Po požáru zbrojařské haly v Pardubicích, kterou letos v březnu zachvátily plameny, skončilo ve vazbě osm lidí. Jednou z obviněných je dvacetiletá aktivistka Anežka Brahová. Ta nyní z vazební věznice napsala před vazebním zasedáním dopis na podporu spoluobviněného studenta Youssefa Moursiho. Tvrdí, že ho s požárem nespojuje žádný přímý důkaz. Paradoxem na celé věci je, že několik dní před útokem přitom Bezpečnostní informační služba (BIS) zveřejnila na fakultě, kde Moursi studoval, nabídku studentské stáže zaměřené mimo jiné na odhalování terorismu.
BIS má přitom v náplni práce přípravu podobných útoků včas odhalovat a to se jí v případě žhářského útoku v Pardubicích nepovedlo.
Brahová píše z vazby: Proti Moursimu nejsou důkazy
Jedna z podezřelých, vazebně stíhaná, Anežka Brahová se nyní z vazební věznice v Praze-Ruzyni obrátila na veřejnost dopisem. Nežádá v něm o podporu pro sebe. Jeho hlavním adresátem je Youssef Moursi, její spoluobviněný v případu březnového požáru zbrojařské haly v Pardubicích. „Dnes se ale na vás neobracím kvůli sobě. Nežádám nic, co by pomohlo mně. Obracím se na vás kvůli Youssefovi Moursimu,“ napsala Brahová.
Oba podle ní strávili ve vazbě už více než sedm měsíců. Brahová tvrdí, že má jako spoluobviněná přístup k vyšetřovacímu spisu i dalším dokumentům, které veřejnost nevidí. Právě z nich podle svých slov vychází její přesvědčení, že vyšetřovatelé Moursiho s požárem přímo nespojili žádným relevantním důkazem.
Mohlo by vás zajímat
„Proto mohu s jistotou říct, že policie ani státní zastupitelství nepředložily žádný relevantní důkaz, který by Youssefa s požárem přímo spojoval,“ uvádí v dopise. Indicie, kvůli nimž podle ní zůstává ve vazbě, prý mají logické a legální vysvětlení a mohly vzniknout bez jakékoli souvislosti s trestnou činností.
Brahová se obrací také na soud. Okresní soud v Pardubicích by měl dnes znovu rozhodovat o Moursiho vazbě. Autorka dopisu žádá, aby soud důkladně posoudil argumenty obhajoby, vzal v úvahu nabízené záruky a rozhodl v souladu s právem.
„Jsem přesvědčená, že pokud ji soud splní, dojde k jedinému závěru: Youssef Moursi musí být neodkladně propuštěn,“ napsala.
Osm lidí ve vazbě kvůli březnovému požáru
Brahová v dopise připomíná, že v souvislosti s požárem pardubické zbrojařské haly vězní české úřady osm aktivistek a aktivistů. Sama tvrdí, že v době požáru byla v Praze, přesto ji policie obvinila z přímého založení ohně. „Už více než sedm měsíců jsem ve vazební cele, omezená téměř ve všem a držená ve speciálním bezpečnostním režimu,“ píše. Podmínky výkonu vazby podle ní představují téma na samostatnou knihu. V dopise se však soustředí na Moursiho a žádá veřejnost, aby se postavila proti tomu, co označuje za rasové profilování, rasismus a islamofobii.
Požár vypukl časně ráno v Dělnické ulici
Požár průmyslové haly v Pardubicích vypukl 20. března 2026 ve 4:20 v Dělnické ulici. Událost vyvolala rozsáhlé vyšetřování a případ se dostal do pozornosti bezpečnostních složek. Policie se zabývala podezřením na úmyslné zapálení a možným teroristickým pozadím činu.
K odpovědnosti za útok se přihlásila skupina vystupující pod názvem The Earthquake Faction. Ve svém prohlášení spojovala čin s odporem k izraelským vojenským operacím v Pásmu Gazy a tvrdila, že pardubický podnik představoval součást izraelského zbrojního průmyslu. Samotné přihlášení skupiny k útoku však ještě nevypovídá o tom, kdo konkrétně požár založil ani jakou roli měli jednotliví obvinění.
Vyšetřování se postupně rozšířilo na více osob a překročilo hranice České republiky. V případu se objevila také jména lidí zadržených v zahraničí. Celkem se v souvislosti s požárem hovořilo o osmi obviněných či zadržených.
Policie případ prověřovala jako závažný násilný čin s možným teroristickým motivem. O vině jednotlivých lidí ale rozhodne až soud. Právě proto je důležité rozlišovat mezi přihlášením neznámé skupiny k útoku, policejním podezřením a důkazy, které se podaří předložit v trestním řízení.
Moursiho spojení s fakultou, kterou oslovila BIS
Youssef Moursi studoval na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy. Právě tato fakulta zveřejnila 4. března 2026 nabídku studentské stáže u Bezpečnostní informační služby. Stalo se tak pouhých šestnáct dní před požárem v Pardubicích.
Jde o velký paradox s ohledem na to, co se pár dní na to stalo v Pardubicích. BIS připravovala sedmý ročník stáží pro vysokoškolské studenty. Nabídka se týkala dvou oblastí: kybernetických hrozeb, konkrétně Cyber Threat Intelligence, a terorismu. Zájemci měli poznat práci služby v praxi a pod vedením jejích odborníků se zapojit do činnosti ve vybraném oboru.
