Prezident Petr Pavel přišel na jednání vlády kvůli dvěma dokumentům, které podle něj zásadně ovlivní bezpečnost České republiky. Z jednoho ale odcházel s jasnou výhradou: navržený rozvoj armády podle něj neodpovídá tomu, co země slíbila spojencům v NATO.
Po jednání se vyjádřil také k možným mírovým rozhovorům o Ukrajině, evropské půjčce Kyjevu a návratu ruských sportovců na mezinárodní soutěže. V několika výstupech přitom prezident formuloval postoje, které se mohou stát předmětem další debaty.
Pavel kritizuje navržený rozvoj české armády
Aktualizovaná Koncepce výstavby armády do roku 2040 podle prezidenta Petra Pavla nezajistí, aby Česká republika plnila své spojenecké závazky a připravila armádu na konflikt vysoké intenzity. Pavel to řekl novinářům po odchodu z úřadu vlády, kde měl kabinet dokument projednávat.
Prezident zdůraznil, že cílem koncepce musí být plně bojeschopná česká armáda. Ta má být připravená bránit vlastní území a současně plnit závazky vůči spojencům v Severoatlantické alianci.
Tyto závazky podle Pavla vycházejí ze systému obranného plánování NATO a z konkrétních cílů výstavby vojenských schopností. V navržené podobě však koncepce podle prezidenta nedokáže zajistit jejich úplné naplnění.
Rozsah nedostatků ukazují také údaje v projednávaném dokumentu. Česká republika podle něj neplní 70 procent požadovaných cílů výstavby schopností. U těch, které vyžadují největší finanční a materiální zdroje, zaostává o pět až deset let.
Takový rozdíl podle Pavla omezuje schopnost české armády zapojit se do kolektivní obrany. Nejde tedy pouze o otázku, jaké vybavení a jednotky bude mít česká armáda k dispozici. Ve hře je také její schopnost dostát úkolům, které vyplývají z členství v NATO.
Prezident připomněl odpovědnost vlády za bezpečnost země
Pavel připustil, že vláda musí vedle obrany a armády řešit také další priority. Upozornil však, že podobným problémům čelí i ostatní spojenci. Přesto podle něj podpořili zvýšení obranných výdajů, aby jejich armády mohly plnit stanovené úkoly.
Prezident zároveň odmítl přenášet odpovědnost za nedostatky na samotnou armádu. Ta podle něj vychází z prostředků, které jí přiděluje politická reprezentace. „Je to vláda, kdo zodpovídá za bezpečnost země,“ uvedl Pavel.
Právě politické rozhodování o penězích a prioritách tak podle prezidenta určuje, jaké schopnosti armáda dokáže vybudovat a udržovat. Jeho výhrady se proto týkají především nastavení koncepce a zdrojů, které mají její cíle umožnit.
Pavel na jednání vlády přišel především kvůli dvěma bodům: dlouhodobému výhledu a aktualizované koncepci výstavby armády. Oba dokumenty považuje vzhledem k současné bezpečnostní situaci za zásadní. Výsledek jednání kabinetu však po odchodu z úřadu vlády komentovat nechtěl.
Nová koncepce počítá s těžkou brigádou i ochranou proti vzdušným hrozbám
Aktualizovaná koncepce má určit priority a směr rozvoje české armády do roku 2040. Předchozí dokument s výhledem do roku 2035 schválila vláda Petra Fialy v roce 2023. Koncepce se obvykle aktualizuje jednou za čtyři až pět let. Současný kabinet se však rozhodl zahájit její revizi o dva roky dříve. Jedním z důvodů jsou nové budoucí závazky, které spojenci přijali na úrovni NATO v loňském roce.
Mezi hlavní priority nového dokumentu patří dokončení výstavby těžké brigády a zahájení modernizace střední brigády. Koncepce počítá také s posílením ochrany proti vzdušným hrozbám a se zlepšením systému velení a řízení.
