Ruský dron v únoru 2025 poškodil ochrannou konstrukci nad zničeným čtvrtým reaktorem černobylské elektrárny na Ukrajině. Následky útoku nyní řeší nejvyspělejší průmyslové země světa – G7. Přislíbily 260 milionů eur, jenže předběžné odhady ukazují, že na obnovu bude potřeba nejméně půl miliardy.
Čas přitom hraje proti betono-ocelovému kolosu.
Ochranný kryt nad černobylským reaktorem měl vydržet celé století. Po zásahu ruského bezpilotního letounu ale potřebuje naléhavé opravy, bez nichž hrozí další zhoršování jeho stavu. Skupina sedmi nejvyspělejších průmyslových zemí světa, známá jako G7, proto oznámila příspěvek ve výši 260 milionů eur na obnovu poškozené konstrukce. Ani tato částka však podle předběžných odhadů nepokryje všechny potřebné práce.
Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD), která koordinuje mezinárodní úsilí o obnovu krytu, nyní hledá další podporu. Zároveň upozorňuje, že opravy musí dokončit do roku 2030. Jinak se zvýší riziko koroze ocelové konstrukce a ohrožení její plánované staleté životnosti.
Ruský dron poškodil vnější i vnitřní plášť
Útok se odehrál 14. února 2025. Ruský dron tehdy vážně poškodil takzvané nové bezpečné krytí, anglicky New Safe Confinement, které obklopuje původní sarkofág nad čtvrtým reaktorem černobylské jaderné elektrárny.
Zásah narušil vnější i vnitřní plášť konstrukce a poškodil důležité systémy. Tím vážně omezil její dvě hlavní funkce: zadržovat radioaktivní materiál a umožňovat bezpečnou demontáž původního, nestabilního sarkofágu.
Nové krytí vzniklo jako ochranná bariéra nad pozůstatky reaktoru zničeného při havárii v roce 1986. Původní sarkofág vznikl krátce po katastrofě, jeho stav se však postupně zhoršoval. Nová konstrukce měla vytvořit bezpečnější podmínky pro dlouhodobé zabezpečení místa a postupné odstraňování starého krytu i zbytků čtvrtého reaktoru.
Černobylská elektrárna tak po útoku čelí problému, který se netýká jen samotné opravy poškozeného pláště. Obnova musí vrátit konstrukci schopnost plnit její zásadní bezpečnostní úkoly.
G7 přislíbila 260 milionů eur. Potřeba bude nejméně půl miliardy
Skupinu G7 tvoří Kanada, Francie, Německo, Itálie, Japonsko, Spojené království a Spojené státy. Její představitelé vyjádřili vážné obavy z jaderných bezpečnostních rizik, která poškození krytu přináší, a oznámili příspěvek 260 milionů eur na naléhavé opravy.
Závazek oznámili na podzimním zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky v Bangkoku, kde se sešli také ministři financí zemí G7. Skupina současně vyzvala další mezinárodní partnery, aby se do financování zapojili a pomohli pokrýt zbývající náklady.
Předběžné odhady totiž počítají s tím, že oprava poškození a obnovení plné funkčnosti krytu budou stát nejméně 500 milionů eur. Oznámený příspěvek G7 proto představuje významnou část potřebného financování, nikoli však jeho konečné řešení.
Rozdíl mezi dosud přislíbenými prostředky a předběžně odhadovanými náklady zároveň vysvětluje, proč EBRD usiluje o zapojení dalších dárců. Bez dodatečných příspěvků nebude zajištěno celé financování oprav.
EBRD svolává dárce do Paříže
Evropská banka pro obnovu a rozvoj ocenila závazek zemí G7. Její prezidentka Odile Renaudová-Bassová uvedla, že banka je vděčná za jejich pokračující vedení a podporu jaderné bezpečnosti v Černobylu.
„Připojujeme se ke skupině G7 a vyzýváme širší mezinárodní společenství, aby se do tohoto úsilí zapojilo na dárcovské konferenci, kterou svoláváme 9. listopadu 2026 do Paříže. Spolupředsedat jí budou Francie, Ukrajina a EBRD,“ uvedla prezidentka banky.
Právě konference má pomoci získat další prostředky na naléhavé opravy. EBRD nyní vede mezinárodní úsilí o obnovení plné funkčnosti ochranného krytu a o zajištění chybějícího financování.
Banka se bezpečností a řízením rizik v Černobylu zabývá od roku 1995. Za tu dobu mobilizovala více než 2,5 miliardy eur z mezinárodních příspěvků, z velké části od zemí G7. Ze svých vlastních zdrojů navíc poskytla přes 700 milionů eur na projekty jaderné bezpečnosti a vyřazování zařízení z provozu spojené s tímto areálem.
Opravy musí skončit do roku 2030
Časový plán není pouze administrativní otázkou. Podle předběžného posouzení je nutné práce dokončit nejpozději do roku 2030, aby se omezilo riziko koroze ocelového oblouku. Ta by mohla ohrozit konstrukci navrženou na životnost 100 let.
Poškození totiž zasáhlo nejen plášť krytu, ale také kritické systémy. Jejich obnova je nezbytná pro návrat k plnému fungování celého ochranného komplexu.
Oprava proto musí zajistit víc než pouhé zakrytí míst poškozených dronem. Jejím cílem je obnovit schopnost konstrukce zadržovat radioaktivní materiál a umožnit bezpečné práce na původním sarkofágu.
Konstrukce přitom chrání pozůstatky reaktoru zničeného při havárii v roce 1986. Původní sarkofág vznikl jako bezprostřední řešení po katastrofě, nové bezpečné krytí mělo vytvořit dlouhodobou ochrannou bariéru a podmínky pro další práce v areálu.
Černobyl zůstává náročným úkolem jaderné bezpečnosti
Poškození krytu připomíná, že bezpečnost černobylského areálu závisí také na dlouhodobém udržování ochranných systémů a na mezinárodním financování. EBRD se podílí na stabilizaci a řízení rizik už více než tři desetiletí a nyní koordinuje úsilí o odstranění následků útoku z února 2025.
Další souvislosti o poškození ochranné konstrukce přinesl také dřívější text Ekonomického deníku Dron vážně poškodil kryt Černobylu. Opravu zaplatí Evropa. O širším provozu elektrárny a nakládání s radioaktivním odpadem během ruské invaze na Ukrajinu informoval článek Ve stínu ruské invaze na Ukrajinu. Z Černobylu byla odvezena další várka radioaktivního odpadu.
Nynější úkol je konkrétní: získat dostatek peněz, opravit poškozenou konstrukci a obnovit její bezpečnostní funkce do roku 2030. Země G7 už přislíbily 260 milionů eur, ale předběžný účet dosahuje nejméně 500 milionů. O tom, zda se podaří potřebné prostředky včas shromáždit, rozhodne také ochota dalších mezinárodních partnerů připojit se k financování.
