Sto dronů, tři zasažené cíle a náklady, které se podle ruského kritika vyšplhaly až na půl miliardy rublů. Tak popsal bojové nasazení ruských bezpilotních letounů Lancet Pavel Gubarev, který podporuje Rusko a vystupuje jako vojenský influencer. Jeho tvrzení míří nejen na účinnost zbraní, ale především na velitele, kteří za jejich nasazení odpovídali.
Mezi zasaženými cíli se vedle samohybného děla a pěchotního úkrytu objevuje také stánek s kebabem.
Sto Lancetů za tři měsíce, ale jen tři zasažené cíle
Ruská dronová jednotka Sparta podle Pavla Gubareva během přibližně tří měsíců bojového nasazení vypustila asi sto bezpilotních letounů Lancet. Skupina pod velením nadporučíka Kirilla Ozerova, který používá volací znak Něvskij, měla s jejich nasazováním začít v polovině června.
Gubarev tvrdí, že ze zhruba stovky vypuštěných dronů zasáhly zamýšlené cíle pouze tři. Konkrétně šlo o samohybnou dělostřeleckou zbraň, pěchotní úkryt a stánek s rychlým občerstvením, kde prodávali šavarma kebab.
Ostatní bezpilotní letouny podle něj zneškodnila nebo sestřelila ukrajinská strana. Některé údajně zničili také ruští vojáci kvůli nedostatečné koordinaci mezi vlastními jednotkami.
Gubarev tak vykresluje obraz drahého zbraňového systému, který v popisovaném případě přinesl jen omezené výsledky. Jeho tvrzení se ovšem vztahují ke konkrétní jednotce a uvedenému období. Nejde o souhrnné hodnocení účinnosti všech ruských dronů Lancet na celé frontě.
Náklady mohly dosáhnout až půl miliardy rublů
Podle Gubareva stojí jeden Lancet přibližně 3 až 5,5 milionu rublů. Pokud jednotka během popisovaných tří měsíců skutečně vypustila kolem stovky těchto strojů, celkové náklady na ně podle jeho hrubého odhadu dosáhly 300 až 500 milionů rublů.
Částky se vztahují k samotným bezpilotním letounům. Z uvedených informací nelze určit, zda zahrnují také obsluhu, přípravu misí, průzkum, pozemní vybavení nebo další výdaje spojené s bojovým nasazením.
Gubarev kritizuje především způsob, jakým velitelé podle něj s drahými zbraněmi nakládali. Tvrdí, že vojáci vypouštěli Lancety bez odpovídající přípravy a že velení následně nadřízeným předkládalo zprávy, které měly vykazovat úspěšné výsledky.
„Pokud jde o technickou stránku vypouštění bezpilotních letounů, nejsou žádné problémy. Vojáci své úkoly plnili svědomitě a řádně. Problém je u velitelů,“ prohlásil Gubarev. Jeho kritika se tedy nezaměřuje na technické schopnosti samotných dronů, ale na rozhodování lidí, kteří určovali jejich nasazení a vyhodnocovali výsledky.
Gubarev viní velitele z plýtvání drahou technikou
Ve svém příspěvku na Telegramu Gubarev položil několik otázek, které podle něj měli vojáci z jednotky, ale báli se je položit přímo nadporučíku Ozerovovi. Zajímal se, kdo vydával rozkazy k vypouštění drahých bezpilotních letounů, kdo vybíral cíle, jak velení informovalo nadřízené o výsledcích a proč většina dronů podle jeho tvrzení cílů nedosáhla.
Gubarev tvrdí, že vojáci své pochybnosti otevřeně nevyjadřovali, zatímco drahé prostředky se dál spotřebovávaly bez odpovídajícího výsledku. Situaci označil za plýtvání, škodlivé jednání a sabotáž. Podle něj měly být důležitější než skutečné výsledky samotné zprávy o bojové činnosti.
Jde o závažná obvinění, která v podkladech vycházejí z Gubarevova vlastního vyjádření. Nejsou zde doloženy nezávislým vyšetřováním ani stanoviskem obviněných velitelů.
Gubarev navíc popsal další incident, který se měl týkat nadporučíka Ozerova a vojáka s volacím znakem Smolensk. Podle jeho tvrzení měl Ozerov kvůli osobní nevraživosti nařídit vojákovi nebezpečný zásah do poškozené bojové hlavice Lancetu, jejíž nálož po sestřelení nevybuchla a zůstala nestabilní.
Gubarev uvedl, že taková munice se má podle bezpečnostních postupů zničit výbuchem. Ozerova obvinil, že se sám uchýlil do úkrytu a z něj sledoval, jak voják rozkaz plní. Smolensk měl podle tohoto vyprávění úkol zvládnout bez následků.
