Evropská komise v tomto týdnu vybrala 77 inovativních projektů z oboru bezemisních technologií. Rozdělí mezi ně finanční podporu z Inovačního fondu v celkové výši 3,4 miliardy eur (83 miliard korun). Po dokončení by všechny podpořené projekty mohly snížit emise oxidu uhličitého o 29 milionů tun ročně.
Mezi úspěšnými žadateli je pouze jedna firma z České republiky. Jedná se o společnost ComPon se záměrem využít teplo z Vltavy k vytápění domů v Praze-Smíchově. V plném rozsahu chce zásobovat zhruba 20 tisícům domácností. Teplo nabízí zájemcům za přibližně 750 korun za gigajoule, tedy levněji, než jej nabízejí hlavní teplárenské společnosti v hlavním městě.
Ekologické palivo i lithium
Kdo další uspěl? Podle přehledu, který Evropská komise zveřejnila, získá dotaci třeba pět investorů do výroby ekologického leteckého paliva (e-SAF). Patří mezi ně nizozemský eFuels Rotterdam, který počítá s výrobou až 280 tisíc tun e-SAF z dováženého bezemisního e-metanolu. Odběratelem ekologického paliva mají být letiště v regionu včetně komplexu Amsterdam Schiphol.
Projekt Gauss zahrnuje výrobní linku na permanentní magnety z prvků vzácných zemin s kapacitou až 3000 tun ročně v Estonsku. Mezi zákazníky mají patřit výrobci větrných elektráren. Francouzský těžební koncern Eramet získal dotaci na získávání lithia z geotermálních vrtů v Alsasku. Získané množství by mělo stačit k výrobě 15 tisíc tun uhličitanu lithného ročně. Přínosem tak bude snížení závislosti na dovozu surovin pro výrobu lithiových baterií z Číny.
Evropské baterie místo čínských
Další dva projekty se zaměřují na start výroby baterií založených na technologii lithium-železo-fosfát (LFP). Tyto baterie jsou levnější a bezpečnější než lithium-iontové baterie, ale zároveň jsou těžší. Využití nacházejí hlavně v bateriových úložištích energie. LG Energy chce s podporou Inovačního fondu spustit jejich výrobu v rozsahu 9 GWh v Polsku. Další podobný závod, ale s trojnásobnou výrobní kapacitou, chce postavit firma PowerCo Battery ve Španělsku.
Další podpořené projekty se týkají třeba zachytávání a ukládání oxidu uhličitého, bezemisní výroby železa a oceli, energetického využití vodíku či recyklace kritických surovin. Dvanáct projektů se týká podpory výroby ekologických technologií, jako jsou tepelná čerpadla, solární panely, elektrolyzéry a baterie.
Dotace pro malý jaderný reaktor
Překvapením může být to, že podporu z Inovačního fondu získal i jeden projekt z oblasti jaderné energetiky. Podporu získá společnost NetZeroHeat na pořízení malého modulárního reaktoru určeného výhradně k výrobě tepla. Ten bude do teplárenské soustavy ve francouzském Pierrelatte dodávat 131 GWh nízkouhlíkového tepla ročně.
Investor počítá s pořízením 30megawattového reaktoru, který vyvíjí francouzská Calogena. To je dobrá zpráva i pro Česko. Na vývoji některých částí reaktoru se podílí plzeňská Škoda JS. O tuto technologii má zájem také teplárenská skupina Veolia, která v červnu v Praze s Calogenou podepsala memorandum o spolupráci.
