Česká armáda má před sebou rozsáhlou modernizaci. Nová koncepce počítá s větším počtem vojáků, posílením protivzdušné a protidronové obrany i s technologickým rozvojem. Jenže mezi tím, co armáda potřebuje, a tím, co jí stát hodlá zaplatit, zůstává zásadní otázka. Vláda sice dokument do roku 2040 schválila, prezident Petr Pavel ale varuje, že navržené financování nezajistí splnění spojeneckých závazků.
Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) naopak tvrdí, že Česko musí posuzovat také skutečné projekty a schopnosti, nejen procenta HDP.
Vláda schválila koncepci armády do roku 2040
Kabinet Andreje Babiše (ANO) schválil novou Koncepci výstavby Armády České republiky do roku 2040 (KVAČR 2040), kterou Ekonomický deník zveřejnil před pár dny. Spolu s ní projednal také dlouhodobý výhled pro obranu státu do roku 2045. Premiér označil oba dokumenty za nejdůležitější body jednání vlády.
Babiš po jednání zopakoval, že armáda musí navyšovat počet vojáků. Podle něj se to letos daří. Za nejvyšší priority označil protivzdušnou a protidronovou obranu.
Nová koncepce určuje směr rozvoje českého vojska na následující roky. Téměř sedmdesátistránkový dokument popisuje, jak se má armáda postupně proměnit a jaké schopnosti potřebuje pro obranu vlastního území i plnění úkolů v rámci NATO.
Schválení dokumentu ale samo o sobě neznamená, že armáda získá všechny potřebné schopnosti v plánovaných termínech. Právě na financování a reálné možnosti naplnění koncepce se zaměřila část pondělní debaty.
Pavel upozorňuje na nesplněné závazky k NATO
Jednání vlády se kvůli armádní koncepci zúčastnil také prezident Petr Pavel. Po jeho skončení upozornil, že navržená podoba dokumentu podle něj nezajistí plnění spojeneckých závazků ani připravenost české armády na konflikt vyšší intenzity.
Podle koncepce Česko neplní 70 procent cílů výstavby schopností, které vyplývají ze spojeneckých závazků. U finančně a materiálně nejnáročnějších požadavků zaostává o pět až deset let.
Takový deficit podle prezidenta omezuje schopnost české armády zapojit se do kolektivní obrany. Pavel zároveň připomněl, že vláda má vedle obrany i další priority. Podobným problémům však podle něj čelí také spojenci, kteří přesto podpořili růst obranných výdajů, aby jejich armády dokázaly plnit stanovené úkoly.
Prezident odmítl přenášet odpovědnost za nedostatky na samotné vojáky. Armáda podle něj vychází z prostředků, které jí přiděluje politická reprezentace. „Je to vláda, kdo zodpovídá za bezpečnost země,“ uvedl Pavel.
Zůna: Nejde jen o procenta HDP, ale o skutečné schopnosti
Ministr obrany Jaromír Zůna po jednání vlády vysvětloval, proč považuje koncepci za realistickou a jak chce stát zajistit její financování. Vrátil se přitom i k debatě s prezidentem. Podle něj se Pavel soustředil především na otázku, z jakých zdrojů chce vláda rozvoj armády do roku 2040 zaplatit.
Zůna připomněl, že koncepce vychází z cílů obranného plánování NATO. Časový horizont roku 2040 podle něj odpovídá plánovacímu cyklu Aliance, stejně jako tomu bylo u předchozích koncepcí. Některé požadované schopnosti navíc podle ministra přesahují i tento rok. „Panu prezidentovi šlo jenom o to, jakým způsobem zajistit financování této modernizace, těchto cílů,“ řekl Zůna.
Ministr zároveň připomněl období, kdy Petr Pavel působil jako náčelník Generálního štábu. V letech 2012 až 2015 podle něj armáda rušila operační velitelství a snižovala počty vojáků. Některá pracovní místa nesměla obsazovat a tehdy také přijala koncepci odložené potřeby.
Právě z tohoto období podle Zůny pochází část dluhu, který se armáda snaží napravovat od let 2014 a 2015. Ministr uvedl, že personální počty se tehdy dostaly na úroveň, která odpovídala až roku 2027.
Zůna proto zdůraznil, že nová koncepce má vycházet z realistických možností a současně stanovit konkrétní směr dalšího rozvoje. Armáda podle něj musí budovat moderní a technologicky vyspělou sílu, která dokáže zajistit bezpečnostní potřeby Česka a postupně naplňovat alianční cíle.
Proč se údaje o plnění aliančních cílů liší
V debatě zazněly také dva údaje, které mohou na první pohled působit jako rozpor. Zatímco koncepce podle prezidenta a dalších podkladů uvádí, že Česko neplní 70 procent aliančních cílů, Zůna hovořil o tom, že současné plnění dosahuje přibližně 30 procent.
Ministr vysvětlil, že do výpočtu vstupují také nové cíle, které spojenci přijali na loňském summitu NATO. Česká republika je podle něj teprve na začátku jejich naplňování. „Pokud v té koncepci vidíte, že jsou plněny dneska na 30 procentech, tak to je především proto, že jsou do nich započítány ty nové cíle, které jsou z loňského summitu NATO,“ uvedl.
Zůna dodal, že požadavky na schopnosti české armády se podle koncepce zvýšily trojnásobně. Proto podle něj nelze současný stav hodnotit bez ohledu na nově stanovené úkoly.