Co je ruský Lancet a proč představuje hrozbu
Lancet není označení jediného neměnného modelu. Jde o celou rodinu bezpilotních prostředků a jejich variant, které vyrábí ruská společnost Zala Aero. Za nejznámější verzi bývá označován Lancet-3, zatímco menší Lancet-1 se výrazněji neprosadil. V bojích proti Ukrajině Rusko používá různé generace těchto prostředků, označované jako Item 52 a novější Item 51. Jejich konstrukce se v průběhu vývoje měnila.
Lancet patří mezi takzvanou vyčkávací munici. Po vypuštění může zamířit do oblasti cíle a následně zaútočit na vybraný objekt. Ukrajinské jednotky v jeho dosahu musí počítat s hrozbou zejména v týlu, kde působí například dělostřelecké a protiletadlové prostředky.
Konstrukce dronu využívá dvě křížově uspořádaná křídla, která mu umožňují let a manévrování. V přední části se nachází optický senzor, střední část obsahuje hlavici, baterii a elektromotor a v zadní části je vrtule. Trup tvoří kompozitní materiály.
K nasazení obsluha potřebuje řídicí stanici a katapult, který dron vypustí. Uváděný dolet přesahuje 40 kilometrů. Některé odhady, založené na porovnání vzdáleností k zasaženým cílům, připouštějí maximální dosah přibližně 50 kilometrů.
Průzkumný dron pomáhá najít cíl
Lancet může spolupracovat s průzkumným dronem ZALA 421-16E2 od stejného výrobce. Průzkumný stroj prohledává určený prostor a hledá cíle. Jakmile některý objeví, obsluha může vyslat Lancet.
Během závěrečné fáze letu využívá útočný dron vlastní optický senzor k upřesnění polohy cíle. Průzkumný prostředek může mezitím z výšky sledovat situaci a zaznamenávat, zda útok zasáhl cíl, nebo skončil neúspěchem.
Tento postup má význam i kvůli omezením komunikace. Při poklesu dronu do malé výšky může spojení s řídicí stanicí zhoršovat rádiový horizont a překážky, například budovy nebo stromy. Materiály zároveň upozorňují, že průzkumný dron, který Lancet doprovází, sám o sobě nefunguje jako retranslační prostředek jeho řídicího signálu.
Konstrukce a způsob použití se v průběhu vývoje měnily. Od roku 2019 výrobce podle dodaných podkladů upravoval například optické senzory, křídla, jejich uchycení i komunikační vybavení.
Cena jednoho stroje se podle zdrojů liší
Gubarev odhaduje cenu jednoho Lancetu na 3 až 5,5 milionu rublů, což v jeho vyjádření odpovídá přibližně 37 až 67 tisícům dolarů. Projekt Oryx uvádí cenu kolem 35 tisíc dolarů za jeden bezpilotní letoun.
Důležitou součástí Lancetu je také jeho bojová hlavice. Uváděné technické podklady popisují použití kumulativní nálože KZ-6 o hmotnosti přibližně tří kilogramů, která byla nalezena ve vracích sestřelených strojů. Jde o nálož původně určenou pro jiné použití, například pro demoliční a ženijní práce. Některé ruské zdroje navíc tvrdí, že novější verze Item 51 dostala silnější hlavici o hmotnosti až pěti kilogramů. Pravdivost těchto tvrzení však podle materiálů nelze v současnosti spolehlivě určit.
Proti Lancetům pomáhají také makety
Vedle protivzdušné obrany mohou proti útočným dronům pomáhat také klamné cíle. Během zákopové války se podle dodaných materiálů rozšířilo používání maket, které napodobují skutečnou vojenskou techniku.
Smyslem je přimět protivníka, aby spotřeboval omezený počet drahých dronů na falešný cíl, místo aby je použil proti skutečné zbrani. Materiály uvádějí například kvalitní maketu sovětské samohybné houfnice 2S1 Gvozdika, kterou Lancet může považovat za hodnotný cíl.
Případ popsaný Gubarevem však ukazuje jiný problém: podle jeho verze událostí se většina vypuštěných dronů nedostala k zamýšlenému cíli kvůli zásahům ukrajinské obrany nebo nedostatečné koordinaci mezi ruskými jednotkami.
Zda skutečně šlo o selhání velení, jak Gubarev tvrdí, nebo jaké další okolnosti ovlivnily výsledky nasazení, nelze nezávisle rozhodnout. Jeho příspěvek ale přináší konkrétní obvinění, která se týkají nejen ceny použité techniky, ale také způsobu jejího nasazování a vykazování výsledků.