Stejně jako předchozí verze připravuje armádu na možnost dlouhotrvajícího konfliktu vysoké intenzity proti technologicky vyspělému protivníkovi. Zdůrazňuje kolektivní obranu NATO, modernizaci výzbroje i doplňování personálu a zásob.
Podstatnou roli přitom hrají peníze. Plánované financování ve výši dvou procent HDP do roku 2030 podle materiálu umožní pouze omezený rozvoj vybraných schopností. Právě tento rámec je jedním z důvodů, proč Pavel pochybuje, že navržená koncepce zajistí splnění spojeneckých závazků.
Pavel varuje před dohodou o Ukrajině bez Evropy
Prezident se po jednání vlády vyjádřil také k možným mírovým rozhovorům o Ukrajině. Podle něj by Evropa neměla čekat, až všechny její státy dosáhnou úplné shody na společném postupu. Mohla by tím totiž promarnit příležitost zapojit se do jednání. „V případě, že se Evropa jednoznačně nezapojí se svými požadavky do jednání o míru na Ukrajině, může se stát, že se Rusko se Spojenými státy a Čínou dohodnou ‚o nás bez nás‘,“ řekl Pavel.
Prezident upozornil, že nyní podle něj existuje určité okno příležitosti. To se však může uzavřít, pokud budou evropské státy příliš dlouho hledat naprosto jednotnou pozici.
Pavel minulou středu telefonicky hovořil s finským prezidentem Alexandrem Stubbem. Rozhovor trval přibližně půl hodiny a týkal se mimo jiné telefonátu, který o den dříve vedli finský prezident a norský premiér s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Českou hlavu státu zajímalo především to, zda Rusko projevuje ochotu jednat. „Naprosto jsme se shodli, že jednat s Ruskem je v našem zájmu,“ uvedl Pavel.
Podle účastníků hovoru nyní ze strany Ruska existuje určitá vstřícnost. Prezident se domnívá, že by ji Evropa měla využít. „A my bychom ji měli využít, být maximálně racionální, zároveň ale také velice dobře připraveni,“ řekl.
Ideální by podle Pavla bylo, kdyby za společnou vyjednávací pozicí stálo co nejvíce evropských zemí. Nepovažuje však za jisté, že se podaří dosáhnout úplné shody všech států na obsahu jednání i na jménech vyjednavačů. „Asi se nedopracujeme k ideálnímu stavu, kdy by se všechny evropské země shodly na jednotné pozici pro vyjednávání a jménech těch, kdo budou vyjednávat,“ připustil.
Podle prezidenta proto nemá Evropa čekat na dokonalou jednotu za každou cenu. Pokud bude příliš dlouho otálet, mohou se Rusko, Spojené státy a Čína dohodnout na uspořádání, které se bude týkat evropské bezpečnosti, aniž by Evropa měla možnost prosadit své požadavky. „Vzhledem k tomu, že se bavíme o evropské bezpečnosti, považoval bych to za mimořádně závažné,“ dodal Pavel.
Prezident podpořil evropskou půjčku pro Ukrajinu
Pavel se vyjádřil také k informacím bruselského serveru Politico o připravované evropské půjčce pro Ukrajinu. Členské státy Evropské unie podle serveru chtějí do konce letošního roku dosáhnout dohody o úvěru v hodnotě přibližně 45 miliard eur, tedy asi 1,1 bilionu korun.
Za půjčku by podle zveřejněných informací ručil současný rozpočet Evropské unie. Tato varianta se podle Politica rýsuje jako nejpravděpodobnější způsob, jak by Evropa mohla pokrýt finanční potřeby Ukrajiny v roce 2027.
Server zároveň uvedl, že čeští a slovenští představitelé už na říjnovém summitu naznačili, že se na půjčce znovu nechtějí podílet.
