Ruské útočné drony Geran už nemusí být pomalými cíli, na které si obránci Ukrajiny postupně zvykli. Novější stroje létají rychlostí až 700 kilometrů za hodinu a část z nich dokáže proniknout protivzdušnou obranou. Německá společnost Helsing proto přichází s novým řešením: dvojicí protiletadlových střel a systémem umělé inteligence, který má koordinovat jejich nasazení.
Jedna zbraň má pronásledovat rychlé cíle, druhá zasáhnout ty, které už se blíží k cíli útoku. Firma slibuje levnější obranu proti masovým náletům, její novinka však zatím prochází testováním.
Dvě střely, dvě rozdílné úlohy
Německá společnost Helsing představila systém protivzdušné obrany Contra a dvě nové protiletadlové střely. První nese označení AD-1 Inferno, druhá AD-2 Ambush. Obě mají pomáhat při likvidaci rychlých vzdušných hrozeb, včetně proudových dronů, které Rusko nasazuje proti Ukrajině.
Helsing nechce spoléhat na jediný typ střely. Každá z novinek má jiný pohon a plní odlišnou úlohu. Inferno má představovat hlavní prostředek pro běžné zachytávání vzdušných cílů, zatímco Ambush má rychle zasahovat hrozby, které už pronikly dál a mohou se blížit k místu dopadu.
Obě střely doplňuje software systému Contra. Ten má pomocí umělé inteligence vyhodnocovat situaci, plánovat pořadí zásahů a koordinovat obranu proti velkému množství současně přilétajících cílů.
Šéf Helsingu Gundbert Scherf novinku představil novinářům tento týden. Firma zatím systém testuje. Scherf očekává, že Contra dosáhne připravenosti pro uvedení na trh ve druhé polovině roku 2027. Přesto už společnost podle něj podepsala jednu smlouvu.
Ruské Gerany se změnily v rychlejší hrozbu
Vývoj nových střel reaguje na proměnu ruských útočných dronů. Stroje Geran vycházejí z íránské konstrukce Shahed. Zpočátku používaly vrtulový pohon a létaly relativně pomalu. Ukrajinská protivzdušná obrana podle Scherfa dokázala zachytit až 90 procent těchto dronů.
Situace se ale mění. Rusko v posledních měsících začalo vyrábět a nasazovat tisíce strojů Geran-4 a Geran-5, které dosahují rychlosti 400 až 700 kilometrů za hodinu. Podle Scherfa nyní téměř polovina těchto zbraní dokáže proniknout obranou a dosáhnout zamýšlených cílů.
Právě rychlost je pro obránce zásadní problém. Proti pomalejšímu dronu mají více času na jeho odhalení, vyhodnocení situace i samotný zásah. Rychlejší stroj tuto dobu zkracuje a svými vlastnostmi se podle představitelů Helsingu stále více přibližuje střelám s plochou dráhou letu.
Firma uvádí, že Rusko systematicky zvyšuje výrobu proudových dronů a střel s plochou dráhou letu. Podle zpravodajských informací, na které se Helsing odvolává, dosahuje samotná produkce proudových dronů Geran-4 a Geran-5 až 4 000 kusů měsíčně. Rusko zároveň buduje další odpalovací stanoviště. Společnost upozorňuje, že tím se do dosahu potenciálních ruských útoků dostávají také části Evropské unie.
Inferno má stíhat cíle rychlostí 700 kilometrů za hodinu
První střela, AD-1 Inferno, využívá proudový motor. Podle Scherfa má létat rychlostí až 700 kilometrů za hodinu a zasahovat cíle na vzdálenost 20 kilometrů.
Helsing ji zamýšlí jako hlavní prostředek proti širokému spektru vzdušných hrozeb. Výjimku mají představovat ty nejsofistikovanější cíle, které si mohou vyžádat jiný způsob obrany.
Firma u Inferna zdůrazňuje také schopnost setrvat ve vzduchu, spolupracovat s dalšími střelami a opakovat pokusy o zásah. Podle jejího oznámení má AD-1 zvládat vzdušné vyčkávání, skupinové nasazení i opakované navedení proti cíli.
Nejde tedy pouze o rychlou střelu, která zamíří k jednomu cíli a po neúspěšném pokusu její úloha končí. Helsing počítá s tím, že Inferno bude součástí koordinovaného systému a bude reagovat na vývoj situace ve vzduchu.
Ambush má zasáhnout i cíle, které proniknou obranou
Druhá střela, AD-2 Ambush, využívá raketový motor na tuhé pohonné látky. Její úlohou je co nejrychleji dostihnout hrozby, které pronikly přes předchozí vrstvy obrany.