Program sliboval také zpětnou vazbu od pracovníků BIS, seznámení s aktuálními bezpečnostními hrozbami a setkání s vedením služby. Stáž se měla konat v pražských prostorách BIS od 7. do 11. září 2026, každý den od osmi hodin ráno do pěti odpoledne.
BIS tedy prostřednictvím fakulty oslovila studenty s nabídkou odborné stáže, která zahrnovala také problematiku terorismu. Mezi studenty této fakulty byl i Youssef Moursi, později obviněný v případu požáru zbrojařské haly.
Zatímco BIS hledala mezi studenty budoucí stážisty a nabízela jim možnost poznat práci služby v oblasti terorismu, v Pardubicích krátce na to shořela průmyslová hala zbrojařské společnosti.
Útok zároveň vyvolává otázku, zda BIS dokázala jeho přípravy včas zachytit. Právě vyhledávání bezpečnostních hrozeb a získávání informací o činnostech ohrožujících bezpečnost státu patří k úkolům zpravodajské služby.
Co píše BIS o terorismu?
Terorismus, což je jedna z vyšetřovacích verzí pardubického incidentu, je přitom jednou z klíčových náplní práce BIS. „Terorismus je násilná forma prosazování politických zájmů stoupenců určité radikální ideologie (politické, náboženské, nacionalistické, separatistické, ekologické a jiné), cílem násilností je zpravidla civilní obyvatelstvo,“ píše o něm civilní kontrarozvědka na svém webu.
A pokračuje: „Vzhledem k tomu, že v současnosti je terorismus především mezinárodním jevem, před kterým není v bezpečí žádná země, je základem činnosti BIS v této oblasti zejména mezinárodní spolupráce. Vlastní postup v této problematice se řídí především pragmatickým hlediskem na možné ohrožení zájmů ČR nebo na možnost útoku proti objektům, občanům a zájmům jiného státu, který by byl realizován na území ČR. V zájmu BIS jsou rovněž aktivity zaměřené na nábor či získávání finanční či jiné logistické podpory terorismu a aktivity zaměřené na šíření radikálních interpretací ideologií či náboženství podporujících teroristické aktivity.“
„Aktéři terorismu hledají stále nové formy, metody a cíle útoků, neboť musí překonat stále účinnější prvky nebo systémy zabezpečení. Aktuální vývoj v terorismu tedy směřuje k útokům na civilní obyvatelstvo na veřejných místech (tzv. měkké cíle) za použití pokud možno co nejjednodušších nástražných improvizovaných zařízení, konstruovaných podle snadno dostupných návodů na internetu, za co nejnižších nákladů. V budoucnu se na těchto typech vysoce nebezpečných útoků budou stále více podílet osamělí zradikalizovaní fanatici (fenomén tzv. osamělých vlků) bez přímých vazeb na jakoukoli teroristickou organizaci či jinou strukturu,“ uzavírá tajná služba.
V Pardubicích se to ale BIS úplně nepovedlo.
Kolegové z Druhé směny zpochybňují důkazy proti Moursimu
Youssefa Moursiho se zastali také jeho kolegové z kolektivu Druhá směna. Na konci května ho navštívili ve vazební věznici v Hradci Králové. Podle jejich vyjádření šlo o první návštěvu přátel od jeho březnového zadržení. Předchozí žádosti o návštěvu neuspěly. K Moursimu se navíc zhruba měsíc a půl nedostaly ani dopisy od jeho blízkých. Pomohla až písemná stížnost.
Druhá směna se zaměřila také na důvody Moursiho vazby. Zásadní je především stanovisko jeho obhájce Pavla Čižinského. Ten upozorňuje, že policie podle něj opírá spojení Moursiho s útokem o jedinou indicii.
Vyšetřovatelé podle něj našli při domovní prohlídce telefon se SIM kartou. Moursi bydlel v bytě společně s dalšími lidmi. Na SIM kartě policie zajistila jeho DNA. Právě z této karty někdo volal do autopůjčovny, odkud si pachatelé měli pronajmout vozidla použitá při útoku.
Čižinský však upozorňuje, že DNA neprokazuje, kdo telefon skutečně použil. „Pokud v nějakém bytě žiju, tak moje DNA může být v podstatě na čemkoli. Policie tak říká pouze to, že existuje podezřelý předmět, který se našel v bytě, kde mimo jiné bydlel i Youssef,“ uvedl podle Druhé směny.
Kolektiv zdůrazňuje ještě jeden detail. Policie podle něj při zahájení trestního stíhání netvrdila, že do autopůjčovny volal Moursi. Stejné tvrzení podle Druhé směny chybí také v usnesení krajského soudu. Obhajoba navíc už ve stížnosti proti vazbě upozornila na absenci důkazů, které by Moursiho spojovaly přímo se zapálením haly.
Druhá směna rozebírá i další argumenty soudu. Moursi měl v telefonu fotografie související s požárem. Podle kolektivu je však stáhl z internetových článků, které vyšly až 20. března, tedy po útoku.
Soud se zabýval také komunikací, v níž se její účastníci podle jeho výkladu domlouvali na postupu při případném policejním výslechu. Obhajoba ale namítala, že tato konverzace neřešila Moursiho přítomnost v pardubickém areálu v době požáru.
Druhá směna nakonec zpochybňuje i závěr o Moursiho členství ve skupině Earthquake Faction. Podle kolektivu se část argumentů opírá o jeho propalestinské aktivity a plánovanou mediální kampaň proti působení izraelské zbrojařské firmy Elbit v Česku. Kolektiv tuto kampaň označuje za legální.