„Tím pádem to jsou cíle, kdy my jsme na začátku té startovní linie. Takže musí se počítat s tím, že si to nějaký čas vezme, než se ty nové cíle naimplementují,“ vysvětlil.
Ministr tak nepopírá rozsah nových požadavků, ale zdůrazňuje, že armáda potřebuje čas, aby je postupně převedla do konkrétních schopností. Nová koncepce jí podle něj poskytuje potřebný dokument a směr.
Obrana má historicky nejvyšší rozpočet
Při vysvětlování financování Zůna zdůraznil, že debata o obraně se podle něj příliš zužuje na procentuální podíl výdajů na HDP. Uvedl, že ministerstvo obrany má mít letos a příští rok historicky nejvyšší rozpočet.
Zopakoval částku 191 miliard korun pro obranu, přičemž výdajový blok 11, tedy Armáda České republiky, má činit 145 miliard korun. Časové zařazení těchto částek však v dodaném přepisu není formulováno jednoznačně.
Zůna zároveň zdůraznil, že samotné přidělení peněz ještě nezaručuje vznik nových schopností. Velkou odpovědnost podle něj ponese generální štáb, který musí projekty správně naplánovat a přeměnit rozpočtové prostředky v konkrétní výsledky.„Bude velkou odpovědností generálního štábu a náčelníka generálního štábu řádně zplánovat projekty, tak aby se překlopily tyto finanční prostředky do reálných schopností,“ uvedl ministr.
Podle Zůny má obranný rozpočet v dalších letech nominálně růst také díky růstu ekonomiky. Současně ale prosazuje, aby výdaje odpovídaly skutečné realizaci strategických a významných vyzbrojovacích projektů. „Výdaje na obranu musí korespondovat s realizací těch strategických a zvlášť významných projektů vyzbrojování. Tady musí být korelace,“ řekl.
Zůna upozorňuje na zpoždění dodávek zbraní
Ministr své stanovisko vysvětlil také zkušenostmi s velkými armádními zakázkami. Podle něj se řada významných projektů zpožďuje na straně dodavatelů. Proto nechce, aby stát automaticky navyšoval rozpočet bez ohledu na skutečný postup dodávek.
Jako příklady nových zbraňových systémů, které mají přinést také technologický rozvoj, uvedl letouny F-35, tanky Leopard 2A8 a nová bojová vozidla pěchoty.
Zůna zdůraznil, že technologické prvky už obsahují nejen samotné zbraňové systémy, ale také související prostředky velení a řízení. Právě jejich zavádění má být jednou z významných ambicí koncepce.
Ministr se při obhajobě přístupu odkázal také na zprávu generálního tajemníka NATO Marka Rutteho za rok 2025. Podle něj by se při hodnocení české obrany neměl sledovat pouze podíl výdajů na HDP, ale také tempo modernizace a technologická vyspělost ozbrojených sil. „Není to závod o procentech. My budujeme armádu. Budujeme moderní armádu,“ prohlásil Zůna.
Další změna požadavků NATO přijde v roce 2028
Ministr obrany upozornil také na to, že současné cíle nemusí zůstat konečné. V roce 2028 má Aliance schválit novou politickou plánovací směrnici pro plánovací cyklus 2029 až 2034. Ta podle Zůny přinese další úpravy požadavků na výstavbu schopností jednotlivých armád.
I proto odmítá dělat konečné závěry o tom, zda česká koncepce dokáže všechny cíle splnit. Připomněl, že požadavky se podle jeho slov po loňském summitu NATO zvýšily trojnásobně.
Zůna tak staví svou obhajobu na postupném plnění nových úkolů, reálných možnostech rozpočtu a vazbě mezi výdaji a skutečným postupem modernizačních projektů. Pavel naopak upozorňuje, že navržené financování nezajistí plnění spojeneckých závazků ani připravenost na konflikt vyšší intenzity.
Armáda chce 32 tisíc profesionálních vojáků a silnější obranu proti dronům
Schválená koncepce má určit směr, kterým se česká armáda vydá do roku 2040. Mezi její hlavní priority patří dokončení výstavby těžké brigády, zahájení modernizace střední brigády, posílení ochrany proti vzdušným hrozbám a zlepšení velení a řízení.
Podle informací zveřejněných Ekonomickým deníkem 29. října, tedy ještě před schválením dokumentu vládou, koncepce počítala s armádou o 32 tisících profesionálních vojácích. Plánovala také schopnost ničit vzdušné hrozby dlouhého, středního a krátkého dosahu a vybudovat vícevrstvou protidronovou obranu.
Generál v záloze Miroslav Feix, který velel týmu připravujícímu předchozí koncepci, ocenil pro portál Seznam Zprávy otevřenost dokumentu při popisu současných nedostatků. Zároveň ale upozornil na časový problém. „V koncepci je plus minus všechno důležité. Je tam popsaná armáda, kterou bychom potřebovali mít do dvou tří let, jenže podle koncepce ji budeme mít až v roce 2040, a v tu chvíli už bude stará,“ zhodnotil dokument.
Tato výhrada vystihuje jeden z hlavních problémů celého plánu. Armáda potřebuje modernizovat a doplňovat schopnosti, ale jejich budování rozkládá do dlouhého období. O tom, zda se podaří naplnit cíle do roku 2040, tak nerozhodne pouze schválení koncepce, ale především dostupné peníze, průběh zakázek a schopnost převést plány do skutečného vybavení a připravenosti vojáků.