Pavel však takový postup nepodporuje. Zdůraznil, že pomoc Ukrajině podle něj nepředstavuje pouze projev solidarity, ale také otázku českých zájmů. „Znáte můj dlouhodobý názor, že podpora Ukrajiny není věcí filantropie, ale je to věcí našeho národního zájmu, nejenom bezpečnostního, ale i ekonomického. A z toho důvodu jsem pro to, abychom Ukrajinu podpořili i garancí za půjčku v rámci Evropské unie,“ řekl prezident.
S premiérem Andrejem Babišem (ANO) však podle svých slov toto téma během pondělního jednání vlády neprobíral.
Ruští sportovci by podle Pavla neměli do konce války soutěžit pod vlajkou své země
Další otázka se týkala návratu ruských sportovců na mezinárodní soutěže. Prezident se postavil proti tomu, aby ruští reprezentanti během pokračující války na Ukrajině startovali na mistrovstvích světa a Evropy pod ruskou vlajkou.
Pavel připustil, že takový postoj může být vůči jednotlivým sportovcům nespravedlivý. Přesto podporuje, aby se ruští reprezentanti na mezinárodních sportovních fórech do ukončení války neobjevovali.
„Když se na to podíváme z takového širšího kontextu, Rusko je zemí, která už pátý rok vede agresivní válku, při které umírají tisíce lidí. Způsobilo obrovské materiální škody a za celou dobu neprojevilo žádnou zásadnější snahu konflikt ukončit a dovést ho k mírovým jednáním,“ řekl prezident.
Podle něj by sportovci, kteří reprezentují Rusko a vystupují pod jeho státními symboly, neměli na mezinárodních šampionátech dostávat prostor. „Já si skutečně nemyslím, že by na mezinárodních fórech, na mistrovstvích Evropy, světa, měli startovat pod ruskou vlajkou sportovci, kteří reprezentují svoji zemi, tedy tento režim, a tím mu vlastně dělají i nějakou reklamu,“ dodal.
Jeho vyjádření přichází po rozhodnutí Sportovního arbitrážního soudu (CAS), který minulý týden povolil ruským týmům okamžitý návrat do hokejových šampionátů.
Mezinárodní hokejová federace IIHF s verdiktem nesouhlasí, zároveň ale oznámila, že ho bude respektovat. Ruský výběr by se tak měl znovu představit na mistrovství světa. Nejbližší šampionát se uskuteční v květnu v Německu.
IIHF vyřadila Rusko ze svých soutěží v únoru 2022 po napadení Ukrajiny. Zákaz naposledy prodloužila v lednu s odůvodněním, že přetrvávají bezpečnostní důvody. Rusko se proti rozhodnutí odvolalo k CAS.
Český ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) v reakci na verdikt zaslal arbitrážnímu soudu oficiální protest. Už v pátek ČTK řekl, že dlouhodobě nesouhlasí s účastí ruských sportovců na mezinárodních soutěžích pod ruskou vlajkou, se státními symboly a hymnou po dobu ruské agrese proti Ukrajině.
Odlišný postoj zastává předseda koaliční SPD Tomio Okamura. Podle něj by sportovci neměli nést odpovědnost za politická rozhodnutí představitelů svých zemí.
Pavel otevřel několik bezpečnostních témat najednou
Pondělní vystoupení prezidenta se dotklo několika oblastí, které spolu souvisejí především otázkou evropské a české bezpečnosti. Pavel kritizoval návrh rozvoje armády, protože podle něj neumožní splnit spojenecké závazky. Současně vyzval evropské státy, aby se aktivně zapojily do jednání o budoucím uspořádání na Ukrajině. Podpořil také evropskou půjčku pro Kyjev a odmítl návrat ruských reprezentantů pod státní vlajkou na mezinárodní sportovní soutěže před koncem války.
V případě armádní koncepce nyní záleží na rozhodnutí vlády. Prezident však dal najevo, že navržený plán nepovažuje za dostatečný pro úkoly, které má česká armáda plnit v rámci obrany vlastního území i NATO.
