Snaha EU zajistit rychlé přesuny vojenské techniky a divizí napříč kontinentem naráží na odpor národních ministerstev a na rozpočtové škrty. Zástupci Evropského parlamentu zdůrazňují, že lekce z Ukrajiny ukázala klíčovou roli času při obraně proti ruské agresi. Kontinentu hrozí, že nebude mít dostatek prostředků na zásadní zjednodušení vojenské mobility napříč evropským blokem.
Zdá se, že kolem balíčku vojenské mobility Evropské komise se schyluje k problémům. Komisař pro obranu Andrius Kubilius měl v úterý informovat plenární zasedání ve Štrasburku o pokroku, kterého balíček dosáhl v rámci trialogu. Tedy během neformálního jednání mezi Komisí, Radou EU a zástupci Evropského parlamentu.
Místo toho na tiskové konferenci okomentovali situaci pouze parlamentní zpravodajové. A jasně uvedli, že v cestě stojí irské předsednictví. „Legislativu musí podpořit investice,“ řekl poslanec Evropského parlamentu Michał Szczerba (EPP/Polsko).
On a jeho spoluzpravodaj Roberts Zīle (ECR/Lotyšsko) zmínili, že nejnovější návrh rozpočtu Dublinu, o kterém se diskutovalo minulý týden, snižuje prostředky z Nástroje pro propojení Evropy přibližně o 11 procent. To zahrnuje i vojenskou mobilitu.
Podpora Komise
Italský reportér se zeptal, zda existuje nějaký měřitelný cíl pro rok 2028. Zīle to odmítl. „Je to mimo rámec tohoto nařízení o vojenské mobilitě,“ řekl a dodal, že nikdo nezná konečnou částku. Szczerba nicméně plán Komise uvítal. Počítá s výdaji v objemu 18 miliard eur (437,4 miliard korun). Slíbil, že tuto částku chtějí poslanci bránit.
Zīle připomněl, že během jednání o dlouhodobém rozpočtu vedoucí představitelé EU chtěli snížit výdaje na vojenskou mobilitu až na nulu. Další jednání se očekávají až v polovině prosince.
Jeden z novinářů se zeptal, zda je stále reálné dosáhnout dohody do konce roku. Zīle odpověděl, že ano. Parlament směřuje k datu 9. prosince, kdy se uskuteční poslední trialog. Bude to pravděpodobně vyžadovat dlouhou noc, uvedl. Což u jednání o rozpočtu EU není nic neobvyklého.
Národní ministerstva mají námitky
Evropská komise jakožto výkonný unijní orgán připravila návrh textu a Parlament s ním v tomto konkrétním případě souhlasí. Situace v Radě je složitější, jelikož do věci zasahují jak jednotlivá ministerstva obrany, tak ministerstva dopravy. Přičemž členské státy si v otázkách obrany pečlivě střeží svou suverenitu.
Szczerba dále zdůraznil sílu a váhu europarlamentu. V červenci podpořila jeho postoj drtivá většina poslanců. Před samotným trialogem se mu navíc podařilo sjednotit několik politických skupin. Priority jsou jasné. Jednodušší postupy, interoperabilita v rámci NATO, bezpečná digitalizace a odolná infrastruktura. „Vojenská mobilita závisí na silnicích, železnicích, mostech, přístavech a letištích,“ uvedl polský poslanec.
Ukrajina ukázala, že čas je zásadní
Zīle poznamenal, že příklad Ukrajiny ukazuje, jak důležitou roli hraje čas. Válka na území EU sice nevypukla – a možná ani nikdy nevypukne – nicméně Evropa musí podle něj prokázat sílu, aby jí předešla. „Naši potenciální nepřátelé bedlivě sledují, jak úspěšný tento pilotní projekt bude,“ varoval.
Jeden z belgických novinářů se poté obou zástupců zeptal, zda jednání nepřinesla zásadní kompromisy a zda je třeba, aby sporné body vysvětlili sami komisaři. Zīle uvedl, že technické týmy odvádějí dobrou práci a jsou obeznámeny s postojem Evropského parlamentu. „Máme v ně velkou důvěru,“ řekl.
Zīle zmínil, že eurokomisař Kubilius názorně vysvětlil rozsah přesunů. Brigáda čítá pět tisíc osob, divize pak 15 tisíc. Komisař konkrétně vyčíslil potřebný počet železničních vozů i délku tratí. Zīle uvedl, že další vysvětlování již není třeba. Zdůraznil, že na úrovni EU toto nařízení nepředstavuje téměř žádné náklady.
