Případ vražd novinářů Daphne Caruany Galiziové a Jána Kuciaka odhalil systémovou zranitelnost investigativní žurnalistiky. Novináři čelí kombinaci fyzického násilí, digitálního sledování a sofistikovaných dezinformací. Zakladatel přední evropské sítě investigativních novinářů Organized Crime and Corruption Reporting Project (OCCRP) Paul Radu zdůraznil, že současná pravidla nepokrývají komplexní arzenál moderního organizovaného zločinu.

Zločinci nové technologie zavádějí mezi prvními, zatímco Brusel na ně reaguje příliš pozdě. V rozhovoru pro EU Perspectives to tvrdí Paul Radu, spoluzakladatel přední evropské sítě investigativních novinářů Organized Crime and Corruption Reporting Project (OCCRP).

EU podle něj musí hrozby vůči novinářům předvídat a zřídit vlastní úřad pro boj proti organizovanému zločinu. Navrhované škrty v unijním rozpočtu vyvolávají obavy, že podpora nezávislé žurnalistiky nebude dostatečná.

Uplynul více než rok od chvíle, kdy začala platit většina ustanovení Evropského nařízení o svobodě médií (EMFA). Zaznamenal jste nějaké pozitivní změny?

Zatím jsem nezaznamenal žádný hmatatelný dopad proto, že uplynulo příliš málo času. Nové právní rámce potřebují čas, než přinesou skutečnou změnu. Problém spočívá v tom, že protichůdné síly – často přicházející zvenčí Evropy – jsou natolik silné, že dokážou zmařit veškeré evropské úsilí. Unie bohužel na takové události reaguje až zpětně.

Evropský blok, poslanci Evropského parlamentu, média – ti všichni sledují situaci a říkají si: „Dobrá, toto jsou současné problémy, zkusme najít řešení.“ Než se však toto řešení podaří ukotvit v novém právním rámci, čelíme už novým hrozbám a rizikům.

Myslím, že legislativa týkající se svobody tisku má skvělý záměr. Pokud ale neuvažujete dopředu a nezohledňujete veškerý technologický pokrok, k němuž dochází téměř každý týden, nevyhnutelně začnete zaostávat.

Mohlo by vás zajímat

Rusko, Írán i USA jednají proaktivně

Zmínil jste protichůdné síly. Koho tím máte na mysli?

Když se podíváte na Rusko, Írán, některé politické síly v USA a také na Čínu, uvidíte, že tyto subjekty jednají proaktivně. Zabývají se vytvářením scénářů budoucnosti. Přesně vědí, co chtějí. Chtějí si z Evropy vytvořit svůj „dvorek“ a potlačit jakýkoli vliv unijních institucí.

Pokud neuvažujete proaktivně – pokud nepřemýšlíte o tom, kde byste chtěli vidět Evropu za 15 či 20 let a co je třeba udělat, abyste se tam dostali – pak budou vaše pravidla bohužel vždy pozadu. Měli jsme myslet i na infrastrukturu. Jsem spoluzakladatelem iniciativy Journalism Cloud Alliance.

Snažíme se vytvořit cloudové řešení pro novinářský sektor. Měli jsme to ale udělat už před 15 lety. Kdybychom to udělali, situace by dnes vypadala úplně jinak a svoboda tisku v Evropě by nebyla pod tak silným tlakem.

Nařízení o svobodě médií má také chránit novináře před sledováním. Vy sám jste se stal terčem spywaru Pegasus. Byla by dnes situace jiná?

Mnoho lidí v organizaci OCCRP se stalo terčem nejrůznějších druhů spywaru. Zločinci obvykle velmi rychle přejímají nové technologie. A protože se dnes výrazně snížila bariéra vstupu na trh se spywarem, objevila se řada odvozených subjektů. Nejde už jen o izraelskou společnost NSO Group. Existuje nespočet dalších firem, které se spywarem zabývají.

Kyberšpionáž
Kyberšpionáž. Ilustrační snímek. Foto: Pixabay

Tato oblast se neustále vyvíjí, přičemž ji posilují i nástroje založené na umělé inteligenci. Unijní pravidla jsou sice vhodná pro boj proti spywaru, ale samotný původce hrozby zůstává nepolapitelný.

Můžete takové jednání nějak ovlivnit, pokud přichází ze Severní Koreje nebo Ruska?

Nemůžete. Právě proto potřebujeme model hrozeb. Musíme těmto hrozbám porozumět ještě předtím, než vůbec nastanou. Domnívám se, že Unie by měla společně s médii a občanskou společností vytvářet scénáře pro budoucí hrozby.

Na jaké další hrozby by se měl Brusel připravit?

Spyware nelze vnímat jako izolovanou hrozbu. Je totiž součástí širšího arzenálu, který využívají zkorumpované osoby a zločinci. Vidíme například nárůst počtu takzvaných strategických žalob proti účasti veřejnosti (tzv. SLAPP) namířených proti novinářům. V naší organizaci dostáváme téměř každý týden výhružné dopisy, jejichž vznik umožnila umělá inteligence.

Peníze nemusí stačit

Irské předsednictví Radě EU navrhlo snížit financování pro program AgoraEU, který má podpořit kulturu, média a občanskou společnost, přibližně o 30 procent. Co by to znamenalo pro nezávislost redakcí?

Rozpočtové škrty nejsou nikdy dobré. Myslím, že jsou zde dvě otázky. Za prvé, jak se tyto peníze vynaloží? Ať už to bude 6 miliard eur, 8 miliard eur, mají zajistit budoucnost.

Zadruhé, když se podíváte na peníze, které zločinci a další vkládají do útoků na média, vytváření dezinformací a falšování, myslím, že ani 8 miliard eur (194,4 miliardy korun) nestačí. Někdy je těžké přesvědčit politiky o důležitosti investigativního zpravodajství nebo o důležitosti žurnalistiky obecně.

Média jsou odvětvím, kde má Evropa náskok. Pokud o něj nebudeme pečovat, pokud to nebudeme rozvíjet, zůstaneme pozadu. A to je místo, kde doufám, že rozpočet AgoraEU pomůže.

EU obnovila své závazky týkající se ochrany novinářů. Co by měly bruselské instituce upřednostnit?

Novináři, kteří odvedli úžasnou práci, jako Daphne Caruana Galiziová a Ján Kuciak, byli zabiti. Byli zavražděni, protože bylo mnoho lidí, kteří chtěli, aby už tuto práci vykonávali. Tito novináři pochopili sílu útoku na zkorumpované systémy, sílu útoku na zločinecké systémy. Prozkoumali samotný systém. A tyto typy systémů se vždy brání.

Proto je důležité chránit novináře. Skutečnost, že byli zavražděni, ovlivnila veřejný zájem. Na Maltě poklesla úroveň investigativního zpravodajství. Umlčením Jána Kuciaka se na Slovensku také snížila úroveň investigativního zpravodajství.

A opět musíte rozumět systému. Není to jen spyware. Je to spyware plus SLAPP, plus fyzické hrozby, plus dezinformační kampaně a kampaně za vraždění postav. Tomu byla vystavena Daphne Caruana Galiziová. A tyto kampaně pokračovaly i poté, co byla zavražděna.

Kdybych byl evropský blok, zahájil bych rozsáhlé vyšetřování organizovaného zločinu na evropské úrovni, které v této podobě nemáme. Máme Úřad evropského veřejného žalobce, který vyšetřuje podvody týkající se unijních fondů. Ale měli bychom mít evropský úřad proti organizovanému zločinu. Myslím, že je to opravdu nutné.