Produktový ředitel Helsingu Maxwell Adams popsal tyto cíle jako takzvané „leakers“. Tím označuje hrozby, které prošly obranou a bezprostředně se blíží k zásahu na zemi.
Ambush má podle Scherfa létat rychlostí vyšší než dvojnásobek rychlosti zvuku, tedy téměř 3 000 kilometrů za hodinu. Taková rychlost má umožnit rychlou reakci ve chvíli, kdy už obráncům nezbývá mnoho času.
Firemní oznámení uvádí u AD-2 rychlost Mach 2,5 a dosah přes 20 kilometrů. Obě střely tak mají doplňovat jedna druhou: Inferno má tvořit hlavní prostředek pro zachytávání vzdušných cílů, zatímco Ambush má poskytovat rychlou možnost zásahu v kritické fázi útoku.
Umělá inteligence má rozhodovat o pořadí zásahů
Samotné střely tvoří jen část systému Contra. Helsing sází také na software, který má koordinovat obranu proti rozsáhlým útokům. Jeho úkolem bude spojit informace ze senzorů, vytvořit společný obraz vzdušné situace a pomoci určit, které hrozby a jakými prostředky zachytit.
Podle firemního oznámení má systém zvládat současné odhalování a napadání stovek až tisíců dronů a střel. Základem je platforma Altra C2, kterou Helsing používá pro velení a řízení. Společnost zároveň zdůrazňuje, že lidé si mají zachovat kontrolu nad rozhodováním i stanovováním priorit.
Na prezentaci firma předvedla počítačovou animaci jednoho z možných scénářů. Z běžných přepravních kontejnerů v ní vyletělo 20 střel Inferno a 40 střel Ambush, aby zasáhly roj přilétajících dronů. Umělá inteligence automaticky vypočítala pořadí zásahů i vzdálenosti, na kterých se měly uskutečnit.
Contra navíc nemá být uzavřená pouze pro vlastní střely Helsingu. Společnost uvádí, že systém dokáže integrovat také další vybavení třetích stran, například jiné interceptorové střely, lasery proti dronům, kanony nebo síťové systémy. Podle firmy lze takovou integraci provést během několika dnů; Helsing uvádí, že různé možnosti už předvádí vojenským zákazníkům.
Cena pod 100 tisíc dolarů má změnit ekonomiku obrany
Jedním z hlavních argumentů Helsingu je cena. Podle představitelů společnosti má systém umožnit likvidaci rychlých útočných dronů za méně než 100 000 dolarů na jeden zásah. Což je výrazně nižší pořizovací cena, než například za komponenty protiraketových systémů Patriot.
Firma reaguje na dlouhodobý problém protivzdušné obrany: použití střely za miliony dolarů proti dronu, který stojí jen zlomek této částky, se při opakovaných a početných útocích může stát ekonomicky neudržitelným. Pokud protivník vyšle velké množství relativně levných zbraní, obránce může rychle spotřebovat drahé zásoby munice.
Právě na tento nepoměr chce Contra odpovědět kombinací levněji vyráběných střel a automatizovaného řízení jejich nasazení. Helsing tvrdí, že obě novinky mají používat radarové vyhledávače navržené s ohledem na sériovou výrobu. Jejich konstrukce využívá běžně dostupný hardware, což má zákazníkům usnadnit dodávky součástek a omezit závislost na dodavatelských řetězcích spojených s Čínou nebo na amerických exportních omezeních.
Společnost v oficiálním oznámení také zdůrazňuje dvě nezávislé evropské dodavatelské řady. Zároveň slibuje, že sériová výroba proběhne v jejích takzvaných Resilience Factories a že jednotkové ceny výrazně podstřelí ceny stávajících interceptorových střel.
Evropa hledá vlastní řešení protivzdušné obrany
Helsing přichází s novinkou v době, kdy evropské vlády hledají možnosti, jak posílit vlastní obranné kapacity. Podle původních podkladů se obávají, že americké systémy, například Patriot, mohou být pro spojence stále hůře dostupné po válce s Íránem.
Contra proto zapadá do snahy vyvíjet a nakupovat evropské technologie. Helsing se snaží spojit vlastní software s hardwarem, který lze vyrábět ve větších počtech a za nižší cenu. Společnost představuje tento přístup jako způsob, jak reagovat na útoky, při nichž protivník nasazuje velké množství dronů a střel současně.
Rozhodující bude, zda firma dokáže slíbenou cenu, sériovou výrobu a koordinaci velkého počtu zásahů skutečně převést do provozuschopného systému. Právě to určí, zda se Contra stane praktickou odpovědí na rychlejší ruské Gerany, nebo zůstane zatím především ambiciózním příslibem.
