články sítě odpovědné za odebírání dětí a změnu jejich totožnosti. „Putin si rodné listy sám nefalšuje,“ prohlásil a vyzval k zásahu proti úředníkům a institucím, které tento systém umožňují.
Kallasová uvedla, že evropský blok již na příslušné osoby a organizace uvalil sankce. Unie rovněž nadále financuje zotavovací pobyty a vzdělávání dětí a podporuje snahy o vyvození odpovědnosti vůči viníkům. Připomněla, že Mezinárodní trestní soud vydal zatykače na Vladimira Putina a ruskou zmocněnkyni pro práva dětí Mariju Lvovovou-Belovovou. Oba čelí obviněním z nezákonných deportací a přesunů dětí.
