Finsko a Norsko navázaly vzácné přímé spojení s Kremlem. Prezident Alexander Stubb a premiér Jonas Gahr Støre telefonovali Vladimiru Putinovi, aby mu předali vzkazy před mírovými rozhovory v Abú Dhabí. Oba zdůraznili, že hovoří jménem svých zemí, nikoli jménem celé Evropy.
Tito dva severští lídři uskutečnili hovor z Helsinek. Podle kanceláře finského prezidenta tak učinili po konzultaci s Ukrajinou. Cílem bylo předat ruskému prezidentovi sdělení týkající se budoucích jednání o ukončení války. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov potvrdil, že k rozhovoru skutečně došlo.
Ihned po hovoru informovali Stubb a Støre ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. „Finsko a Norsko budou i nadále podporovat Ukrajinu a úsilí o dosažení spravedlivého a trvalého míru,“ napsal poté Stubb na síti X.
Cesta z Osla do Abú Dhabí
Tento telefonát navázal na setkání, které se uskutečnilo 20. října v Oslu. Tam se Stubb a Støre sešli se Zelenským a zvláštním vyslancem USA Stevem Witkoffem. O den později odcestoval Witkoff do Petrohradu, kde jednal s Putinem. Kreml následně uvedl, že je připraven v listopadu obnovit jednání s Ukrajinou za zprostředkování USA.
Vyjednavači z Ukrajiny, Ruska a USA se podle pátečního vyjádření Volodymyra Zelenského dohodli, že na začátku listopadu uspořádají v Abú Dhabí jednání na technické úrovni. Kancelář prezidenta Stubba spojila úterní telefonát přímo s těmito schůzkami. Po jednáních s Witkoffem poradce Kremlu pro zahraniční politiku Jurij Ušakov rovněž uvedl, že jakákoli jednání o ukončení války musí zahrnovat i Evropu, která stojí za Ukrajinou.
Ani jeden z lídrů si nečinil nárok na mandát zastupovat zbytek kontinentu. Ve společném prohlášení zdůraznili, že jednají jako představitelé svých vlastních zemí. Poukázali také na společný zájem na stabilitě v oblasti Baltského moře a na dalekém severu. Finsko a Norsko podle nich budou i nadále poskytovat Kyjevu svou dlouhodobou podporu.
Verze podle Kremlu
Kreml nabídl vlastní verzi událostí. Podle ruské státní tiskové agentury TASS uvedl Dmitrij Peskov, že Vladimir Putin svým protějškům sdělil, že spravedlivý a trvalý mír je možný pouze tehdy, pokud zohlední zájmy Ruska. Dodal, že se lídři rovněž dohodli na udržování přímého telefonického kontaktu.
Západoevropští lídři se Vladimiru Putinovi od zahájení rozsáhlé ruské invaze v únoru 2022 převážně vyhýbají. Podle agentury Bloomberg byl úterní hovor prvním přímým kontaktem mezi Putinem a některým z předních evropských podporovatelů Kyjeva od chvíle, kdy mu v červenci 2025 telefonoval francouzský prezident Emmanuel Macron. Norský premiér Jonas Gahr Støre hovořil s ruským vůdcem naposledy v březnu 2022, tedy měsíc po začátku invaze.
Pro finského prezidenta Alexandera Stubba tento hovor završuje postupný názorový posun. Po svém zvolení do úřadu v roce 2024 neviděl žádnou možnost jednání s ruským vedením, dokud válka pokračuje. V loňském roce však začal prosazovat názor, že by Evropa měla s Putinem hovořit.
„Diskuse byla upřímná a věcná. Jsme sousedními zeměmi Ruska. Výsledek této války bude mít přímý dopad na naši bezpečnost i na bezpečnost celé Evropy. Ukončení války vyžaduje přímá jednání,“ uvedl.
Deník The Telegraph minulý týden zařadil Stubba a Størea na seznam pěti lídrů, kteří přicházejí v úvahu jako hlavní evropští vyjednavači s Putinem. Na seznamu se údajně nacházejí také italská premiérka Giorgia Meloniová, dánská premiérka Mette Frederiksenová a český prezident Petr Pavel.
