V Izraeli se v úterý konají klíčové parlamentní volby, v nichž dlouholetý premiér Benjamin Netanjahu těží z otevřené podpory amerického prezidenta Donalda Trumpa. Průzkumy veřejného mínění však věští mimořádně těsný souboj. Netanjahuova strana Likud svádí boj o každé křeslo s opoziční stranou Jašar bývalého náčelníka generálního štábu Gadiho Eisenkota.

Americký prezident Donald Trump v závěrečné fázi izraelské předvolební kampaně, svou podporu Netanjahuovi zopakoval. Agentura Reuters v pondělí uvedla, že se rozdíly mezi soupeři zmenšily. O tom, kdo bude v židovském státě vládnout, mohou rozhodnout menší strany. Výsledek bude záviset také na koaličních vyjednáváních.

Těsný souboj bez jasné většiny

Bývalý náčelník generálního štábu Gadi Eisenkot se stal hlavním vyzyvatelem Benjamina Netanjahua. Jeho strana Jašar v průzkumech předstihla stranu Likud, což však samo o sobě nezaručuje sestavení vlády.

Eisenkotův odmítavý postoj ke spolupráci se stranami zastupujícími arabské občany mu komplikuje cestu k získání 61 křesel potřebných pro parlamentní většinu. „Kdo bude nejlépe spolupracovat a koordinovat kroky s americkým prezidentem, aby dokončil úkol v Íránu a rozšířil mír v regionu,“ uvedl poradce Netanjahua pro zahraniční politiku Ophir Falk.

V opozici stojí také bývalí Netanjahuovi spojenci Naftali Bennett a Avigdor Lieberman, kteří se řadí k politickému středu a k levici. Jejich společné odhodlání vyměnit premiéra však neznamená, že by mezi nimi zmizely názorové rozdíly. Benjamin Netanjahu má naopak stále potenciální partnery mezi krajně pravicovými a ultraortodoxními stranami.

Klíčovými tématy zůstávají bezpečnost a odpovědnost za události ze 7. října 2023, kdy palestinské hnutí Hamás provedlo rozsáhlý a překvapivý útok na jih Izraele. Agentura Reuters připomenula hněv přeživších a jejich požadavky na vyšetření všech selhání, která útoku předcházela. Netanjahuova kampaň se naproti tomu zaměřuje na následné vojenské kroky a vztahy s Washingtonem.

Volební tým Netanjahua prezentuje blízký vztah s Donaldem Trumpem jako přednost, která může přilákat voliče.

Eisenkot nabízí jiný styl

Tento rozdíl je důležitý pro evropské vlády doufající v reset. Eisenkot se staví proti krajně pravicovým koaličním partnerům Netanjahua. Kritizoval také násilnosti ze strany židovských osadníků. Zároveň se však staví proti vytvoření nezávislé Palestiny. „Dva státy pro dva národy jsou chybou,“ řekl v pátečním rozhovoru pro agenturu Reuters.

Jeho postoj k budování nových židovských osad kombinuje podporu pokračující výstavby s odporem k některým vládním plánům. Trvá také na tom, že vojenské kapacity Hamásu musí být zničeny.

Associated Press napsal, že by nová izraelská vláda mohla omezit násilí osadníků a odstranit některé nepovolené základny, přičemž by umožnila zachování a rozšíření zavedených osad. I když ale Netanjahu nevyhraje, izraelská politika vůči Palestině zůstane zřejmě stejná.

Evropa se musí rozhodnout, co by reset vyžadoval

„Izraelští voliči se zaměřují především na jedno téma. V těchto volbách je otázkou bezpečnost,“ řekl agentuře JTA Ofir Dayan, vedoucí pracovník Institutu pro studium národní bezpečnosti.

Evropské požadavky jsou konkrétnější než změna vedení. Vedoucí představitelé EU vyzvali k humanitárnímu přístupu do Gazy, stažení izraelských sil, odzbrojení Hamásu a zrušení rozšiřování osad. A potvrdili podporu dvěma státům.