Američtí vojáci mohou čelit neobvyklému druhu útoku. Tentokrát nemířil na jejich zbraně, komunikační systémy ani vojenskou techniku. Terčem se staly mrazáky, zařízení, která na první pohled s válčením vůbec nesouvisejí. Poruchy mrazicích boxů na amerických základnách totiž znehodnotily potraviny.

Americké úřady podezírají hackery napojené na Írán z kybernetických útoků na chladicí zařízení na vojenských základnách. Incidenty způsobily poruchy mrazicích boxů a znehodnotily značné množství potravin. Informoval o nich server Defense One s odvoláním na dva zdroje obeznámené s vyšetřováním.

Problémy se podle těchto zdrojů začaly objevovat na konci srpna 2026. Postihly přibližně šest vojenských prodejen na amerických základnách. Tyto obchody, označované jako commissaries, zásobují potravinami příslušníky ozbrojených sil i jejich rodiny.

Jedním z postižených míst byla základna Fort Huachuca v Arizoně. Tam se mrazicí boxy automaticky přepnuly do režimu odmrazování. Teplota uvnitř začala stoupat a uložené potraviny se zkazily.

Zatím však není jasné, jakým způsobem se útočníci mohli dostat do řídicích systémů chladicího zařízení. Vyšetřovatelé stále zjišťují, co přesně poruchy způsobilo a zda skutečně souvisejí s kybernetickým útokem.

Stejně opatrně je třeba přistupovat k podezření na íránskou stopu. Zdroje Defense One upozorňují, že hodnocení možného zapojení íránských hackerů se může s přibývajícími poznatky změnit. Zatím tedy nejde o potvrzené připsání útoků Íránu.

Do vyšetřování se zapojil Pentagon i kriminalisté

O problémy s mrazicími zařízeními se začal zajímat také Pentagon. Podle serveru Militarnyi zahájil 29. října vyšetřování, které prověřuje možnost, že za poruchami stojí kybernetický útok.

jídlo armáda
Na pokusech znehodnotit potraviny v armádních mrazácích spolupracují američtí vyšetřovatelé s francouzskými. Tam se podobný pokus objevil dříve. Ilustrační foto: US Army

Na objasňování incidentů spolupracují jednotky amerického Kybernetického velitelství (U.S. Cyber Command) a Velitelství kriminálního vyšetřování americké armády (U.S. Army Criminal Investigation Command).

Američtí vojenští vyšetřovatelé navíc spolupracují s francouzskými orgány činnými v trestním řízení. Ty se zabývají podobnými incidenty, které se odehrály ve Francii.

Ve Francii zasáhly útoky stovky obchodů

Francouzské případy se objevily v říjnu. Hackeři tehdy narušili provoz regulátorů teploty v chladicích zařízeních ve více než 350 francouzských obchodech a dalších komerčních provozovnách. Následkem útoků se zařízení přehřívala a potraviny se kazily. V některých případech teplota stoupla natolik, že chladicí jednotky začaly hořet.

Američtí a francouzští vyšetřovatelé nyní spolupracují při objasňování obou případů. Z dostupných informací ale nevyplývá, že by všechny incidenty měly stejného pachatele nebo že by za francouzskými útoky stál Írán. Jejich spojení zatím nelze považovat za prokázané.

Případy přesto upozorňují na zranitelnost zařízení, která běžně stojí mimo hlavní pozornost bezpečnostních složek. Chladicí technika přitom uchovává potraviny, na nichž závisí každodenní provoz obchodů i zásobování lidí.

jídlo armáda
V červenci vydaly americký FBI a Agentura pro kybernetickou bezpečnost a bezpečnost infrastruktury varování před aktivitami hackerů napojených na Írán. Že se dotknou potravin zřejmě nikdo nepředpokládal. Ilustrační foto: US Army

Podezření na Írán souvisí s předchozími kybernetickými operacemi

Podezření na zapojení Íránu podle Defense One nevzniklo ve vzduchoprázdnu. Americké úřady ho zasazují do kontextu předchozích kybernetických operací namířených proti kritické infrastruktuře Spojených států.

V červenci vydaly americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) a Agentura pro kybernetickou bezpečnost a bezpečnost infrastruktury (CISA) varování před aktivitami hackerů napojených na Írán. Podle upozornění se zaměřovali na průmyslové řídicí systémy.

Právě tyto systémy mohou ovládat zařízení, která lidé běžně považují za obyčejnou součást každodenního provozu. V případě amerických vojenských základen jde o chladicí techniku, jejíž porucha může znehodnotit zásoby potravin.

Případ tak ukazuje, že kybernetický útok nemusí mířit přímo na vojenskou techniku, aby mohl narušit fungování armády. Zásah do zdánlivě obyčejného zařízení může mít praktické následky pro zázemí vojáků. Zda však právě takový záměr měli podezřelí útočníci v tomto případě, dostupné informace neprokazují.